V obci jsou dodnes živé národopisné tradice. Dvakrát ročně se tu pořádají tradiční slovácké krojované hody konané ve svátek bývalého i současného patrona zdejšího kostela.[2] První, takzvané májové hodky, se konají první sobotu po svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) a tradiční hody vždy v srpnu v neděli a pondělí po svátku sv. Bartoloměje (24. srpna). Tradiční bývá také Krojový ples (leden - únor). O Velikonocích se zde koná přehlídka vín, při níž zní cimbálová muzika. V roce 2007 byla založena nová tradice pořádání Vinobraní (září - říjen) a koncem roku na svátek Sv Jana Evangelisty se v místním kulturním domě pořádá Svěcení mladého vína. Zajímavý bývá i každoroční výlov Hlohoveckého rybníka, obvykle počátkem listopadu.
(Zdroj: Wikipedie)
První písemná zmínka o obci sice pochází až z roku 1570, ale vesnice vznikla již v 13. století, kdy ji založilo pasovské biskupství jako svou kolonizační ves. Odtud také pochází její německé jméno – Bischofswarth, což česky znamená Biskupská stráž. Hlohovec totiž až do roku 1920 ležel na hranici Dolních Rakous s Moravou.
V bouřlivém 15. století vesnice během válek zanikla. K jejímu znovuoživení došlo v roce 1570, kdy se zde usadili chorvatští kolonisté. Lichtenštejnové, k jejichž valtickému panství Hlohovec až do roku 1848 náležel, jim za to na pět let odpustili desátky a robotu.
V roce 1812 byla v obci zřízena škola a v letech 1832–1835 zde byl postaven kostel. Od roku 1850 spadala vesnice pod Valtice a Poysdorf, v letech 1855–1868 pak přináležela k Valticím a v období 1868–1920 pod Valtice a Mistelbach.
Po vzniku Československé republiky byl Hlohovec v roce 1920 začleněn do soudního okresu Břeclav.
Po okleštění Československa v říjnu roku 1938 byla obec, tvořící jazyk slovanského osídlení mezi převahou německým okolím, součástí odstoupených Sudet a připadla do správy mikulovského zemského okresu.
Po osvobození Československa v roce 1945 nedošlo v Hlohovci k odsunu Němců, protože naprostá většina zdejších obyvatel se i za okupace hlásila k české národnosti.[2] Protože původní chorvatští obyvatelé přebírali již od 19. století slovácké zvyky a řeč, a byli tak již prakticky asimilováni, nedošlo ani k jejich rozsídlení do vnitrozemí (jako se stalo na Novosedelsku).
9. ledna 2003 byly obci Hlohovec Poslaneckou sněmovnou uděleny znak a prapor.
(Zdroj: Wikipedie)
- Kostel svatého Bartoloměje byl postaven v letech 1832 – 1835 a původně zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Po přestavbě v roce 1912 byl změněn i jeho patron, jímž se stal svatý Bartoloměj.
- Hraniční zámek, nazývaný zde Hraniční zámeček, postavený v letech 1826–1827 podle návrhu Josefa Kornhäusela zednickým mistrem Josefem Popellackem je zřejmě nejpozoruhodnější stavbou v okolí. Katastrální hranice půlí budovu na jižní část patřící ke Hlohovci a severní část patřící k Lednici. Zámek stojí na pilotech a roštech na břehu Hlohoveckého rybníka a je vybudován v klasicistním stylu.
- Boží muka u silnice do Valtic
- Socha svatého Floriána na návsi
