Fernand Gravey

Fernand Gravey, vlastním jménem Fernand Noë Maurice Martens, pocházel z umělecké rodiny, otec Georges Martens byl hercem a divadelním režisérem, matka Fernande Dépernay hrála na jevišti Královského divadla v Bruselu. Tady se také Fernand Gravey narodil a již v pěti letech po matčině boku stál na jevišti, v letech 1913-1914 se objevil v dětských rolích v pěti němých filmech natočených v Belgii. Léta první světové války strávil na studiích v Anglii, kde bylo klidněji než v bojích zmítané Belgii. V té době také znovu projevil zájem o divadlo a ve dvacátých letech se odstěhoval do Paříže. Pod uměleckým pseudonymem Fernand Gravey začal profesionálně hrát divadlo, jeho domácí scénou bylo především divadlo Théatre Daunou a nedlouho nato absolvoval i návrat před filmovou kameru.Se sympatickou tváří a dlouhodobě mladistvým zjevem byl Fernand Gravey předurčen k postavám milovníků a kladných hrdinů. Krátce po nástupu zvukového filmu debutoval ve filmu DRAHOUŠEK (Chérie, 1930), kde hrál jednu z vedlejších rolí. Režisér Louis Mercanton mu pak hned v následujícím roce svěřil hlavní roli po boku rumunské herečky Alice Cocéa v komedii PŘED SVATBOU (Marions-nous, 1931). Četnější spolupráci pak Gravey navázal s režisérem René Guissartem, který mu poskytl příležitosti v podobě hlavních rolí nekonfliktních mladých mužů DÁMSKÝ KADEŘNÍK (Coiffeur pour dames, 1931) nebo BUDEŠ VÉVODKYNĚ! (Tu seras duchesse!, 1931). Jižn názvy těchto snímků napovídají, že se nejednalo o nijak vysoké umění, Fernand Gravey se ale velmi rychle stal počátkem třicátých let jedním z idolů francouzských žen.Po celá třicátá léta točil Gravey několikrát ročně, jeho doménou byly především nenáročné komedie nebo sentimentální melodramata, za zmínku stojí jeho početná participace na filmech vzniklých ve francouzsko-německé koprodukci, pracoval také v zahraničí, kde používal upravené jméno Fernand Gravet. Z jeho spolupráce s významnějšími režiséry stojí za zmínku osudový příběh lásky mezi důstojníkem a prostitutkou LEŽ NINY PETROVNY (Le mensonge de Nina Petrovna, 1937) režiséra Viktora Turžanského, kde hrál s italskou hvězdou Isou Mirandou, nebo detektivka LE DERNIER TOURNANT (1939) natočená podle slavného románu Pošťák zvoní vždycky dvakrát; v těchto filmech se Gravey poprvé výrazněji prosadil jako dramatický herec. Mezitím byl pozván i do Hollywoodu, kde v letech 1937-1938 natočil tři filmy, jeden z nich v režii francouzského tvůrce Juliena Duviviera. K práci pro zahraniční produkce byl předurčen jazykovými znalostmi, které nabyl v době svého dětství a mládí v Británii.Již dříve navázaná spolupráce s režisérem Abelem Gance vyvrcholila ve čtyřicátých letech hlavní rolí v historicko-dobrodružném snímku KAPITÁN FRACASSE (Le capitaine Fracasse, 1943), v téže době se objevil v hlavní roli filmové adaptace Balzacovy literární předlohy ČERNÁ OVCE (La Rabouilleuse, 1943). Po dokončení tohoto filmu se Fernand Gravey připojil k cizinecké legii a pod pravým jménem Fernand Martens se zúčastnil závěrečných bojů druhé světové války ve Francii a Německu. Jako válečný hrdina se po skončení války pak vrátil k práci v divadle a filmu. Skutečnou osobnost z francouzských dějin, vojevůdce Bertranda du Guesclin, ztvárnil Gravey ve filmu DU GUESCLIN (1949).V padesátých letech se v menších rolích objevil ve významných filmech jako REJ (La ronde, 1950) nebo KDYBY MI VERSAILLES VYPRÁVĚLY (Si Versailles m'était conté, 1954) režisérů Maxe Ophülse a Sachi Guitryho. Nadále mu ale byly dopřávány velké herecké úkoly v lehčím žánru společenských komedií, přičemž z rolí mladých milovníků se přehrál do postav stárnoucích elegantních seladonů. Dvakrát točil se slavným režisérem André Hunebellem v jeho začátcích, později navázal četnější spolupráci s režisérkou Jacqueline Audry. V hereckém souhvězdí osobností své i mladší generace hrál pod jejím vedením ve filmu ČASNĚ ZRÁNA (Les petit matins, 1962). V závěru své kariéry hrál Fernand Gravey opět v amerických filmech, vidět jsme jej mohli ve slavné komedii JAK UKRÁT VENUŠI (How To Steal A Million, 1966). V šedesátých letech pokračoval i v jevištní činnosti, nejčastěji jej bylo možno vidět v Théatre Madeleine. Své aktivity rozšířil také o post prezidenta Herecké asociace, který zastával od roku 1958.Až do konce života zůstával Gravey aktivním hercem, ještě v sezóně 1969-1970 vystupoval i na divadelním jevišti (Théatre des Célestins), kromě filmování ve Francii se znovu objevil i v americké produkci – spolu s dalšími francouzskými herci sekundoval slavné Katharine Hepburn ve filmu BLÁZNIVÁ ZE CHAILLOT (The Madwoman of Chaillot, 1969), kde hrál policejního důstojníka.Fernand Gravey zemřel následkem infarktu v Paříži 2. listopadu 1970 ve věku nedožitých 65 let. Jeho umělecká činnost i aktivní účast v bojích druhé světové války byly oceněny nejvyšším státním vyznamenáním, řádem Čestné legie. Celý život měl jednu životní partnerku, herečku Jane Renouardt (1890-1972). Od roku 1936 byli manželé, ale vzhledem k věkovému rozdílu zůstal jejich svazek bez dětí. Jane Renouardt byla hvězdou němého filmu, později se již jako herečka neprosadila.(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)