Eric Campbell

Datum narození: 26.4.1879 / Místo narození: Dunoon, Strathclyde, Skotsko, UK

Alfred Eric Campbell, skotský herec a hvězda němého filmu. Objevil se v jedenácti groteskách Charlieho Chaplina, kde ztvárnil typického urostlého padoucha. Narodil se v Dunoonu a kariéru začínal na improvizovaných skotských a velšských divadlech, kde sehrál množství melodramatických rolí. V jedné takové byl objeven Fredem Karnem, slavným anglickým impresáriem, který pro svět rovněž objevil Charlie

Alfred Eric Campbell, skotský herec a hvězda němého filmu. Objevil se v jedenácti groteskách Charlieho Chaplina, kde ztvárnil typického urostlého padoucha. Narodil se v Dunoonu a kariéru začínal na improvizovaných skotských a velšských divadlech, kde sehrál množství melodramatických rolí. V jedné takové byl objeven Fredem Karnem, slavným anglickým impresáriem, který pro svět rovněž objevil Charlieho Chaplina a Stana Laurela. Karno, na kterého udělal Campbell svým enormním vzrůstem a hlubokým silným hlasem ihned dojem, ho vzal do Londýna a uvedl do své komediální společnosti s názvem Fun Factory, která později Campbella proslavila.Do New Yorku připlul Campbell v létě roku 1914, následoval tím Chaplina a Laurela, kteří se zde objevili rok před ním. Campbell se v Americe brzy uvedl jako divadelní herec. Nejméně jednou se údajně představil v muzikálu Gilberta a Sullivana. V roce 1915 Chaplin v New Yorku podepisoval smlouvu s Mutual (tehdy nejvyšší suma která kdy byla v zábavním průmyslu jednomu herci vyplacena) a v jedné hře na Broadwayi uviděl Campbella, kterého následně (1916) přizval do Hollywoodu, aby ho obsadil do chystaných nasmlouvaných filmů.První Chaplinův film, ve kterém se Eric objevil, se jmenoval CHAPLIN OBCHODNÍM PŘÍRUČÍM (1916) – nezapomenutelná je scéna s eskalátorem během honičky v obchodním domě. Byl to pak jejich druhý společný film, CHAPLIN HASIČEM (1916), který ustanovil Campbella do role, která ho úspěšně provázela dalšími groteskami. Se svou obrovitou zápasnickou postavou (196 cm a hodně přes sto kilo) se stal filmovým darebákem a ideálním komickým protějškem drobnému tulákovi. Ve filmech měl zvýrazněné obočí a přitmavené oči. Jeho nejslavnější předvedení bylo nejspíše v komickém snímku CHAPLIN STRÁŽCEM VEŘEJNÉHO POŘÁDKU (1917), ve kterém jako místní pobuda demonstruje svou sílu nesmělému policistovi Chaplinovi tím, že ohne stojan pouliční lampy.Chaplin byl v té době nejznámější a lehce identifikovatelnou filmovou postavičkou s bezpočtem imitátorů, včetně svého starého přítele Stana Laurela. Bylo nasnadě, že i Campbell, klíčová postava Chaplinových filmů a téměř stejně tak proslulý, se dočká svých napodobovatelů. Nejslavnějším z nich byl vysoký, podsaditý Oliver Hardy, který se dal o deset let později dohromady právě se Stanem Laurelem. Zrodila se tak jedna nezapomenutelná filmová dvojice.Zatímco Campbellova kariéra vzkvétala, v osobním životě jej provázely tragédie a skandály. Vlastní žena mu v červenci 1917 náhle umírá na srdeční slabost po večeři v jedné santamonické restauraci a při cestě za nákupem smutečních šatů je autem vážně zraněna jeho 16tiletá dcera Una. Už v září, po teprve pětidenní známosti, si vzal v Santa Monice varietní umělkyni Cledu Pearl Gillmanovou (bylo to už její třetí manželství). Dcera Una, která se dosud zotavovala v domě jeho přítele, o svatbě nevěděla několik týdnů. Manželství vydrželo jen několik měsíců, než se s ním Gillmanová kvůli jeho opileckým výstřelkům a nadávkám rozvedla.Posledním společným filmem Chaplina a Campbella byl CHAPLIN UPRCHLÝM TRESTANCEM (1917), Chaplin poté ukončil spolupráci s Mutual a podepsal miliónový kontrakt s First National (opět nejvyšší suma která kdy byla nějakému herci do té doby vyplacena). Začal také budovat své vlastní studio na LaBrea Avenue v Hollywoodu (stojí dodnes) a plánoval, že Campbella vezme sebou. Mezitím jej ale “zapůjčil” své přítelkyni, slavné filmové hvězdě Mary Pickfordové, která jej obsadila do svého filmu MALÁ AMARILKA (1918). Podle dostupných záznamů jen několik dní poté, na večírku v country klubu ve Vernonu, Eric silně popíjel a ve čtyři ráno se vydal na cestu domů do L.A. Řídil opilý, nad vozem ztratil kontrolu, došlo k čelní srážce, po které byl na místě mrtev. Jeho robustní tělo zůstalo v pomačkaném vraku zaklíněno přes pět hodin.I další osud byl smutný, Campbellův popel zůstal nepohřben po více než třicet let - urna mezitím putovala mezi různými “úložnami” - než byl, díky laskavému úředíkovi, který zaplatil nutné výdaje, v roce 1952 konečně uložen na hřbitově v Rosedale. Na označení hrobu však úředník zapomněl, a tedy přesně nevíme, kde mezi pomníky a sochami tichého hřbitova spočívají Campbellovy ostatky. Jisté je, že ve skotském Dunoonu (v Castle Gardens) má od roku 1996 svoji pamětní desku. Můžeme si dnes už jenom domýšlet, jak slavným se Campbell mohl stát a kolik filmů spolu s Chaplinem ještě mohl natočit. Faktem zůstává, že jeho náhlá smrt Chaplina hluboce ovlivnila. Další jeho filmy už postrádaly onoho jistého komického ducha, kterého měly u Mutual a byly více o Chaplinovi jako takovém...(zdroj: CSFD.cz, autor: Marek "džanik" Janík)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz