Felix Slováček

Datum narození: 23.5.1943 / Místo narození: Zlín, Protektorát Čechy a Morava (dnešní Česká republika)

Felix Slováček (vlastním jménem Antonín) patří již několik desetiletí k nejznámějším českým hudebníkům, veřejností je vnímán především jako virtuózní hráč na saxofon a klarinet, ovládá ale i několik dalších nástrojů a na svém kontě má řadu vlastních alb a stovky sólových televizních vystoupení. Narodil se ve Zlíně a od dětství se věnoval hudbě, hru na klarinet studoval na konzervatoři v Kroměříži, následně pokračoval ve studiu na JAMU v Brně, kde pod vedením profesora Vladimíra Říhy, jednoho z našich nejlepších klarinetistů, přivedl hru na tento hudební nástroj k dokonalosti.

Felix Slováček (vlastním jménem Antonín) patří již několik desetiletí k nejznámějším českým hudebníkům, veřejností je vnímán především jako virtuózní hráč na saxofon a klarinet, ovládá ale i několik dalších nástrojů a na svém kontě má řadu vlastních alb a stovky sólových televizních vystoupení. Narodil se ve Zlíně a od dětství se věnoval hudbě, hru na klarinet studoval na konzervatoři v Kroměříži, následně pokračoval ve studiu na JAMU v Brně, kde pod vedením profesora Vladimíra Říhy, jednoho z našich nejlepších klarinetistů, přivedl hru na tento hudební nástroj k dokonalosti.

Po dokončení JAMU byl Felix Slováček členem orchestru Karla Vlacha (1968-1969), současně účinkoval v Redutě a Viole, hrál také na jazzových večerech v Divadle hudby. Cestu k úspěchu otevřelo Felixu Slováčkovi angažmá v Orchestru Ladislava Štaidla (1969-1986). Příslušnost ke kapele doprovázející našeho nejúspěšnějšího zpěváka Karla Gotta znamenala pro Slováčka široké možnosti v rámci četných zahraničních zájezdů a mnohých nahrávek. Své umění rozšířil o hru na saxofon a ve spojení s tímto hudebním nástrojem je veřejnosti známý nejvíce. Jako nejvýraznější instrumentalista Štaidlova orchestru dostával v rámci Gottových koncertů často možnost sólových výstupů, které jej zviditelnily nejen u nás, ale i v řadě dalších zemí.

Již v 70. letech pořídil Slováček vlastní gramofonové nahrávky (LP desky Felix Slováček I. až IV. V letech 1974, 1975, 1976 a 1978), jeho saxofonová nebo klarinetová sóla jsou také výrazným oživením řady písní Karla Gotta z té doby. Kromě Štaidlova orchestru začal Felix Slováček vystupovat i sólově nebo s jinými tělesy, v roce 1983 se stal dirigentem Tanečního a Jazzového orchestru Československého rozhlasu, po odchodu ze Štaidlovy kapely přijal tuto práci na plný úvazek (1986). Orchestr Československého rozhlasu se časem transformoval v Big Band Felixe Slováčka, který v něm dodnes působí jako šéf, dirigent, samozřejmě nadále i jako sólový hráč.

Žánrově není Felix Slováček nijak vyhraněný, svou interpretací prezentuje vynikajicí umění v populární i vážné hudbě, věnuje se také jazzu, folklóru i muzikálům. Kromě vlastního Big Bandu vystupoval s řadou dalších hudebních těles, často to bylo v Německu (symfonický orchestr hessenského rozhlasu, WDR Big Band Köln, drážďanská filharmonie), ale i v dalších zemích. V různých žánrech se Felix Slováček prosadil i jako skladatel, složil například píseň Snad nám to vyjde (Iveta Bartošová a Petr Sepéši), napsal též několik instrumentálních skladeb.

V devadesátých letech se začala rozšiřovat i jeho diskografie, kterou prozatím uzavírá reprezentativní výběr 2 CD Made in Czecho Slováček (2008). Felix Slováček má na svém kontě přes dva milióny prodaných hudebních nosičů.

Manželkou Felixe Slováčka je od roku 1983 herečka Dagmar Patrasová (*1956), mají spolu dvě děti, syna Felixe a dceru Annu.

(Zdroj: csfd.cz - Pavel "argenson" Vlach)




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz