Eva Vrchlická st.

Datum narození: 6.3.1888 / Místo narození: Praha, Rakousko - Uhersko

Dcera básníka Jaroslava Vrchlického a žena významného překladatele Ericha Adolfa Saudka, vlastním jménem Frídová, vystudovala krátce soukromě herectví u legendárního Eduarda Vojana, neméně významné Marie Hübnerové a Ludmily Danzerové. V roce 1908 byla angažována do divadla Uranie, odkud odešla v roce 1910 do Státního divadla v Brně a 1911 k Jeřábkově divadelní společnosti. S výjimkou let 1942 – 19

Dcera básníka Jaroslava Vrchlického a žena významného překladatele Ericha Adolfa Saudka, vlastním jménem Frídová, vystudovala krátce soukromě herectví u legendárního Eduarda Vojana, neméně významné Marie Hübnerové a Ludmily Danzerové. V roce 1908 byla angažována do divadla Uranie, odkud odešla v roce 1910 do Státního divadla v Brně a 1911 k Jeřábkově divadelní společnosti. S výjimkou let 1942 – 1945 byla dlouholetou členkou činohry Národního divadla v Praze (1913 – 1959).Její výchova byla poznamenaná uměleckým prostředím, ve kterém vyrůstala. Zajímala se o řadu disciplín. Byla literárně činná (memoáry, beletrie, poezie), překládala z ruštiny a francouzštiny a zdramatizovala Olbrachtovu Annu proletářku pro Národní divadlo v roce 1951. Z odborných statí jejích knih byla evidentní její schopnost analýzy lidského nitra, z čehož čerpala při tvorbě svých rolí. Výrazně se uplatňovala v režijních počinech Jaroslava Kvapila (Perdita v Shakespearově Zimní pohádce, nebo Princezna v Kvapilově Princezně Pampelišce). Mezi další její významné role patří např. Agrafena Alexandrovna Světlova (Dostojevskij – Bratři Karamazovi), Nastasja Filipovna (Dostojevskij – Idiot) a Julie (Shakespeare – Romeo a Julie). Po nucené přestávce v době války vytvářela role starších žen, např. Anfisa (Čechov – Tři sestry), Stařenka (Mrštíkové – Maryša).Film nedokázal zúročit talent a umění této herečky, stejně jako spousty jejích divadelních kolegů. A stejně jako oni, i Vrchlická se objevovala především v nevýrazných rolích, ve kterých nemohla výrazněji zaujmout další tvůrce. V roce 1919 se objevila ve dvou němých filmech. Nejdříve jako Eva Relská v nedochovaném dramatu YORICKOVA LEBKA a podruhé jako kameníkova dcera Alena v historickém filmu STAVITEL CHRÁMU. Slibně vypadající filmová kariéra ustala stejně rychle, jako započala. Ve zvukové éře se vrátila na filmové plátno už jen třikrát. V roce 1937 jako Maternová v melodramatu ŽENA POD KŘÍŽEM a o čtyři roky později jako žena bankéře Berky a matka Mařenky v podání Nataši Gollové v melodramatu RUKAVIČKA. Naposledy se mihla ve filmu jako kořenářka v dramatu DIVÁ BÁRA (1949).Eva Vrchlická získala v roce 1931 Státní cenu a v roce 1953 titul Zasloužilá umělkyně.(zdroj: CSFD.cz, autor: Petr "Bart" Bartoš)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz