Královský palác

Prohlídka:

ZBROJNICE
Tyto prostory (jedná se o tři místnosti a předsíň) patří k nejstarším na hradě a vznikly asi ve 40. letech 13.století. Ve vitrínách jsou archeologické nálezy, které pocházejí z nejbližšího okolí hradu.

SKLEPY
Prostory, podobně jako předcházející, plnily funkci hospodářského zázemí hradu. Sloužily jako skladiště. Nejspodnější kamenné sklepní patro, do kterého je možné nahlédnout, sloužilo jako uložiště potravin.

TERASY
Jsou v místě tzv. královských ložnic, které měly patřit k nejhonosnějším místnostem hradu. Královská síň byla zároveň největším interiérem paláce. K jejich poničení došlo v 17. a 18. století, kdy se celý hrad užíval pouze k hospodářským účelům.Část paláce nad Vltavou se z velké části zřítila. V 70. letech 20. století byly prostory upraveny do podoby vyhlídkových teras. Na severní straně je otevřený výhled na soutok Otavy a Vltavy.

SLUŽEBNÍ MÍSTNOST
Zde se nachází model celého hradu, na zdech jsou instalovány tzv. transfery, nástěnné malby, které byly sejmuty a přeneseny z míst, kde jim kvůli nedostatečnému zakrytí a povětrnostním vlivům hrozilo zničení. Většina dochovaných maleb pochází z konce 15. století.

JÍDELNA
Místnost je renesančně upravena a dokládá tak velké stavební úpravy, ke kterým došlo v 2. polovině 16. století, kdy hrad vlastnili Švamberkové. Existuje i přesná datace těchto úprav, nad jedním z oken je vytesaný letopočet 1561, kdy stavitel Vlach z Milevska tyto změny provedl.

ERBOVNÍ SÍŇ
Síň byla obnovena po roce 1829. Na zřícených stěnách se zachovaly fragmenty původní malby, podle níž má místnost také název. Výmalba byla obnovena podle popisu z roku 1616 a byla provedena po roce 1900 v dobovém historizujícím stylu.

RYTÍŘSKÝ SÁL
Tento sál patří k největším hradním prostorům a byl upraven do původní gotické podoby. Nábytek dotváří podobu interiérů. Pozdně gotické období přálo účelnosti a funkčnosti, důraz na zdobnost a nadstandardní vybavenost sídel přišel až později.

PŘÍPRAVNA
Místnost s valenou klenbou je zařízena jako místo, kde se upravovalo jídlo před vnesením do Rytířského sálu.

SVATEBNÍ SÍŇ
Též Taneční či Kurfiřtská síň patří k nejzajímavějším prostorám královského paláce na Zvíkově. Celá místnost je zdobena freskami z konce 15. století. Zachovalý obraz tanečního veselí zachycuje pět tanečních párů při tanci, dva muzikanty a šaška, nad touto scénou jsou vyobrazeni 4 světští volitelé říšského císaře.

Schodištěm se přechází do Hlízové věže, do tzv. Korunní síně.

KORUNNÍ SÍŇ
Václav Břežan, rožmberský a švamberský archivář, na počátku 17. stol. zaznamenal, že Zvíkov do dostavby Karlštejna sloužil v případě nebezpečí jako schrána pro korunovační klenoty. K tomuto účelu měla sloužit tato síň – proto se jí říká Korunní. Zda tomu tak skutečně bylo, nelze jednoznačně doložit.
Zdá se, že jak věž, tak některé její místnosti svojí nezvyklou podobou vybízely k mnoha výkladům a pověstem :Korunní síň měla být místem, kde se měl objevovat zvíkovský rarášek, místní duch, který strašil pocestné.

HLÍZOVÁ VĚŽ
Její vrchol je přístupný. Je to ideální vyhlídka na areál, obě řeky a zalesněné okolí hradu.

KAPLE SV. VÁCLAVA
Patří k nejcennějším a nejkrásnějším místům na Zvíkově. Zatímco jiné části paláce musely být v různé míře opravovány či rekonstruovány, tato jižní partie přiléhající k Hlízové věži přečkala i velmi nepříznivá období a nebyla výrazněji narušena. Celý královský palác se stavěl asi 20 let v období 1250-1270 a právě kaplí byla výstavba paláce ukončena. Stavebně se dochovala v podobě, jakou měla právě ve 13.století. Bylo to v období vlády Přemysla Otakara II. (král železný a zlatý) a celou svojí podobou měla kaple dokazovat velikost královské moci.

SAKRISTIE
Pod vápennými přemalbami se našly nástěnné malby, které jsou možná nejstarší dochovanou výmalbou na Zvíkově, snad ze 14. století. Zajímavý je motiv mnichů s maskami na obličeji.