Bohuslav Ondráček

Datum narození: 27.6.1932 / Místo narození: Pardubice, Československo

Hudební skladatel Bohuslav Ondráček patřil k významným osobnostem československé populární hudby především v šedesátých letech 20. století, později se kvůli konfliktům s normalizačním režimem jeho tvorba dostala do útlumu kvalitou i kvantitou. Bohuslav (přáteli zvaný Boban) pocházel z Pardubic, od dětství se věnoval hře na klavír, po gymnáziu absolvoval studium skladby na hudební fakultě AMU v Pra

Hudební skladatel Bohuslav Ondráček patřil k významným osobnostem československé populární hudby především v šedesátých letech 20. století, později se kvůli konfliktům s normalizačním režimem jeho tvorba dostala do útlumu kvalitou i kvantitou. Bohuslav (přáteli zvaný Boban) pocházel z Pardubic, od dětství se věnoval hře na klavír, po gymnáziu absolvoval studium skladby na hudební fakultě AMU v Praze. Poté se vrátil do rodných Pardubic, kde jako klavírista působil v různých amatérských orchestrech.V roce 1963 nastoupil do pardubického divadla Stop, souběžně se začal prosazovat jako skladatel populární hudby, jeho první skladbou vydanou na gramofonových deskách byla píseň Sama řekla, že ho nemá ráda (1963) v podání začínajícího Karla Gotta. V divadélku Stop se setkal s Martou Kubišovou, s níž nedlouho poté odešel do divadla Alfa v Plzni. Pro Martu Kubišovou začal skládat, stejně tak i pro Václava Neckáře, jehož potkal v Plzni. Všichni tři pak v roce 1965 zamířili do pražského Rokoka, kde jejich úzký ansámbl rozšířila začínající Helena Vondráčková.V Praze navázal Bohuslav Ondráček spolupráci s textařem Janem Schneiderem, jejímž výsledkem byla LP deska Verše a písně (1967), mezitím Ondráček složil hudbu k muzikálu Gentlemani, který uvedlo Hudební divadlo v Karlíně (1967). Po příchodu do Prahy dostal i příležitost skládat pro film a jeho hudba doplnila dětský snímek ZÁHADNÝ HLAVOLAM (1967). Mezitím dodával repertoár trojici Kubišová-Neckář-Vondráčková; zatímco u Kubišové rozvíjel její šansonové aspirace (Lampa, 1968), u Heleny Vondráčkové později náročnějšími skladbami pomohl odbourat image naivní dívenky (Tvá malá Jane, 1969; Ostrovy pokladů, 1970). Skládal ale i pro jiné zpěváky a například Eva Pilarová s jeho hlasově náročnou skladbou Requiem získala v roce 1967 Zlatou Bratislavskou lyru. Na stejné soutěži zpívaly o rok dříve Marta Kubišová s Helenou Vondráčkovou píseň Oh, Baby, Baby a získaly stříbro, zmínku si zaslouží i jejich další duet Hej, pane Zajíci! (1968). Několikrát Bohuslav Ondráček výrazně přispěl i do repertoáru Waldemara Matušky (Pojď se mnou, lásko má, 1967).Po několika mezinárodních triumfech v roce 1968 dospěla trojice Kubišová-Neckář-Vondráčková k závěru, že již nepotřebuje zázemí malého pražského divadla a vznikla skupina Golden Kids. U jejího zrodu stál pochopitelně i Bohuslav Ondráček, který aktivity tohoto seskupení v letech 1968-1970 organizoval jako producent, manažer, nadále samozřejmě i hudební skladatel. V jeho produkci vznikly obě LP desky Golden Kids (Micro Magic Circus, 1969; Golden Kids No. 1, 1970), podílel se i na nejslavnějším albu Marty Kubišové Songy a balady (1969; zde mimo jiné jako autor písně Ring-o-ding). Jeho hudba zazněla i ve filmových medailónech Marty Kubišové (NÁHRDELNÍK MELANCHOLIE, 1968; PROUDY LÁSKU ODNESOU, 1969). Jako autor dokázal Ondráček skládat nenáročné chytlavé melodie, ale i složité kompozice ne vždy přijaté posluchači.Po nástupu normalizace a zákazu Marty Kubišové byl v Supraphonu zlikvidován producentský systém a Bohuslav Ondráček omezil své aktivity na skládání písní, jen zřídka se mu ale podařilo dosáhnout někdejšího ohlasu. Nadále spolupracoval s Helenou Vondráčkovou a Václavem Neckářem, příležitostně ale skládal i pro Marii Rottrovou, Hanu Zagorovou, Jiřího Korna, znovu také pro Karla Gotta. Jako autor hudby soutěžních písní vyjížděl i na mezinárodní festivaly, konkrétně s Helenou Vondráčkovou se takto dostal do Řecka, Turecka nebo Japonska. Vycházely mu i další profilové gramofonové desky (Písně Bohuslava Ondráčka 3, 4; 1972, 1974), v roce 1976 napsal rockovou operu Titanic, jejíž fragmenty vyšly později na CD. Z jeho další výjimečné práce pro film připomeňme hudbu ke kriminálce HOLKA NA ZABITÍ (1975).Po revolučních změnách v roce 1989 se Bohuslav Ondráček mohl vrátit k profesi producenta a obnovil spolupráci s Martou Kubišovou (alba Songy a nálady, 1993; Řeka vůní, 1995, na nichž se podílel i autorsky). V roce 1994 mu vyšlo profilové CD Pojď se mnou, lásko má, poté jeho písně vycházely i na řadě výběrových alb našich předních zpěváků, vydán byl i muzikál Gentlemani (1996).Bohuslav Ondráček byl ženatý a měl dvě děti. Zemřel v Praze 7. června 1998 ve věku 65 let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz