Dokumentaristka ERIKA HNÍKOVÁ (1976) během studií na pražské FAMU, kde absolvovala Katedru dokumentární tvorby, získala už za své studentské snímky několik cen. Do povědomí vstoupila v roce 2004 svým absolventským filmem ŽENY PRO MĚNY, který byl mezi vůbec prvními českými dokumenty uvedenými do české a slovenské kinodistribuce. Vzápětí zaznamenal velký divácký úspěch a získal Cenu diváků na Meziná
Dokumentaristka ERIKA HNÍKOVÁ (1976) během studií na pražské FAMU, kde absolvovala Katedru dokumentární tvorby, získala už za své studentské snímky několik cen. Do povědomí vstoupila v roce 2004 svým absolventským filmem ŽENY PRO MĚNY, který byl mezi vůbec prvními českými dokumenty uvedenými do české a slovenské kinodistribuce. Vzápětí zaznamenal velký divácký úspěch a získal Cenu diváků na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Její druhý celovečerní dokument SEJDEME SE V EUROCAMPU byl také uveden v kinech a promítán na mnoha zahraničních festivalech.Od července 2006 do září 2007 pracovala Erika Hníková jako šéfredaktorka časopisu Nový Prostor a pravidelně publikovala své sloupky v časopise Respekt. Třetí celovečerní distribuční film NESVATBOV měl světovou premiéru na festivalu BERLINALE 2011 v sekci FORUM, kde obdržela režisérka cenu za nejlepší film této sekce. Nesvatbov byl následně promítán na festivalech po celém světě, kde obdržel několik cen, byl uveden v kinodistribuci v několika evropských zemích a řadí se tak k nejúspěšnějším českým dokumentárním filmům. Erika Hníková byla dvakrát nominována na Českého lva.(zdroj: CSFD.cz, autor: Česká televize)