Společně s konstruktivismem byl funkcionalismus vedoucím uměleckým směrem řady evropských zemí 20. století. Funkcionalismus se s konstruktivismem často prolínal, na rozdíl od konstruktivismu, který se začal rozvíjet v Rusku, je kolébkou funkcionalismu Evropa. Funkcionalismus je méně dynamický a konstrukce není jeho hlavním prvkem – tím je právě funkce stavby.
Tento umělecký směr se vyznačuje čistotou svého provedení, jednoduchými, geometrickými tvary a také prací se světlem. V Čechách se funkcionalismus zasloužil o vznik velmi významných památek, a to především v oblasti architektury. Například i slavný deník New York Times ocenil neuvěřitelnou činorodost funkcionalismu v Česku, zvláště na Moravě.
Za průkopníky funkcionalismu jsou považováni architekt Le Corbusier a malíř Amédée Ozenfant.
Hlavními zásadami architektury funkcionalismu byl požadavek, aby výsledné dílo sloužilo svému účelu stejně dobře jako fungující stroj. Architektura by zároveň měla být hygienická a všeobecně zlepšovat životní úroveň, nové konstrukce musí být ekonomické a musí být uskutečňovány vědecky, bez estetického úmyslu.
Le Corbusier, který je považován za otce funkcionalistické architektury, stanovil pět základních pravidel, podle kterých se měly funkcionalistické budovy stavět:
Prvním pravidlem bylo stavět domy nad úroveň terénu, tedy na sloupech, aby se tak uvolnilo přízemí. Druhým bylo budování zahrad na střechách, aby byl vyrovnán úbytek zeleně odstraněné z přízemí. Třetím pravidlem byl požadavek na volný půdorys. Ten byl vytvořen zmiňovanými sloupy, jež nesly sílu celé stavby – bylo tak umožněno vytvoření nenosných příček, a tím pádem libovolného vnitřního dělení. Čtvrtým pravidlem bylo vytváření dlouhých, tzv. pásových oken, jež vedly často od podlahy až ke stromu. Docílilo se tak prosvětlení budovy a zároveň nenápadného využití prostoru mezi sloupy. Konečně pátým pravidlem bylo vytvoření volného průčelí, což byl způsob stavby stropů tak, že umístění oken mohlo být řešeno bez návaznosti na vnitřní dělení.
K nejčastějším stavebním materiálům patřilo železo, beton, dřevo a sklo, všechny dohromady pak byly více či méně kombinovány. V interiérech staveb se začaly prosazovat materiály jako chrom, koženka a linoleum.
V Čechách existuje mnoho zajímavých funkcionalistických staveb, ovšem ty ceněné jsou i na Moravě. Například slavná funkcionalistická vila Tugendhat dokonce patří mezi památky chráněné organizací UNESCO. Zajímavostí je, že se jednalo o první vilu s klimatizací v celé Evropě.
Významní funkcionalističtí architekti a budovy postavené podle jejich návrhu:
- Le Corbusier - vila Savoye v Poissy, dům Citrohan, Villa la Roche
- Ludwiq Mies van der Rohe - vila Tugendhat, Crown Hall
- Bohuslav Fuchs - Hotel Avion, architektův rodinný dům, Petrákova či Tesařova vila, společně s Oldřichem Tylem navrhl Veletržní palác v Praze
- Ernst Wiesner - krematorium v Brně, vila Neumark, obytný dům družstva Freundschaft
- Josef Kranz - kavárna Era, architektův rodinný dům, kino Avia (dnes Squash Slovan)
Důležitou roli v rozvíjení funkcionalistické teorie hrála revue Stavba. Tu od roku 1923 redigoval ideový vůdce české avantgardy Karel Teige. Karel Teige razil myšlenku tzv. vědeckého funkcionalismu – zavrhuje estetické záměry při utváření formy, tvořit by se mělo racionálně a ekonomicky na základě moderních vědeckých disciplín.
