Ethel Barrymore

Datum narození: 15.8.1879 / Místo narození: Filadelfie, Pensylvánie, USA

„Polovina lidí v Hollywoodu umírá touhou po tom, aby je někdo objevil, a druhá polovina se toho bojí.“Rodným jménem Ethel Mae Blythe se narodila v pensylvánské Philadelphii jako druhé ze tří dětí. Její otec Maurice emigroval do USA v roce 1975 z Anglie poté, co šokoval celou svou rodinu, když se po dokončení studia práv na univerzitě v Cambridge stal hercem. V New Yorku se poté seznámil s Georgian

„Polovina lidí v Hollywoodu umírá touhou po tom, aby je někdo objevil, a druhá polovina se toho bojí.“Rodným jménem Ethel Mae Blythe se narodila v pensylvánské Philadelphii jako druhé ze tří dětí. Její otec Maurice emigroval do USA v roce 1975 z Anglie poté, co šokoval celou svou rodinu, když se po dokončení studia práv na univerzitě v Cambridge stal hercem. V New Yorku se poté seznámil s Georgianou, která byla rovněž herečkou, a brzy ji pojal za svou manželku. Ethelin starší bratr Lionel se začal herectví věnovat velmi brzy a začal vystupovat v divadelní společnosti s matkou a jejími příbuznými. Ethel se dostalo klasického římskokatolického vzdělání a toužila stát se koncertní pianistkou. Ale divadelní prkna si ji našla. Svůj herecký debut absolvovala na newyorských divadelních prknech v roce 1984. Po několika příležitostech na londýnské divadelní scéně se vrátila zpět do New Yorku, kde začala získávat i hlavní role, jako například roli Nory v dramatu Henrika Ibsena A Doll´s House. Postupně si získávala popularitu jako vřelá a charismatická herečka amerického divadla.Ačkoliv její největší láskou bylo divadlo, Ethel poslechla i volání stříbrného plátna. Jako filmovou herečku ji diváci měli možnost poprvé vidět v roce 1914 ve filmu THE NIGHTINGALE. Poté následovalo několik dalších rolí, například v dramatu THE DIVORCEE (1919), zahrála si Julii ve snímu ROMEO A JULIE z roku 1922, objevila se také ve filmu THE SECOND MRS. TANQUERAY (1924) nebo v THE CONSTANT WIFE (1926). Ve 30. letech se dostala do střeního věku, což začalo ovlivňovat její filmové role. Kromě filmu RASPUTIN AND THE EMPRESS, ve kterém si zahrála společně se svým bratry Lionelem a Johnem, začala hrát spíše role matek, tet a později babiček. V té době téměř na 10 let zanechala filmové kariéry, aby se opět vrátila na divadelní jeviště.Ve 40. letech se ale k filmovému herectví opět vrátila. V roce 1944 si zahrála vážně nemocnou matku Caryho Granta v dramatu NIC NEŽ OSAMĚLÉ SRDCE. Právě za roli v tomto filmu získala Ethel Oscara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli. Lepší návrat do světa filmu si tehdy nemohla ani přát. V roce 1947 si zahrála matku Josepha Cottena v komedii FARMÁŘOVA DCERA. V témže roce byla nominována na Oscara pro nejlepší herečku ve vedlejší roli za roli ve snímku TOČITÉ SCHODIŠTĚ z roku 1945. S Josephem si zahrála znovu hned o rok později v romantickém mysteriózním dramatu PORTRAIT OF JENNIE. V roce 1948 byla opět nominována na nejlepší herečku ve vedlejší roli za snímek PŘÍPAD PARADINEOVÁ. Třetí nominace na tuto cenu přišla v roce 1950 za roli ve snímku PINKY. V roce 1955 vydala autobiografickou knihu vzpomínek a o čtyři roky později kalifornském Beverly Hills zemřela na selhání srdce.Kolem roku 1900 se o Ethelinu ruku ucházel sám Winston Churchill. Ethel ho ale tehdy odmítla, protože podle jejího mínění před sebou neměl příliš velkou budoucnost. V březnu roku 1909 se jejím manželem stal Russell Griswold Colt, s kterým měla Ethel v průběhu manželství tři děti: syny Samuela a Johna a dceru Ethel. Manželství od začátku nebylo příliš šťastné, Ethel podala první žádost o rozvod již v roce 1919, ale nakonec ji stáhla. Mluvilo se o tom, že ji manžel zneužíval a že měl během manželství s Ethel dítě s jinou ženou. Manželství nakonec skončilo v červenci roku 1923 stejně rozvodem a Ethel se už nikdy znovu nevdala. Její poslední slova před smrtí údajně zněla: „Jste všichni šťastní? Chci, abyste byli šťastní. Já šťastná jsem“.(zdroj: CSFD.cz, autor: Vlaďka "Romantique" Nováková)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz