Holany leží na břehu Holanského rybníka, který je součástí komplexu Holanských rybníků. Bylo jich původně 23. U jednoho z nich, Milčanského bylo veřejné tábořiště Holany. Dnes je na březích Milčanského rybníka a v okolí mnoho privatizovaných kempů a rekreačních zařízení s možností koupání. Do Holan vedou turisticky značené cesty, červená kolem rybníků, zelená na jih směr Dřevčice a modrá od severu ze Zahrádek pokračující na Kokořínsko. Vedla tudy cyklotrasa 3086, dnes je před Milčanským rybníkem křižovatka cyklotras. K jižní straně městečka přiléhá okraj CHKO Kokořínsko. Nejbližší železniční zastávka je v 3 km vzdálených Zahrádkách na trati 087 z České Lípy do Lovosic. Zajíždí sem z České Lípy pravidelná autobusová přeprava ČSAD Česká Lípa.
(Zdroj: Wikipedie)
Holany vznikly kolem roku 1200, první písemné zmínky jsou ze 14. století. Holany ležely na důležité silnici z České Lípy do Litoměřic. V té době zaznamenaly svůj největší rozkvět. Za vlády Karla IV. byly povýšeny na město a získaly hrdelní právo, městský znak a mýtné právo.
V pověstech se uvádí, že původní osada ležela na místě dnešního Holanského rybníka na Bobřím potoce. Pro časté záplavy se osídlení přesunulo do dnešní polohy na sousední skalnaté návrší. Zajímavý je názor na vznik názvu obce Holany - hore, viz.slovanský výraz "hola".
V roce 1545 a roku 1863 zachvátily obec velké zhoubné požáry, při posledním zhořelo 27 domů. Do počátku 17.století byly Holany hospodářským a kulturním střediskem, měly dokonce i právo várečné. Panský pivovar byl zrušen až v 19.století
Z publikace "Znaky severočeských měst" z roku 1970
Již podle formy názvu se Holany řadí k nejstarším slovanským sídlům na českolipském okrese a první písemné zmínky o nich nalézáme již od poloviny 14.století,kdy patřily Berkům. Od poloviny 15.století se jako součást zboží rybnovského dostaly do držení Vartemberků. Tato šlechta během 16.století koupěmi scelila území kolem České Lípy ve zboží novozámecké se sídlem zámkem v Zahrádkách.
Holany pro svou příhodnou polohu byly tržním střediskem a prameny je nazývají městečkem, ačkoliv počet obyvatel nikdy mnoho nepřevyšoval půl tisíce. Jejich pokles ve vesnici nastal s úpadkem trhů po výstavbě nových silnic počátkem 19.století a roku 1863 jej dovršil požár. Obyvatelstvo se živilo provozováním drobných řemesel, zemědělstvím, hlavně pěstováním chmele na vývoz, rybníkářstvím a pěstováním ovoce.
V historii obce vyniklo povstání sedláků z roku 1680. V době předmnichovského ohrožení republiky tu byla 28.srpna 1938 uspořádána antifašistická slavnost sbratření Čechů a Němců, která svým významem přesahovala rámec okresu.
- Z roku 1789 pochází současná stavba pozdně barokního kostela sv. Máří Magdalény. Je v něm nástropní freska od J. Kramolína, oltář pochází z pražského kostela servitů u sv. Michala, jsou zde i sochy od I. Platzera a J. Lauermanna, obraz od Karla Škréty.
- pozůstatky tvrze Jiljov
- pozůstatky hrádku Vítkovec
- Zámeček Vřísek nad obcí je však spolu s oborou Břísek oplocen a veřejnosti nepřístupný.
- Na jihu je Dolské údolí s Chudým hrádkem.
- Kravský rybník severovýchodně od Holan je chráněn v rámci přírodní rezervace Jílovka.
- Moruše v Čapích Dvorech – morušovník bílý v zahradě domku č. p. 5 v osadě Čapí Dvory
- Lípa velkolistá u Holan – lípa velkolistá u kapličky na půli cestě mezi Holany a Loubím
