Od roku 1965 navštěvoval specializovanou školu pro nevidomé ve městě Reggio Emilia. Nastupoval do ní ještě jako částečně vidící. Končil jako úplně nevidící.
Poté nastoupil do internátního ústavu Cavazza v Bologni, jehož součástí byla i specializovaná hudební konzervatoř pro nevidomé.
Po krátkém neúspěšném studiu na gymnáziu přešel na učitelský ústav. Po jeho dokončení pokračoval na univerzitě studiem práv. Studium práv úspěšně dokončil, ale zaměstnání v tomto oboru vykonával krátce, jako státem jmenovaný obhájce.
Jeho silný zájem o hudbu ho vedl k hledání nových možností studia. Vrcholem pro něj bylo studium v mistrovské třídě Franca Corelliho, který byl jeho dávným idolem.
Je podruhé ženatý, se současnou manželkou, Veronicou Berti, má dceru Virginii. Z předchozího manželství s Enricou Cenzatti má pak dva syny, Amose a Mattea.
Hudební kariéra
Dlouho se nemohl jako zpěvák prosadit. Byl odmítán vydavatelstvími. Živil se jako barový klavírista a zpěvák. Zlom nastal v roce 1992, kdy mu rocková hvězda Zucchero nabídl, aby nahrál jako demo snímek druhý hlas duetu Miserere. Snímek velice zaujal samotného Luciana Pavarottiho, který se o jeho zpěvu vyjádřil velmi pochvalně. Nechtěl věřit tomu, že se jedná o barového zpěváka, pianistu okresního formátu.
Brzy se stal známým nejen v Itálii, ale díky písni Con Te Partirò i v zahraničí.
V roce 1996 až 1997 vyšlo ve světě jeho debutové album Romanza, které dosáhlo mnohamiliónového nákladu a stalo se úspěšným v Itálii, Latinské Americe, Španělsku a v mnoha dalších zemích.
V roce 1999 vydal své druhé album z oblasti populární hudby Sogno. Následovalo album Sacred Arias, které je naopak výhradně z oblasti „klasické hudby“.
Prodej jeho alb v USA byl obrovský, získal několik cen a dlouho držel přední pozice v prodeji alb klasické hudby.
V roce 2001 vydal částečně autobiografické vzpomínky s názvem Hudba ticha. Tento rok završil vydáním velice úspěšného alba Cieli di Toscana. Na svých koncertních turné spolupracuje i s Českým národním symfonickým orchestrem.
(Zdroj: Wikipedia)
