Funkcionalismus


Funkcionalismus jako směr vykrystalizoval ve 20. letech 20. století. Reprezentoval tehdejší náladu ve společnosti, jež směřovala kupředu, odvracela se od minulosti, hledala nové využití dosavadních poznatků a zasazovala se o vytvoření co nejjednoduššího celkového dojmu díla. Funkcionalismus se nebál kombinace různých materiálů a často se inspiroval stroji, rychlostí a průmyslem. Asi nejslavnější funkcionalistickou stavbou u nás je vila Tugendhat.

Společně s konstruktivismem byl funkcionalismus vedoucím uměleckým směrem řady evropských zemí 20. století. Funkcionalismus se s konstruktivismem často prolínal, na rozdíl od konstruktivismu, který se začal rozvíjet v Rusku, je kolébkou funkcionalismu Evropa. Funkcionalismus je méně dynamický a konstrukce není jeho hlavním prvkem – tím je právě funkce stavby.

Tento umělecký směr se vyznačuje čistotou svého provedení, jednoduchými, geometrickými tvary a také prací se světlem. V Čechách se funkcionalismus zasloužil o vznik velmi významných památek, a to především v oblasti architektury. Například i slavný deník New York Times ocenil neuvěřitelnou činorodost funkcionalismu v Česku, zvláště na Moravě.

Za průkopníky funkcionalismu jsou považováni architekt Le Corbusier a malíř Amédée Ozenfant.

Hlavními zásadami architektury funkcionalismu byl požadavek, aby výsledné dílo sloužilo svému účelu stejně dobře jako fungující stroj. Architektura by zároveň měla být hygienická a všeobecně zlepšovat životní úroveň, nové konstrukce musí být ekonomické a musí být uskutečňovány vědecky, bez estetického úmyslu.

Le Corbusier, který je považován za otce funkcionalistické architektury, stanovil pět základních pravidel, podle kterých se měly funkcionalistické budovy stavět:

Prvním pravidlem bylo stavět domy nad úroveň terénu, tedy na sloupech, aby se tak uvolnilo přízemí. Druhým bylo budování zahrad na střechách, aby byl vyrovnán úbytek zeleně odstraněné z přízemí. Třetím pravidlem byl požadavek na volný půdorys. Ten byl vytvořen zmiňovanými sloupy, jež nesly sílu celé stavby – bylo tak umožněno vytvoření nenosných příček, a tím pádem libovolného vnitřního dělení. Čtvrtým pravidlem bylo vytváření dlouhých, tzv. pásových oken, jež vedly často od podlahy až ke stromu. Docílilo se tak prosvětlení budovy a zároveň nenápadného využití prostoru mezi sloupy. Konečně pátým pravidlem bylo vytvoření volného průčelí, což byl způsob stavby stropů tak, že umístění oken mohlo být řešeno bez návaznosti na vnitřní dělení.

K nejčastějším stavebním materiálům patřilo železo, beton, dřevo a sklo, všechny dohromady pak byly více či méně kombinovány. V interiérech staveb se začaly prosazovat materiály jako chrom, koženka a linoleum.

V Čechách existuje mnoho zajímavých funkcionalistických staveb, ovšem ty ceněné jsou i na Moravě. Například slavná funkcionalistická vila Tugendhat dokonce patří mezi památky chráněné organizací UNESCO. Zajímavostí je, že se jednalo o první vilu s klimatizací v celé Evropě.

Významní funkcionalističtí architekti a budovy postavené podle jejich návrhu:

  • Le Corbusier - vila Savoye v Poissy, dům Citrohan, Villa la Roche
  • Ludwiq Mies van der Rohe - vila Tugendhat, Crown Hall
  • Bohuslav Fuchs - Hotel Avion, architektův rodinný dům, Petrákova či Tesařova vila, společně s Oldřichem Tylem navrhl Veletržní palác v Praze
  • Ernst Wiesner - krematorium v Brně, vila Neumark, obytný dům družstva Freundschaft
  • Josef Kranz - kavárna Era, architektův rodinný dům, kino Avia (dnes Squash Slovan)

 

Hlavními zásadami architektury funkcionalismu byl požadavek, aby výsledné dílo sloužilo svému účelu stejně dobře jako fungující stroj. Architektura by zároveň měla být hygienická a všeobecně zlepšovat životní úroveň, nové konstrukce musí být ekonomické a musí být uskutečňovány vědecky, bez estetického úmyslu.
Le Corbusier, který je považován za otce funkcionalistické architektury, stanovil pět základních pravidel, podle kterých se měly funkcionalistické budovy stavět:
Prvním pravidlem bylo stavět domy nad úroveň terénu, tedy na sloupech, aby se tak uvolnilo přízemí. Druhým bylo budování zahrad na střechách, aby byl vyrovnán úbytek zeleně odstraněné z přízemí. Třetím pravidlem byl požadavek na volný půdorys. Ten byl vytvořen zmiňovanými sloupy, jež nesly sílu celé stavby – bylo tak umožněno vytvoření nenosných příček, a tím pádem libovolného vnitřního dělení. Čtvrtým pravidlem bylo vytváření dlouhých, tzv. pásových oken, jež vedly často od podlahy až ke stromu. Docílilo se tak prosvětlení budovy a zároveň nenápadného využití prostoru mezi sloupy. Konečně pátým pravidlem bylo vytvoření volného průčelí, což byl způsob stavby stropů tak, že umístění oken mohlo být řešeno bez návaznosti na vnitřní dělení.
K nejčastějším stavebním materiálům patřilo železo, beton, dřevo a sklo, všechny dohromady pak byly více či méně kombinovány. V interiérech staveb se začaly prosazovat materiály jako chrom, koženka a linoleum.
V Čechách existuje mnoho zajímavých funkcionalistických staveb, ovšem ty ceněné jsou i na Moravě. Například slavná funkcionalistická vila Tugendhat dokonce patří mezi památky chráněné organizací UNESCO. Zajímavostí je, že se jednalo o první vilu s klimatizací v celé Evropě.

Důležitou roli v rozvíjení funkcionalistické teorie hrála revue Stavba. Tu od roku 1923 redigoval ideový vůdce české avantgardy Karel Teige. Karel Teige razil myšlenku tzv. vědeckého funkcionalismu – zavrhuje estetické záměry při utváření formy, tvořit by se mělo racionálně a ekonomicky na základě moderních vědeckých disciplín.




Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz