Prohlídka skanzenu – život ve středověkém městečku

Prohlídky:

Jižní vstupní brána:
Od jihu, při cestě z obce Řeporyje náznakově chráněno palisádovou hradbou. Brána je osazena břevnem se symbolem městečka - rostlinou řepíku lékařského. "Za hradbami" je situována plužina (polnosti) s typickými zemědělskými plodinami.

Usedlost špýcharového domu:
V čele usedlosti stojí kolna s vjezdem. Na ní navazuje trojdílný obytný dům, který je do náměstí oproti ostatním domům obrácen zadní komorou (špýcharem). Na jižní straně má dymnou jizbu s roubenou klenbou.

Usedlost rychtáře - krčma:
Největší a nejbohatší usedlost ve městečku dominuje jižní straně náměstí. Stojí zde mohutný trojdílný špýcharový dům s prostornou vysokou jizbou a patrovým špýcharem v zadním dílu. Roubené stěny jsou zabaleny do „kožichu“, na této hliněné omazávce je červeně malované kvádrování. Horní podlaží patrové sýpky je dostupné ze síně po vnitřní pavlači. Naproti domu se nalézá patrová roubená sýpka s pavlačí na jižní straně. V zadní části dvora vznikne ještě polygonální stodola a samostatná chlebová pec.

Usedlost rolníka:
Usedlost se skládá ze dvou objektů. Prvním je trojdílný dům tvořený dymnou jizbou s roubenou klenbou, vstupní síní se stěnami vypletenými proutím a omazanými hlínou, a roubenou komorou. Druhým je patrová sýpka se zděným přízemím a roubeným patrem. Na dvoře usedlosti, z jedné strany vymezeném bariérou ze suchých větví, je umístěn hnojník a klát (včelí úl).

Usedlost hrnčíře:
V čele této nejvýchodnější usedlosti na jižní straně náměstí stojí trojdílný roubený dům s dymnou jizbou a rovným povalovým stropem. Trojice okenních otvorů orientována do dvora. Střední část domu, síň, má stěny zbudované hrázděnou konstrukcí. Naproti domu je roubená přízemní sýpka s malou pavláčkou. Na dvoře je hrnčířská pec.

Usedlost kováře:
Řemeslnická usedlost sestávající ze dvou roubených objektů: dvouprostorového domu s kovářskou dílnou a obytnou dymnou jizbou, a kolmo navazující stodoly. Před kovářskou dílnou stojí dřevěná podsíň - venkovní pracovní prostor. Uvnitř dílny nad výhní je dřevěný dymník, sloužící k odvodu kouře. K usedlosti patří rozlehlý dvůr vymezený jednoduchou dřevěnou ohradou, v jehož středu stojí oboroh - seník.

Východní brána:
Věžovitá brána dřevěné sloupové konstrukce uzavíratelná padací mříží s bedněným obranným patrem. Na vnější straně brány je zavěšen historický znak Českého království, novodobé znaky Městské části Praha 13 (se zlatou mušlí sv. Jakuba a stříbrnou zdí) a Městské části Řeporyje (s řepíkem lékařským) a znak městečka Řepora, vycházející z historických městských znaků a symbolu obyvatel Řepory - vyrývání řepíku lékařského.

Západní brána:
Brána jednoduchého vidlicového typu, který je v různých obměnách použit i na jiných místech areálu. Na horním břevnu je umístěn symbol městečka, rostlina řepíku lékařského. K bráně přiléhá patrová stavba strážní věže, jejíž roubené přízemí v „kožichu“ (omazané hlínou) obsahuje „hladomornu“, přístupnou pouze malým otvorem v podlaze patra.

Šibenice:
V severní části rozlehlé louky, „za hradbami“ městečka, je umístěno dobové popraviště se šibenicí a dalšími nezbytnými potřebami.

Boží muka:
Jako symbol proti řádění zlých sil se tradičně se stavěla na nebezpečném území „zemi nikoho“, které si zlé síly snadno přivlastňují.

Posvátný strom:
V pohanských dobách lidé uctívali množství přírodních bohů, sídlících například ve stromech. Proto na ně zavěšovali nebo do nich zabodávali různé mytologické předměty, v našem případě lebku posvátného koně - atribut nejvýznamnějšího slovanského božstva).

Tvrz:
Feudální sídlo majitele městečka, zatím stavebně nedokončené. Hlavní budovou tvrze bude věž s hospodářským stavením, obytným patrem a obranným podstřešením.

Pohanské kultovní místo:
Kruhové obětiště vymezené vztyčenými kameny a zejména dřevěnými idoly - modlami (personifikovaným zpřítomněním slovanských bohů). K nejznámějším patřili Svantovít, Perun, Veles. Historicky však toto místo, včetně posvátného stromu, s areálem středověkého městečka přímo nesouvisí.

Kostel:
Roubený kostelík s věžovitou zvonicí stojí uprostřed severní strany náměstí. Je obklopen hřbitovem se vstupní brankou ve vyplétaném oplocení. K jednolodnímu prostoru se připojuje polygonální presbytář, oddělený vítězným obloukem. Loď i presbytář má trámový strop s deskovým záklopem. Na tribunu se vstupuje poklopem po žebříku. Obílené stěny mají jednoduchou výzdobu červeným linkováním, interiér má barevnou ornamentální výmalbu.
Pranýř:
Výstražný symbol právní moci a zároveň prostředek výkonu lehčích trestů. Polonahý provinilec byl k pranýři připoután a někdy pomazán medem, aby byl více trápen hmyzem.
Velká otevřená stavba rámové konstrukce, s otevřenými stěnami, sloužící ke shromáždění většího počtu lidí.
Studna s dřevěným roubením (až ke dnu v hloubce 2 m) a s vahadlem, usnadňujícím pomocí protizávaží manipulaci s vědrem (okovem), bývala hlavním veřejným zdrojem pitné vody.
Obydlí domkáře:
Jediná usedlost na severní straně náměstí a zároveň nejmenší a nejprostší usedlost, obydlí chudiny, tvořené dvoudílným roubeným domem, který má v čele jizbu s povalovou klenbou. V prostoru síně je ohrádka pro domácí zvířata. Dvůr je vymezen jednoduchou ohradou a svisle vyplétaným plotem se vstupní brankou.