Alois Mecera

Datum narození: 13.12.1901

Alois Mecera se narodil 23. července 1898 v Praze do dělnické rodiny. Kvůli těžké rodinné finanční situaci nemohl jít studovat, vyučil se zámečníkem, truhlářem a štukatérem. Je zajímavé, že právě tyto řemesla mohl uplatnit při své budoucí architektonické práci.Do filmového světa ho po první světové válce přivedl švagr, filmový režisér, scenárista, kameraman, producent a podnikatel Josef Kokeisl (1

Alois Mecera se narodil 23. července 1898 v Praze do dělnické rodiny. Kvůli těžké rodinné finanční situaci nemohl jít studovat, vyučil se zámečníkem, truhlářem a štukatérem. Je zajímavé, že právě tyto řemesla mohl uplatnit při své budoucí architektonické práci.Do filmového světa ho po první světové válce přivedl švagr, filmový režisér, scenárista, kameraman, producent a podnikatel Josef Kokeisl (1894 až 1951). Oborem, kterému se celý život věnoval, byla filmová scénografie a architektura. Nejprve začínal na postu asistenta architekta Bohuslava Šuly (1887 – 1967), např. u dramatu Borise Orlického UKŘIŽOVANÁ (1921).Od poloviny 20. let pracoval jako samostatný filmový architekt v ateliérech AB na Vinohradech, poté Na Kavalírce v Košířích, ve 30. letech v ateliérech AB na Barrandově, po roce 1945 samozřejmě přešel do Československého státního filmu.Během své kariéry spolupracoval i s rakouskou a německou (mj. německé verze českých filmů nebo filmy, natočené pouze v německé jazykové mutaci: POLIBEK VE SNĚHU či PÍSEŇ DROŽKÁŘE) i slovenskou (př. MLADÉ SRDCIA) kinematografií. Účelnou filmovou stavbou obohatil desítky němých i zvukových (později i poválečných) českých filmů. Jeho filmografie čítá přes sto titulů.Alois Mecera se ve 20. letech, v dobách němé kinematografie, podepsal pod snímky Václava Kubáska (JINDRA, HRABĚNKA OSTROVÍNOVÁ, DVOJÍ ŽIVOT, DĚVČE Z HOR, JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ, OKOVY, VÁLEČNÉ TAJNOSTI PRAŽSKÉ, V PANSKÉM STAVU, NEMODLENEC), Hanse Otto (DÁMA Z BARU), Svatopluka Innemanna (Z ČESKÝCH MLÝNŮ, JOSEF KAJETÁN TYL, ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ, LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ, MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA, PLUKOVNÍK ŠVEC), švagra Josefa Kokeisla (PARNASIE, POPELKA), Karla Antona (DO PANSKÉHO STAVU), Přemysla Pražského (BATALION), Karla Lamače (ŠVEJK NA FRONTĚ), Gustava Machatého (ŠVEJK V CIVILU), Rudolfa Měšťáka (SVÉHLAVIČKA) a nebo Miloše Hajského (LOUPEŽNÍCI NA CHLUMU).Ve zvukové éře 30. a začátku 40. let navázal Alois Mecera po tříleté přestávce spolupráci se stávajícími a s novými režiséry: Václav Kubásek (OSUDNÁ CHVÍLE, SVĚTLO JEHO OČÍ, DĚTI VELKÉ LÁSKY, NAŠI FURIANTI, ŽENY U BENZINU, DVOJÍ ŽIVOT), Václav Binovec (POLIBEK VE SNĚHU, DRUHÉ MLÁDÍ, BLÁHOVÉ DĚVČE), Miroslav Cikán (LOJZIČKA, PELIKÁN MÁ ALIBI), Jan Sviták (ROZVOD PANÍ EVY, POSLEDNÍ PODSKALÁK), Ladislav Brom (HARMONIKA, ŽIVOT JE KRÁSNÝ), Vladimír Slavínský (ZLATÝ ČLOVĚK, DĚDEČKEM PROTI SVÉ VŮLI, PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA, POZNEJ SVÉHO MUŽE, DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ, ADVOKÁT CHUDÝCH) či Martin Frič (MUŽ Z NEZNÁMA, TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA, MUZIKANTSKÁ LIDUŠKA, ROZTOMILÝ ČLOVĚK, HOTEL MODRÁ HVĚZDA).V roce 1941 omezil svojí činnost v českém filmu, po pětileté pauze se do něho opět vrátil. Byla to však už znárodněná poválečná doba. Opět tvořil stavby pro Václava Kubáska (VELKÝ PŘÍPAD, V HORÁCH DUNÍ, PORTÁŠI, ŽELEZNÝ DĚDEK a MILUJEME), Jiřího Slavíčka (MORDOVÁ ROKLE) a nově pro Josefa Macha (VELKÝ PŘÍPAD, RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ a HOŘKÁ LÁSKA), Václava Wassermana a Ivo Nováka (NEJLEPŠÍ ČLOVĚK) a také Jaromíra Pleskota (OBUŠKU, Z PYTLE VEN!, KAM S NÍM? a ROBINSONKA). Zcela naposledy se pět let před svou smrtí Alois Mecera podílel na titulu Josefa Macha HOŘKÁ LÁSKA (1958) se Zdeňkem Štěpánkem, Josefem Bekem a Evou Kubešovou v titulních úlohách.Ještě v němé éře si dvakrát zahrál epizodky na filmovém plátně. Byl nejprve milým služky Františky (Marie Fingerová) Ferdíkem v komedii Václava Kubáska JEDENÁCTÉ PŘIKÁZÁNÍ (1925) a bytovým architektem v melodramatu KDYŽ VALČÍK ZNÍ (1929) Oldřicha Kmínka. Za stavby pro film Martina Friče MUŽ Z NEZNÁMA (1939) obdržel Národní cenu (1940).Filmový architekt Alois Mecera zemřel 6. prosince 1963 v Praze ve věku pětašedesáti let. Stal se jedním z průkopníků české filmové scénografie, kterou pomáhal formovat v těžkých a stále ještě pionýrských dobách 20. let a obětavě se jí snažil rozvíjet až do let padesátých. (zdroj: csfd.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz