Antonín Streit

Antonín Streit se narodil 25. února 1908 v Jungmannově ulici ve Šlapanicích u Brna. Jeho tatínek měl dřevařskou dílnu a i mladý Antonín se měl stát truhlářem. Velmi ale miloval zpěv a divadlo. Jednou jel za kamarádem do Prahy a již zde zůstal. Začal navštěvovat dramatickou školu Karla Želenského (1926 až 1928) a studoval zpěv u profesorky Kurzové – Peršlové.Nejdříve působil v košickém divadle (1929), u kočovné společnosti Karla Želenského (1929 – 1931) a do roku 1937 vystřídal angažmá v souboru Drahoše Želenského, v Uranii na Smíchově, Novém divadle, Tylově divadle v Nuslích, Švandově divadle, Brně a na venkově. Jeho nejvýznamnějším angažmá se stalo Divadlo Vlasty Buriana (1937 – 1945), kde po Raoulovi Schránilovi převzal úlohy milovníků. V letech 1931 – 1939 dokonce vedl s Karlem Adámkem divadelní agenturu.Antonín Streit byl díky svému milému a uhlazenému zjevu nejčastěji obsazován do úloh salonních milovníků a mladých hrdinů. K vytvoření role mu nejlépe sloužila gesta, mužné postavení těla a zejména znělý, zvláštně zabarvený hlas a výslovnost. Nejlepší herecký vývoj však prožil u Vlasty Buriana, kdy byl však omezován přihráváním extempore pro Vlastu Buriana. Ztvárňoval zde rozličné úlohy v českém i světovém dramatickém repertoáru a v okrajových fraškách (například mladý milovník ve veseloherní frašce „Prodaný dědeček“ a děda Bláha v „Paličově dceři“ Josefa Kajetána Tyla).K filmu ho přivedl kolega z Burianova divadla Čeněk Šlégl. V jím režírovaných komediích si Streit zahrál menší úlohy nadporučíka v kasárnách v komedii ARMÁDNÍ DVOJČATA (1937) s populární dvojicí Jindřich Plachta – Ladislav Pešek, kterou Šlégl spolurežíroval s Jiřím Slavíčkem, o rok později hosta ve vinárně v zamotané komedii DĚTI NA ZAKÁZKU (1938) a další rok úředníka v pojišťovně v dramatickém filmu TEĎ ZAS MY (1939) s Ladislavem Hemmerem, Jaroslavem Marvanem a Jiřinou Štěpničkovou v titulních úlohách.Své největší herecké šance mu však poskytl samotný zaměstnavatel Vlasta Burian, jenž mu u režisérů zajistil velké a titulní úlohy. Nejdříve to byl primář MUDr. Leon Marek, který se v rašelinových lázních vydává za svého podřízeného, nemocničního ošetřovatele Krištofa Rozrucha (Vlasta Burian) v Lamačově poslední české komedii U POKLADNY STÁL... (1939).Ještě tentýž rok utvořil menší roli mladého Karla Novotného, jenž se v baru se svým přítele Ing. Hradilem (Ladislav Hemmer) seznámí s pochybným manželským párem (Antonín Novotný, Jiřina Šejbalová) a třemi podivně vypadajícími postaršími pány (Vlasta Burian, Čeněk Šlégl a Jaroslav Marvan) ve smutné komedii ULICE ZPÍVÁ (1939) režisérů Vlasty Buriana, Čeňka Šlégla a Ladislava Broma.Ve svém posledním snímku Streit opět stvořil velkou úlohu Jaroslava Putičky, který se svými sourozenci, bratrem Vilémem (Raoul Schránil) a sestrou Konstantinou (Věra Ferbasová) v dobrém úmyslu připraví svého otce Cyrila Putičku (Vlasta Burian) o milovaný papírnický krámek v sentimentálně hořké komedii Vladimíra Slavínského ZLATÉ DNO (1942).Po osvobození a po zaniknutí Divadla Vlasty Buriana odjel do rodných Šlapanic. Zde se oženil s Annou Jarolímovou, vdovou po učiteli a statkáři Josefovi Jarolímovi a stal se zemědělcem na svém novém statku. Po znárodnění soukromých usedlostí a vytvoření kolektivizace se Streit stal vedoucím úseku chovu skotu ve šlapanickém JZD.V 50. letech se ještě pokoušel navrátit k herectví v brněnských souborech, ale již bylo pozdě. Nechal si narůst plnovous, později se stal bezdětným vdovcem a ke konci života ho trápily těžké nemoci. V úplném zapomenutí a osamocení nakonec Antonín Streit zemřel 20. ledna 1994 v rodných Šlapanicích ve věku nedožitých osmdesáti šesti let. Vyženěný statek byl brzy po jeho úmrtí do základů zcela zbořen... (zdroj: csfd.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)