Východně od obce se nachází vodárna, vybudovaná v letech 1930-1931, se zachovalým původním vybavením. Podzemní voda je čerpána z několika vrtů v pískovcovém podloží svrchní křídy. Čerpací stanice Holedeč zásobuje velkou část města Žatec pitnou vodou.
Pěší turisté a cyklisté mohou navštívit lesní naučnou stezku, která začíná vlevo u silnice směrem na Rakovník asi 200 m za obcí. Stezku tvoří dva 4 km dlouhé okruhy. Trasa prochází převážně borovými lesy a podél výslunné louky Na Pískách s bohatou teplomilnou vegetací.
Ves se připomíná poprvé chmelnicer. 1318 v souvislosti se sporem Jindřicha z Holedeče s jeho sousedy.
Další zmínka se vztahuje k r. 1332, kdy zde vyšehradská kapitula vlastnila několik lánů polí s grunty a poddanými.
Koncem 14. století patří Holedeč a Holedeček vladykům Přechovi z Holedče a Benešovi z Měcholup.
První zpráva o tvrzi je z r. 1420, kdy zde seděli bratři Prokop a Oldřich z Holedče. Odolen z Holedče dostal holedečský majetek za žoldnéřské služby od císaře Zikmunda.
V druhé pol. 15. stol. držel tvrz Šmohař z Rochova na Holedči, jemuž v r. 1470 zemský sněm propůjčil hodnost komisaře nad hotovostmi Žateckého a Rakovnického kraje (900 pěšáků, 100 jízdních a 30 válečných vozů).
Tvrz zanikla z neznámých důvodů koncem 15. století.
Od r. 1579 byla Holedeč v držení města Žatce. Velkou katastrofou pro obec byl 25. květen 1872, kdy ničivá noční povodeň Zlatého potoka připravila o život 41 obyvatel Holedeče.
V r. 1879 vznikl v obci první spolek - hasiči a v r. 1911 spolek zemědělský
Holedeč má další tři části:
- Holedeček - ves je poprvé doložena v r. 1318. V r. 1503 se zde uvádí tvrz, jejímž majitelem byl Raclav z Tuchořic. V následujících letech se majitelé rychle střídali. V r. 1579 získalo ves s tvrzí město Žatec. Toho roku je poslední zmínka o tvrzi. K zajímavostem patří původně gotický jednolodní kostel sv. Bartoloměje s věží. V r. 1737 kostel vyhořel a byl přestavěn do dnešní barokní podoby.
- Veletice - nejstarší zpráva je z r. 1340, kdy je držel Bohuněk z Veletic. Od poloviny 16. až do r. 1623 byla vesnice majetkem rodu Sekerků. V r. 1624 Veletice koupil Jan Kryštof z Paaru. Tvrz ze 16. stol. stála na říčce Blšance a patřila do okruhu vodních tvrzí v tomto kraji. Zanikla za třicetileté války. V r. 1750 koupil ves Leopold Clary a začlenil ji do panství Dobříčany. Kaple byla postavena kolem r. 1800. Ve Veleticích se narodil MUDr. Adolf Seifert (1826-1910), nejvýznamnější žatecký historik a dále architekt, později vídeňský továrník Karl Schlimp (1834-1901).
- Stránky - původní název vsi byl Drunice, v 17. stol. byl název poněmčen na Tronitz. Český název Stránky vymyslel otec českého dějepisectví František Palacký. Nejstarší zmínka je z r. 1341, kdy je uváděn Jaroslav z Drunic. Začátkem 15. stol. jsou spojeny s Veleticemi. Po husitských válkách byla obec majetkem žateckého patricije Koblenzera. Časem se stala součástí panství měcholupského a pak dobříčanského, kde zůstala až do r. 1850. V této době zde žil s rodiči pozdější slavný cestovatel po Arábii Eduard Glaser. V obci pozdně barokní výklenková kaple s trojúhelníkovým nástavcem štítu z 2. poloviny 18. století.
- Kostel svatého Bartoloměje
- Venkovská usedlost čp. 8
- Tisovec v Holedči – nachází se v parku
