Daniel Mulloy patří k těm mnoha tvůrcům, kteří vzešli z jiného uměleckého prostředí, než je film. Má vystudované výtvarné umění a k filmu ho přivedlo přesvědčení, že pro to, co chce divákovi sdělit, je jako výrazový prostředek vhodnější. A jako vhodná se mu jevila i krátkometrážní forma, která tvůrce nutí koncentrovat myšlenku do časově i obrazově limitovaného prostoru.Filmy Daniela Mulloye se dot
Daniel Mulloy patří k těm mnoha tvůrcům, kteří vzešli z jiného uměleckého prostředí, než je film. Má vystudované výtvarné umění a k filmu ho přivedlo přesvědčení, že pro to, co chce divákovi sdělit, je jako výrazový prostředek vhodnější. A jako vhodná se mu jevila i krátkometrážní forma, která tvůrce nutí koncentrovat myšlenku do časově i obrazově limitovaného prostoru.Filmy Daniela Mulloye se dotýkají subtilních témat, jeho vyprávění vždy skrývají poselství, která vyžadují divákovu empatii a hledání pod povrchem. Daniel k tomu, co spojuje jeho filmy, říká: „Připadá mi, že i když lidé někdy procházejí neskutečně drsnými situacemi, pořád v nich zůstává něco laskavého a vlídného, někde uvnitř stále ještě projevují zájem o druhé. Lidé v rodinách nezřídka zažívají nechutné věci, ale často milují ty, kteří jim ubližují. A to bych rád zachytil ve svých filmech.“(zdroj: CSFD.cz, autor: Zdroj: Fresh Film Fest)