„…Tak vy si klidně seberete podnikovej materiál! Znehodnotíte ho, rozřežete, rozpižláte! A ještě tomu říkáte zlepšovák!!? Pche! … A vy jsi jděte ty svoje švindle zkoušet někam jinam!!! Račte!!“Říká dvěma vykutáleným zlodějíčkům (František Peterka a Karel Augusta) vedoucí v Kotlaně Václav Koudelka, když si pro malý „zlepšovák“ v podvádění s vytížeností „vypučili“ prkna položená za kantýnou. Právě t
„…Tak vy si klidně seberete podnikovej materiál! Znehodnotíte ho, rozřežete, rozpižláte! A ještě tomu říkáte zlepšovák!!? Pche! … A vy jsi jděte ty svoje švindle zkoušet někam jinam!!! Račte!!“Říká dvěma vykutáleným zlodějíčkům (František Peterka a Karel Augusta) vedoucí v Kotlaně Václav Koudelka, když si pro malý „zlepšovák“ v podvádění s vytížeností „vypučili“ prkna položená za kantýnou. Právě tyto prkna měl Koudelka za kantýnou ulitý a chtěl je nenápadně propašovat z podniku. Právě tohoto Koudelku – také podvodníka – hrál v komedii Petra Schulhoffa PŘÍŠTĚ BUDEME CHYTŘEJŠÍ, STAROUŠKU! (1982) Bohuslav Čáp. Samozřejmě, že tato postava nepatří k jeho největším či nejvýznamnějším, ale právě takovéto role v takovémto rozsahu Čáp nejčastěji hrál.Narodil se 26. října 1925 v Borové u Náchoda. Roku 1942 vystudoval dvouletou obchodní školu a byl totálně nasazen v náchodském válečném průmyslu. V rodném Náchodě se také poprvé dostal do styku s divadlem, když účinkoval v amatérské avantgardní Mladé scéně. Po válce se rozhodl u divadla zůstat profesionálně.Hrál v nově vzniklém náchodském Oblastním divadle severovýchodních Čech (1945 až 1946), Jihlavě (1946 – 1947), po vojenské prezenční službě (1947 – 1949) v Kladně (1949 – 1950), Olomouci (1950 – 1961), ostravském Státním divadle (1961 – 1966) a činohře pražského Národního divadla (1. leden 1967 – 31. prosinec 1989), z níž odešel na odpočinek a hostoval až do konce života.Bohuslav Čáp se po letech tvůrčího hledání stal hercem vyhraněného hereckého projevu komediálních a charakterních postav. Na oblastních scénách vytvářel celkem výrazné role, ale po příchodu do Prahy na něho v těžké konkurenci Národního divadla zbylo účinkování v malých a středních rolí. Osobité hraní, dlouhá škála uměleckých prostředků, menší zavalitá postava, melancholické oči a kulatý obličej mu umožňovaly hraní v nadlehčeně komediálních, expresivně dramaticky vypjatých charakterech, jež skvěle charakterizoval svým smutkem a úzkostí. Neopomenutelný byl taktéž jeho zastřeně působivý hlas.Mezi nejvýznamnější herecké kreace Bohuslava Čápa bezesporu patří Autolycus („Zimní pohádka“), Pavel Fjodorovič Protasov („Děti slunce“), Lancelot Gobbo („Kupec benátský“), starý Melichar („Paličova dcera“), král Aleonoros („Strakonický dudák“), muzikant Sejtko („Lucerna“), reverend Tooker („Kočka na rozpálené plechové střeše“), stařec („Král Lear“), Hook („Zadržitelný vzestup Artura Uie“), Marek („Naši furianti“), Materna („Vstanou noví bojovníci“), dobrovolník („Rukojmí“), Holý („Krvavý soud“) apod.Do české kinematografie vstoupil svou u diváků nejznámější a největší rolí lenivého ševce v Zemanově pohádce PYŠNÁ PRINCEZNA (1952). K další filmové práci, kromě intermezza horníka Sopucha ve Steklého LUCII (1963), se dostal až po příchodu do Hlavního města Prahy.Jeho umění využívali filmaři nejčastěji v menších roličkách, často komediálního charakteru: tajemník MNV (STUD), advokát (DITA SAXOVÁ), konšel (ČEST A SLÁVA), muž s vosím hnízdem (SLASTI OTCE VLASTI), pacient (UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE), rozpálený nuselský komisař (PĚNIČKA A PARAPLÍČKO), kuchař (POKUS O VRAŽDU), Rudi Doležal (LUPIČ LEGENDA), tramvaják Josef Kypta (OSVOBOZENÍ PRAHY), kamarád Standa (TEN SVETR SI NESVLÍKEJ), lékárník (TA CHVÍLE, TEN OKAMŽIK), Tlamicha (HODINA ŽIVOTA), Matějka (SMRT TALENTOVANÉHO ŠEVCE) a již zmíněný šéf Koudelka. Naposledy si Čáp po pětadvaceti filmových rolí zahrál stařečka v pohádce režiséra Julia Matuly NEBOJSA (1988).Čápovo herectví také využila televize (TV inscenace PALIČOVA DCERA, NENECHTE SE RUŠIT!, OHNIVÉ ŽENY, O MRTVÝCH JEN DOBŘE, BRONZOVÁ SPIRÁLA, UZAVŘENÝ PAVILÓN či ÚTĚK DO VĚZENÍ, pohádky NEZBEDNÁ POHÁDKA, HEJKAL, PRINCOVÉ JSOU NA DRAKA, ČAROVNÁ RYBÍ KOSTIČKA, O PODEZÍRAVÉM KRÁLI, PRINCEZNA ZA DUKÁT nebo DUHOVÁ HORA, seriály HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, DISPEČER, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, NEJMLADŠÍ Z RODU HAMRŮ, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, DOBRÁ VODA, LEKÁR UMIERAJÚCEHO ČASU, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, RODÁCI a NÁHRDELNÍK), dabing a rozhlas („Strakonický dudák“, „Nikola Šuhaj loupežník“, „Hořký podzim“). Těsně před smrtí získal Cenu Senior Prix (1996). Bohuslav Čáp zemřel 11. června 1997 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti dvou let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)