Ve svém rodném Dánsku studovala Anna Karina (vlastním jménem Hanne Karen Blarke Bayer) nejprve malířství a příležitostně si přivydělávala také jako zpěvačka v nočních barech. V osmnácti letech odjela do Paříže, kde se toužila prosadit v oblasti publicistiky. Místo toho se uplatnila coby prestižní fotomodelka, jejíž zajímavý vzhled neunikl osobnostem jako Coco Chanel, Pierre Cardin, Claude Brasseur
Ve svém rodném Dánsku studovala Anna Karina (vlastním jménem Hanne Karen Blarke Bayer) nejprve malířství a příležitostně si přivydělávala také jako zpěvačka v nočních barech. V osmnácti letech odjela do Paříže, kde se toužila prosadit v oblasti publicistiky. Místo toho se uplatnila coby prestižní fotomodelka, jejíž zajímavý vzhled neunikl osobnostem jako Coco Chanel, Pierre Cardin, Claude Brasseur či Jean-Luc Godard a nepochybně se významnou měrou podílel na úspěšném filmovém startu mladé Dánky.Začínající režisér nabídl nezkušené herečce drobnou epizodu ve svém debutu U KONCE S DECHEM, kterou však Karina - údajně z důvodu, že ve snímku měla vystupovat nahá - odmítla. V roce 1961 se za Godarda provdala a na několik příštích let se stala nejvýraznější ženskou interpretkou jeho raných filmů: striptérka Angela v muzikálové komedii ŽENA JE ŽENA (Stříbrný medvěd ze nejlepší ženský herecký výkon na MFF v Berlíně 1961), milenka gangstera Marianne v BLÁZNIVÉM PETŘÍČKOVI nebo emocionálně apatická Nataša von Braun v ALPHAVILLE. Zároveň se objevila v několika dílech Godardových "novovlnných souputníků" a příslušníků evropského uměleckého filmu. V Rivettově JEPTIŠCE vytvořila ústřední postavu Zuzany, s níž už předtím slavila úspěch na jevišti pařížského divadla Champs-Elysées. Ve slavném Vardové snímku CLÉO OD 5 DO 7 se pak spolu se svým mužem postarala o vtipné cameo v morbidní grotesce, kterou zhlédne hrdinka při náhodné návštěvě kina. Po boku Marcella Mastroianniho si zahrála ve Viscontiho existenciálním dramatu CIZINEC atd.Na sklonku šedesátých let se osobní i umělecké dráhy Kariny a Godarda nadobro rozešly. V roce 1973 se pokusila o samostatnou režii a podle vlastního námětu natočila milostné drama ŽÍT SPOLU, kde navíc ztvárnila titulní roli. Poté i nadále filmovala převážně v Evropě (mj. ČÍNSKÁ RULETA R. W. Fassbindera) a kromě toho pokračovala i v pěvecké kariéře, kterou započala již v šedesátých letech (pracovala např. se známým skladatelem Sergem Gainsbourgem). V roce 1984 jí vyšel kriminální román "Zlaté město" (Golden City).Herecký repertoár dekadentních a záhadných tmavovlásek zařadil Annu Karinu po bok největších hvězd francouzské kinematografie své doby. Na rozdíl od Jeanne Moreau či Catherine Deneuve se jí v současnosti bohužel již nedostává zajímavých příležitostí, kde by mohla znovu prokázat svůj přirozený talent. (zdroj: csfd.cz, autor: Ivan "minus" Bezprizorný)