V letech 2006–2010 působil jako starosta Jan Bartoň, od roku 2010 tuto funkci vykonává Aleš Tomek.
První písemná zmínka o vsi je z roku 1257 a její název je Pfaffendorf = /Popovice,dědina kněžská/. Ves dodávala do novoříškského kláštera desátky. Do roku 1849 byla součástí novoříšského panství.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Hladově 8 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 6 a 2 zpustly.
Do roku 1671 se je ale podařilo znovu osadit. Ve vsi bylo ze starých usedlíků jen 6 domkářů s půdou a z nových také dva domkáři s půdou. Podle Tereziánského katastru moravského byl na rustikálu v Hladově 139,3 měřic orné půdy, 5,4 měřic zahrad, 5 měřic ladem, z rybníků bylo 1 a tři čtvrtě kopy štik. Ve vsi bylo 6 sedláků, kteří robotovali se dvěma voly 5 dnů, 4 pololáníci se dvěma koňmi 3 dny a 6 podruhů s 1 pěším 1 den v týdnu. Všichni sedláci měli vyměřenou robotu dva dny v roce na dovoz desátků a všichni chalupníci 1 den při rybolovu na panství.Podle oceňovacího operátu žilo r. 1843 v Hladově 254 obyvatel, z toho 132 mužů a 122 žen ve 36 domech a 56 domácnostech. Z nich se živilo 14 zemědělstvím, 2 živnostmi, 1 obojím vedle 39 nádeníků. Ve vsi bylo 6 pololániků se 30 až 40 jitry půdy, 6 čtvrtláníků se 14 až 16 jitry. Ke zdejší hospodě /čp.1/ náleželo 70 jiter.
Chovalo se zde 10 koní, 36 volů, 77 krav a 33 obyčejných ovcí. Průměrný stav dobytka u větších usedlostí byl 4 voli, 2 krávy, 2 kusy mladého dobytka, 2 ovce a 2 vepři.
Z Hladova se jezdilo na týdenní pondělní trhy do Třebíče. Byl zde 1 dům pojištěný proti ohni.
Z uvedených živností zde byl 1 hostinský, 1 kolář a 1 kovář.
Správní začlenění obce od roku 1850
Do roku 1849 byl Hladov součástí klášterního panství Nová Říše v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhal politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Telči. Od roku 1868 došlo k oddělení soudnictví od veřejné správy a obec se vrátila pod politickou pravomoc k Okresnímu hejtmanství v Dačicích, soudnictvím pod okresní soud v Telči.
Po osvobození v r.1945 náležel Hladov pod Okresní národní výbor v Dačicích až do územní reorganizace r.1949, kdy připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině 60 let byl připojen pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2003.
V roce 1980 byl Hladov integrován pod obec Dlouhá Brtnice a posléze pod obec Stonařov.
Od roku 1990 je obec Hladov opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Jihlavě v samosprávném kraji Vysočina.V soudnictví náležela obec do poloviny r.1960 pod Okresní soud v Třešti, poté pod Okresní soud v Jihlavě.
- kaple sv. Rodiny Nazaretské
- kříž Jana Veselého legionáře