Kdysi značně populární slovenská zpěvačka Eva Máziková má vrchol kariéry již dávno za sebou, dodnes ale zůstává mediálně velmi dobře známou osobností. Pochází z Bratislavy a hudbě se věnovala již od dětství, při studiu na jedenáctiletce poprvé zabodovala v rámci soutěže Zlatá kamera (1965).
Po maturitě sice začala studovat právnickou fakultu, ale studium přerušila po dvou letech, aby se naplno vrhla do světa populární hudby. Po úspěších v několika celostátních soutěžích absolvovala první turné po západním Německou (1968) s kapelou Braňa Hronce, který pro ni později také skládal písně.
Na přelomu 60. a 70. let se Eva Máziková zařadila mezi přední zpěvačky populární hudby na Slovensku, její obliba stoupala ale i v Čechách a sousedních zemích. Nazpívala řadu kvalitních písní domácích autorů (s písní Krédo vyhrála v roce 1972 Bratislavskou lyru, rok předtím získala stříbro se skladbou Orfeus a Euridika), širokou popularitu jí ale zajišťovaly hlavně legendární zahraniční hity jako Chirpy, Chirpy, Cheep, Cheep (Kolibrík, 1972) nebo Ring, Ring (Zvoň, zvoň, 1973), nazpívala také proslulý gospel Oh, Happy Day (1970). Z anglosaského repertoáru pocházela také píseň Stratil sa bumerang (Yellow Boomerang, 1973), která se stala titulní skladbou zpěvaččiny první LP desky.
Následovaly další desky, vystoupení na písňových festivalech nejen ve východním bloku (Sopoty, Zlatý orfeus v Bulharsku), ale zpívala také například v Tokiu, absolvovala také četná televizní vystoupení. Jen výjimečně se Eva Máziková objevila před kamerou jako herečka, hrála například ve filmu PACHO, HYBSKÝ ZBOJNÍK (1975). Ve slovenských hitparádách zabodovala naposledy v roce 1977 s písní Vdýchni, mezitím se v roce 1976 provdala a nedlouho nato následovala svého manžela Petera do Spolkové republiky Německo.
V Německu Eva Máziková na delší dobu přerušila svou pěveckou kariéru, doplnila si vzdělání tříletým studiem na Fakultě lékařské kosmetiky a v tomto oboru začala podnikat, mezitím se jí narodil syn Benjamin, dnes manažer fotbalového klubu Bayern Mnichov. Po roce 1989 se Eva Máziková začala vracet na Slovensko a s přibývajícím zájmem o starší domácí hudbu přicházely nové nabídky z televize i nahrávacích studií. V pořizování nových písní byl přelomový rok 2004, kdy se Eva Máziková inspirovala úspěšnými comebacky zpěvaček své generace a do éteru vypálila mimořádně úspěšný diskotékový hit Iná žena (2004), na nějž navazovalo vydání stejnojmenného CD. Dobrým prodejním artiklem jsou i kompilace starších písní (v Česku se objevilo CD 20 naj z roku 2007).
V posledních letech se Eva Máziková představuje především v zábavných pořadech, do širokého povědomí vstoupila účinkováním v hudebním pořadu Šlagerparada (2002), který též moderovala, později zaznamenala zájem její účast v soutěži Let's Dance (2006). Nadále také koncertuje, vystupovala i v muzikálech. Svou kosmetickou firmu v Německu již prodala, protože pracovní vytížení na Slovensku jí nedovolovalo nadále se tomuto oboru věnovat, trvalé bydliště má ale stále v Mnichově. Eva Máziková udivuje svou fyzickou svěžestí a temperamentem, na rozdíl od mnoha jiných nemá problém s medializací své osoby a často a ráda mluví o své práci i soukromí.
(Zdroj: csfd.cz - Pavel "argenson" Vlach)
