Adolf Král

Adolf Král se narodil 17. června 1922 v obci Brušperk na Ostravsku. Už od dětství ho velmi zajímalo divadlo, kterému se věnoval jako ochotník. Celý život pracoval až do odchodu na odpočinek jako svářeč ve Vítkovických železárnách, kde se třicet let uplatnil v ochotnickém Závodním klubu.Hereckou činnost musel omezit kvůli špatnému zdravotnímu stavu. I když byl neškoleným hercem – nehercem, tak se stal významným článkem onoho divadelního Závodního klubu, díky němuž mohl kladně ovlivňoval kulturní veřejné dění. Byl nejčastěji představitelem silných ušlechtilých hrdinů („Dobrý voják Švejk“, „Bílá nemoc).Díky svým ochotnickým zkušenostem a své profesi svářeče si ho vybral při konkurzu režisér Jiří Weiss pro třetí titulní úlohu ve svém válečném dramatu POSLEDNÍ VÝSTŘEL (1950). Snímek, v němž Adolf Král sehrál struskaře Roberta Kuču, se odehrává v posledních dnech druhé světové války ve Vítkovických železárnách, kde on sám pracoval.Díky svému charakteristickému typu dělníka se přesně hodil do dramaturgie 50. let. Proto se hned následující rok zjevil jako slovenský dělník v Machově politické AKCI B (1951), jež pojednává o těžkém boji československých ozbrojených složek proti záškodnickým oddílům Ukrajinské povstalecké armády zvaných banderovci.V roce 1952 si zahrál hned ve třech snímcích: člen vedení závodu Otisk v Kadárově a Klosově pamfletu ÚNOS (1952), příslušník SNB Pepík Pálka v NÁSTUPU (1952) Otakara Vávry podle stejnojmenného románu Václava Řezáče a havíř Karel Vondra v Krejčíkově dramatu NAD NÁMI SVÍTÁ (1952).V tomto snímku sehrál Král titulní postavu úspěšného, ale povýšeneckého havíře, který za své rekordy a nekolegiální chování sklízí nevraživost od spolupracovníků. Galerii těchto postav doplnil ještě za rok následujícím synem vdovy Anežky Martincové (Jarmila Kurandová) dělníkem Karlem Martincem v dalším dramatu PŘICHÁZEJÍ Z TMY (1953) Václava Gajera.Další rok ho ke spolupráci opět přizval Jiří Krejčík, v jehož FRONĚ (1954) Adolf Král dostal na starost epizodní postavu příslušníka SNB. Ve válečném snímku režiséra Ivo Tomana o I. československé tankové brigádě v Sovětském svazu TANKOVÁ BRIGÁDA (1955) připadl Adolfu Královi (opět epizodní) tankista.V závěrečných dvou dílech HUSITSKÉ TRILOGIE Otakara Vávry JAN ŽIŽKA (1955) a PROTI VŠEM (1956) ztělesnil postupně husitského bojovníka a kováře Tomáše z Hvozdna. V Helgeho snímku ze současnosti ŠKOLA OTCŮ (1957) byl otcem jednoho ze žáků učitele Jindřicha Pelikána (Karel Höger).Do konce padesátých let hrál ještě havíře Grygara v PRVNÍ PARTĚ (1959) režiséra Otakara Vávry podle stejnojmenného románu Karla Čapka, Váňu v Blumenfeldových KŘIŽOVATKÁCH (1959) z ostravského prostředí a svědka v posledním snímku režiséra Miroslava Cikána KONEC CESTY (1959).Inženýrem Kajdošem se stal v RYCHLÍKU DO OSTRAVY (1960) Jaroslava Macha s Františkem Vicenou, L. H. Strunou, Janem Skopečkem a Ladislavem Trojanem v titulních úlohách a příslušníkem StB Valentou v PÁTÉM ODDĚLENÍ (1960) Jindřicha Poláka.Ve zbývajících čtyřech letech na něho čekaly úlohy pohraničníka Františka v zapomenuté pionýrské komedii československo – východoněmecké produkce UPRCHLÍK (1961) Herrmanna Zschoche, řidiče autobusu ve Sklenářově komedii KOTRMELEC (1961), vojáka Terenčíka v dramatu TAM ZA LESEM (1962) Pavla Blumenfelda, hlubiče Cholevy v Hubáčkově ZAČÍT ZNOVA (1963), holiče v Blumenfeldově STRAKATÍ ANDĚLÉ (1964) a J. S. Bacha ve Svitáčkově a Roháčově KDYBY TISÍC KLARINETŮ (1964).Za své divadelní kreace měl několikrát možnost obdržet Cenu za nejlepší mužský herecký výkon na nejstarší celostátní přehlídce amatérskou divadla Jiráskův Hronov. Se svoji manželkou měl dvě dcery a dva syny.Adolf Král zemřel 22. července 1986 v Ostravě, už více jak měsíc po svých čtyřiašedesátých narozeninách. Divadlo a film zůstaly umělcovou celoživotní láskou až do konce života… I se svým počtem dvaadvaceti filmových postav se právoplatně řadí mezi české filmového herce padesátých a také první poloviny šedesátých let.(zdroj: CSFD.CZ, autor: Jarda "krib" Lopour)