Horní Břečkov

První písemnou historickou zmínkou o Břečkově je listina pocházející z 28. září 1323, kterou král Jan Lucemburský zaměnil s Jindřichem z Lipé zeměpanské statky moravské Vranov a Jevíčko za statek Tachovský v Čechách. Vzhledem k různým nálezům se ale lze domnívat, že na území této obce sídlili lidé již v době kamenné. Svědčí o tom nález dvou kamenných sekyr v blízkosti obce směrem k Čížovu. Jedna z nich je uložena v Jihomoravském muzeu ve Znojmě a druhá, poškozená, se nachází ve sbírce místní školy. Je také dokázáno, že na Jižní Moravě a podél Dyje sídlili už od 7. – 9. století Slované, a proto se usuzuje, že v této době již existovala i obec Břečkov.
Historik Dr. Kreuzer uvádí, že r. 1323 patřily k hradu Vranov dva Břečkovy. Dle latinského dokumentu vystaveného v Praze by se měl jeden jmenovat v češtině Brzeczkow, míněn Horní Břečkov a druhý Breczowicz, který byl Dolním Břečkovem a již zanikl. Na místě Dolního Břečkova vzniklo nové sídliště, dle dokladů Rakouské národní knihovny, Wrascovice, od roku 1499 Wrazowic. Název obce Břečkov je zřejmě odvozeninou od slovanského Břečka nebo Břetislav. Němci se pokoušeli jméno obce přivlastnit odvozujíce Fröschau nebo Froschau od žab, což by i zapadalo, protože v okolí obce je hodně bažinatých luk, které vznikly na místech bývalých rybníků. Tento německý název obce se objevuje teprve v roce 1788 poprvé a místní německé obyvatelstvo vyslovuje jméno obce svým nářečím „Frischau“.

• Kostel svatého Klimenta
• Boží muka na kraji vesnice
• Železná opona