Městská památková rezervace Český Krumlov

Jméno Krumlov pochází nejspíš z německého výrazu „Krumme Aue“, tedy „Křivý luh“. První sídla jsou zde doložena ze starší doby kamenné a bronzové. V mladší době železné, konkrétně 400 let před naším letopočtem, sem přišli Keltové, kteří už tehdy využívali zdejší ložiska grafitu k výrobě žáruvzdorné keramiky.

Slovanské kmeny Boleticů a Doudlebů se tu usídlili v 6. století našeho letopočtu, většina dnes obdivovaných památek však pochází až z doby panování Rožmberků. Ti byli příbuzní zakladatelského rodu města Vítkovců, po jejichž vymření roku 1302 zdědili nejen majetek, ale i znak pětilisté bílé růže.

Rožmberkové si zvolili Český Krumlov za své sídlo. Za jejich vlády v letech 1302 až 1602 město i hrad zaznamenaly nebývalý rozkvět, a to nejen díky vlastním ložiskům stříbra, ale i díky rozvoji řemesel, obchodu a získávání mnohých práv. Krumlov měl právo várečné, mílové, trhové, stavěly se masné krámy a pivovary a dvakrát ročně se zde konal jarmark. Ekonomika panství byla natolik silná, že přestála i vytěžení zásob stříbra na konci 16. století a přeorientovala se na zemědělskou výrobu zakládáním nových hospodářských dvorů a rybníků.

Rožmberkové ještě stačili přebudovat hrad na honosný zámek ve stylu italské renesance, avšak Petr Vok, poslední z Rožmberků, musel panství pro své dluhy postoupit císaři Rudolfovi II.

V roce 1622 přidělil císař Ferdinand Habsburský město rodu Eggenberků za finanční podporu proti českým stavům. Jejich rod tu panoval tři generace a ovlivnil Krumlov rozsáhlou renesanční a barokní výstavbou i kulturním a společenským životem. Jan Kristián, asi nejvýraznější postava tohoto rodu, nechal koncem 17. století přestavět desetihektarovou zámeckou zahradu ve francouzském barokním stylu a na pátém zámeckém nádvoří založil divadelní budovu, která vznikla dle plánů italských stavitelů Jakuba de Maggi a Pietra Spinettiho. V současné době je to jedno z nejstarších barokních divadel zámeckého typu ve střední Evropě. Dochovaná scéna pochází z roku 1682.

Roku 1719 získali Český Krumlov dědicové Eggenberků Schwarzenbergové. Kníže Josef I. rozhodl například o nové výmalbě zámeckého divadla a jeho obohacení o mnoho nových dekorací. Velká část divadla se jen s malými úpravami dochovala dodnes.

Od počátku 19. století se v Krumlově kromě zrušení městských hradeb a otevření dolů na grafit nedělo nic podstatného a celá oblast se stala kulturní a hospodářskou periferií. Schwarzenbergové přesídlili do Hluboké nad Vltavou a město tak zůstalo ušetřeno větších stavebních změn. Díky tomu se zachovaly středověké uličky, zdobné štíty měšťanských domů a mnoho dalšího, celkem je zde asi 300 památkově chráněných objektů.

Krumlov se stal maloměstem, kterému se vyhnula industrializace, a kulturní život se omezil na spolkovou činnost. Teprve v 70. letech 19. století sem dorazili první turisté, fotografové a roku 1911 tu bylo otevřeno kino.
Po vzniku Československa roku 1918 vyhlásili krumlovští němečtí obyvatelé samostatnou šumavskou župu a chtěli být připojeni k novému Rakousku. Snahy o samostatnost brzy potlačila československá armáda, která město obsadila. Podle výnosu ministerstva vnitra 30. dubna 1920 byl Krumlov přejmenován na Český Krumlov, tedy na jméno, které nesl již v roce 1439.V roce 1945 osvobodily americké jednotky město od nacistů a německé obyvatelstvo bylo odsunuto.

Roku 1992 se městská památková rezervace dostala na seznam světového dědictví - UNESCO.

Zde přinášíme stručný výpis nejzajímavějších objektů památkové rezervace:

Zámek

Zámek Český Krumlov je po Pražském hradě nejrozsáhlejší zámecký areál v ČR. Původní gotický hrad, přestavěn zejm. v renesančním slohu. Skládá se z Dolního hradu (původního Hrádku) s dominující věží; a Horního hradu

•     Most Na plášti - několikaposchoďové přemostění Jelení zahrady - spojuje zámek a zámeckou zahradu. Vystavěn 1764.
•     Zámecká zahrada - založena ve 2. pol. 16. století, dlouhá 700 m, celková rozloha 10 ha. Nachází se v ní Kaskádová fontána, barokní letohrádek Belárie, doplněné otáčivým hledištěm pro divadlo v otevřené krajině.

Vnitřní město

Systém ulic s pravidelným náměstím nezměněn od doby založení. Velký počet zachovalých městských domů - gotických, renesančních, v menší míře i barokních.

• Horní ulice - patřila od středověku k nejdůležitějším městským komunikacím. Stoupá směrem od náměstí k místům, kde do roku 1839 stála Horní brána. Za bránou navazovala cesta směrem na České Budějovice a Kaplici.  Horní ulice vede k chrámu sv. Víta a nachází se zde i další významné budovy, jejichž popis najdete níže.
• Široká ulice - je skutečně nejširší českokrumlovskou ulicí. Název se užívá od 18. století. Vzhledem k dostatečnému prostoru se v zde od středověku až do současnosti konají trhy.
• Náměstí Svornosti - čtvercový půdorys náměstí, rozložení domů po jeho stranách a vyústění ulic odpovídají v zásadě stavu z doby středověkého založení města. Průčelí a interiéry domů nesou ale již stopy staletého vývoje.
• Náměstíčko na Louži - název Na Louži se objevuje od počátku 16. století. Toto pojmenování patrně souviselo se shromažďováním dešťové vody, stékající z výše položeného náměstí, a s častými záplavami z nedaleko tekoucí řeky Vltavy. Dnes je náměstíčko suché a nabízí prohlídku zajímavých domů a příjemné posezení  v restauracích. Nachází se zde také muzeum voskových figurin (dům č.p. 68).

• Radnice - renesanční stavba ze 2. poloviny 16. stol. (nám. Svornosti)
• Kostel sv. Víta - gotický trojlodní kostel z let 1408-1439 (ul. Kostelní)

• městské opevnění - hradby, bašta
• kašny
• sochy
• morový sloup - dominanta Náměstí svornosti
• měšťanské domy - převážně renesanční, za všechny zmiňme například Vlašský dvůr (č.p.32), nebo Krčínův dům (č.p.54)
• historické účelové stavby - mj. vodní mlýn, zbrojnice, masné krámy
• církevní budovy - mimo zmíněného kostela sv. Víta se jedná o Jezuitskou kolej (nyní slouží jako hotel), Jezuitský seminář, Jezuitské divadlo, klášterní prelaturu, dům Kaplanka

Latrán

Čtvrť za řekou, severně od Vnitřního města, podhradí zámku. S Vnitřním městem je spojen dřevěným Lazebnickým mostem. Nachází se zde velké množství menších gotických domů.

Latrán je název městské čtvrti i hlavní ulice, která touto čtvrtí prochází. Původně bylo takto pojmenováno podhradí českokrumlovského hradu, které v roce 1555 spojil Vilém z Rožmberka v jeden městský celek s vnitřním městem.  Ulice Latrán začíná u Lazebnického mostu a končí u Budějovické brány. Kromě řady významných měšťanských domů se v Latránské ulici nachází bývalý kostel sv. Jošta a Latránskou ulicí se přichází do zámeckého areálu a kláštera řádu Křížovníků s červenou hvězdou (původní Minoritský klášter).

• městské hradby - dnešní podoba hradeb obepínajících Latrán pochází z 15. stol.
• Válcová bašta - byla vybudována postupně v době v době kolem roku 1500 jako součást městského opevnění.
• Budějovická brána - byla postavena v letech 1598 - 1602 podle návrhu Benedikta Cometty nákladem Petra Voka z Rožmberka. Český Krumlov měl původně devět bran, které byly součástí městského opevnění. Osm z nich bylo  v 19. století postupně zbořeno a jako jediná zůstala právě Budějovická.
• Kostel sv. Jošta - původní gotický kostel, mnohokrát přestavován, od 20. stol. využíván jako obytný dům, dnes muzeum loutek.

• Minoritský klášter - založen roku 1350 z iniciativy krumlovského vladaře Petra I. z Rožmberka jako sdružený klášter minoritů a klarisek se společným kostelem. Součástí areálu byl od konce 14. století také dům pro laické společenství zbožných žen, tzv. bekyň. Klášterní kostel Božího Těla a Bolestné Panny Marie byl vysvěcen v roce 1358 a výrazně barokně přestavěn v letech 1649 - 1681.

Otvírací doba městkého infocentra

O víkendech (So + Ne) v časech 12:00 - 13:00 infocentrum uzavřeno.