Hevlín

671 69, Hevlín, Tel.: +420 515 274 205, ouhevlin@volny.cz
Hevlín/Společnost - Hevlín




13. června 1996 byl usnesením předsedy Poslanecké sněmovny udělen Hevlínu znak, jehož popis je: stříbrno-modře rozpolcený štít s kolmo postavenou rybou a radlicí obrácených barev. V hlavě štítu tři červené růže se zlatými semeníky, v patě štítu jedna táž růže. List praporu tvoří bílý a modrý vodorovný pruh, v bílém pruhu modrá ryba dlouhá dvě třetiny délky listu.

Nejstarší písemná zpráva, v níž je Hevlín jmenován, pochází  z roku 1282. Tohoto roku se soudil farář hevlínského kostela  (ve zprávě Houelin) jménem Jakob, s Friedrichem Mawerem, jenž byl údajně občanem rakouského města Lávy. Předmětem  sporu byl pozemek, úhor, který se nacházel u městečka Lávy ve směru na Hevlín. Na základě výnosu soudu byla latinsky sepsána zpráva.  Mawer si nechal tuto listinu pro pro jistotu opatřit pečetí faráře a pečetí města Lávy. Jako přítomní jsou uvedeni občané Lávy:  pan Marchward (pomocný kněz v Hevlíně), pan Rudiger zvaný Pirchhan (rytíř), Chunrad zvaný Vreytach, Ulrich Rainhard z Heutalu nyní zaniklá obec, ležící v místech panských statků v Lávě). Dalšímí svědky byli pan Friedrich, rychtář z Hevlína a mnoho dalších a mnoho dalších důvěryhodných. V závěru listu je uvedeno: Stalo se a je dáno v Lávě, 12. října roku 1282.

O původu názvu obce  Hevlín
Německé jméno Höflein znamená česky dvoreček. Z pověstí se traduje, že oblast kolem Hevlína bývala v jarních měsících zaplavována vodou z četných ramen řeky Dyje. Obyvatelstvo se proto v prostoru dnešní obce nezdržovalo. Když voda opadla, pracovali zde lidé na bahnem na bahnem prohnojených úrodných polích a po práci se vraceli do svých příbytků za Černou strouhou (na návrší za cihelnou). Dodnes se v těchto místech (zvaných Schwarzbach) nachází množství střepů z pálených hliněných nádob.
Někteří rolníci si v prostoru dnešní obce v sušších letech stavěli provizorní chatrče, sloužící jako přístřešky před nepohodou. V letním období v nich přebývali. Tak vznikl dvoreček. Po částečné regulaci Dyje, kdy se nebezpečí záplav zmírnilo, přesunuli se obyvatelé z návrší Schwarzbachu do prostoru Hevlína natrvalo. Název Höflein již obci zůstal.
Ze skutečnosti, že v obci působil již v této době rychtář, (na rozdíl od obcí slovanských), lze usuzovat, že Hevlín byl německého založení. V této době zemské hranice neměly ještě pevné zakotvení. Osídlování  jižní Moravy v poslední čtvrtině 11. století se přimykalo těsně na rakouské hranice, tedy na městečko Láva.
Vznik obce Höflein lze datovat těsně kolem roku 1100. Po odsunu německého obyvatelstva v roce 1945 se začalo opět používat českého pojmenování Hevlín, vzniklého na základě podobnosti s názvem obce na listině z roku 1282 (Houelin). Tohoto názvu používali slovanští osídlenci prakticky už od středověku. Až do roku 1965 se užívalo názvu Hevlín nad Dyjí. Poněvadž  však více Hevlínů v českých zemích není,  přídomku nad Dyjí se už neužívá.

  • Linie lehkého opevnění s dvěma těžkými objekty (MJ-S 15, MJ-S 16), budovaná v rámci systému československého opevnění na obranu před nacistickým Německem.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie na návsi
  • Kaplička u silnici směrem na Dyjákovice
  • Boží muka

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz