Eva Karelová

Eva Karelová se narodila 15. února 1925 ve Vídni jako Eva Fierlingerová. O jejím životě není toho moc známo. Ve dvaceti letech Eva zahájila profesionální hereckou dráhu jako členka olomouckého Českého divadla (1945 – 1948). Nakonec přešla do Prahy, kde se stala herečkou Divadla státního filmu (1948 až 1951) a až do své předčasné smrti setrvala jako členka Divadla S. K. Neumanna v Libni (1952 – 1957).Tím se její herecká dráha plně uzavřela a v žádném jiném angažmá již pokračovat nemohla. Herečka Eva Karelová taktéž ojediněle hostovala na ostatních divadelních scénách a na rozličných zájezdových představeních. Byla představitelkou mladých, plnokrevných děvčat, přesto částečně lyrických a jemných.Dopomáhala si se svým temperamentem, hustými černými vlasy, podlouhlým obličejem, výrazem tváře a magickýma očima a pohledem. Na divadle stihla hrát milovnické, naivní, komické a i dramatické mladistvé postavy.Z jejích četných divadelních postav si uveďme výraznou Lenu Bogačevovou ve hře „Šest zamilovaných“ A. N. Arbuzova za překladu Antonína Kurše a režie Jana Strejčka. Po boku Evy Karelové se ve zbylých pěti úlohách (a ve výpravě Vladimíra Synka) objevili herci Pavla Moorová, Jiří Němeček, Jan Skopeček, Hermína Vojtová a Jaroslav Kotrba.Do filmového světa vstoupila Eva Karelová na rozhraní 40. a 50. let. Četnost filmových rolí v některých letech (v roce 1949 si dokonce zahrála ve 4 titulech) má na svědomí její angažmá u Divadla státního filmu. Debutovala jako ošetřovatelka v LAVINĚ (1946) Miroslava Cikána, která byla připravována ještě na sklonku války a německé okupace v produkční firmě Nationalfilm.Ihned za rok stvořila svojí jedinou titulní filmovou postavu dcery hostinského (Jaroslav Šára) Anky, jež si nakonec vezme portáše Juru (hrál Josef Bek) v historickém dramatu Václava Kubáska PORTÁŠI (1947). O rok později stvořila další velkou roli průvodčí tramvaje ve válečném Drdově dramatu NĚMÁ BARIKÁDA (1948) režiséra Otakara Vávry.V roce 1949 natočila tři celovečerní snímky. Postupně se tento rok zjevovala jako mladá žena v krimi dramatu DNES O PŮL JEDENÁCTÉ (1949) Jiřího Slavíčka, číšnice Filoménka (Theofila) Dittrichová ve velkofilmu Václava Kršky REVOLUČNÍ ROK 1848 (1949) autorů Otakara Vávry a Miloše V. Kratochvíla s velkou částí tehdejšího českého hereckého potenciálu (př. Vladimír Ráž, Václav Voska, Josef Bek, Zdeněk Štěpánek, František Smolík, Vlasta Fabianová, Zdeněk Dítě, Jiří Plachý, Jaroslav Mareš, Saša Rašilov, Zdeňka Baldová i Theodor Pištěk) a jako dělnice Marie Frýdlová v Kubáskově budovatelském dramatu DVA OHNĚ (1949).Rok 1949 Eva Karelová dokončila ještě kreací učitelky v krátkém agitačním snímku Karla Barocha pod názvem PIONÝRSKÁ ABECEDA (1949). Dalším létem vstoupila před filmové kamery už jenom jednou. Byla dívkou brusiče Jarky Karhana (Jaroslav Mareše) Božkou v budovatelské komedii KARHANOVA PARTA (1950) Zdeňka Hofbauera s Františkem Smolíkem, Jindřichem Plachtou (jeho poslední role) a Vladimírem Řepou v titulních úlohách.O tři roky později (a čtyři roky před smrtí) se na stříbrném plátně předvedla naposledy jako mladá lékařka v Hubáčkově dramatu KAVÁRNA NA HLAVNÍ TŘÍDĚ (1953). Předčasná smrt Evy Karelové znamenala ztrátu pro české divadlo a kinematografii.V 50. letech vystupovala též v rozhlase (jako princezna Kačenka v Jiráskově hře „Pan Johanes“ 1952 při rozhlasové úpravě a režii Přemysla Pražského a nebo jako Tosja Čížová v komedii Alexeje Arbuzova s překladem Ludmily Kubarské a rozhlasové úpravě Antonína Langra „Setkání s mládím“ 1953 v režii Jiřího Horčičky apod.), ojediněle v televizi a v dabingu.I za svůj krátký život se herečka stihla provdat jako Eva Příhodová. Eva Karelová zemřela náhle 26. dubna 1957 v Praze ve věku pouhých dvaatřiceti let. Již navždy zůstane s dalšími předčasně zesnulými herečkami (např. Jarmila Horáková, Zorka Janů, Jana Rybářová, Soňa Danielová, Libuše Zemková, Zuzana Ondrouchová či Eva Čeřovská) klasickou představitelkou věčného filmového mládí a krásy.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)