Hejtmánkovice

Obec Hejtmánkovice vznikla krátce po osídlení Broumovska ve 13. století. Přibližme si nejdříve situaci v tomto období, v době kolonizace okrajových území naší vlasti.

Pohraničními hvozdy vedla obchodní stezka ze Slezska do centra Čech a k její ochraně byla zřízena tvrz - počátek města Broumova. Oblast na pomezí Čech a Slezska („újezd v širé pustině mezi lesy a horami zvaný Police"), daroval roku 1213 Přemysl I. Břevnovskému klášteru. Tento akt je považován za založení kláštera v Polici nad Metují. Klášter si činil nároky i na pusté území za Stěnami, rozpory mezi světskou mocí a církevními nároky  řešil opat Martin koupí zdejšího panství roku 1266 za 220 hřiven stříbra. Protože kraj byl strategicky důležitý a neosídlený, povolal král Přemysl Otakar II. osadníky ze středního Německa, v té době přelidněného. První osídlenci přišli ze slezské strany, odkud byla cesta schůdnější. Osidlování a následující život oblasti se řídily německým právem. Na přidělování půdy dohlíželi úředníci - lokátoři, osídlenci měli právo půdu odkoupit s právem dědění. Za příděl půdy 5 - 10 ha zaplatili zálohu 10 stříbrňáků a další splácení měli odloženo až za 16 let. Majitelé půdy byli povinni odvádět dávky a zásobovat řemeslníky a bezzemky, usídlené v osadě u kláštera. Část pozemků byla od dávek osvobozena, aby začínající rolníci měli dostatek pro svou osobní potřebu. Lokátoři převzali funkci fojtů.historický pohled Fojt (něm. Voigt z latinského advocatus) byl původně podle německého práva zástupce obyvatel před světským soudem, před který nesměla církevní vrchnost předstoupit, měl vůči prostým lidem určité pravomoci a oni byli vůči němu v podřízeném (klientském) vztahu. Teprve později byl v obci ustanoven starosta - šolc (něm. Scholz) se soudní pravomocí.
Kolem roku 1296 (zakládací listina se nedochovala, aleje to známo z poznámek opata Bavora, nástupce opata Martina) vznikají dvě osady. Voigtsdorf asi v místech od kovárny k mostu a Voigtsbach od mostu dolů, těsně u broumovských hradeb. O něco později vznikají v horní části vlastní Hejtmánkovice, sice menší, ale s vlastním starostou - šolcem. Podle pověsti pochází jméno Hejtmánkovic od zakladatele - holandského hejtmana Wekanyho, zajatého ve válce a věnovaného s ostatními 3000 zajatci císařem Fridrichem českému králi, druhá verze odvozuje jméno od prvního šolce jménem Heitfolk. V dochovaných zápisech je jméno obce v mnoha podobách, od Haitfolksdorf v zápisech opata Bavora až po poslední Hauptmansdorf, kterému odpovídá i česká podoba. V roce 1406 bylo na Broumovsku 13 obcí, Voigtsdorf s 12 usedlostmi a Hauptmansdorf s 9 usedlostmi patřily k menším. Ke spojení obou obcí došlo ve druhé polovině 17. století. Hejtmánkovice mají typické uspořádání kolonizační vesnice: osou obce je komunikace podél vodního toku, poblíž komunikace leží usedlosti na počátku souvislého pruhu pozemků, které k usedlosti patří. Obec je rozložena do délky a nemá žádné centrum.

• Martin Konstantin Beinlich (1654-1721) - mistr rytířské řádu kříže s červenou hvězdou.Hlavní náplní činnosti řádu bylo zakládání a provozování špitálů a působení v duchovní správě, které v současné době dominuje a řád existuje jako společenství řeholních kanovníků.
• Josef Ringel (1794-1856) , který proslavil své jméno jako malíř a byl zástupcem vedoucího pražské Akademie umění.
• Benedikt Just - profesor přírodních dějich na gymnáziu v Badenu u Vídně , školní rada,  dlouholetý předseda Dolnorakouského klubu turistů.
• Benedikt Schroll (1790-1876) Tkalcovské rodině, žijící na samém úpatí hřebene hraničních kopců s Kladskem se za časů císařovny Marie Terezie narodil syn Johann, který ve své dospělosti vyměnil rodinnou tradici za obchodování s plátnem. S vlastní živností obchodníka s plátnem se usadil v Hejtmánkovicích, kde přišel na svět jeho syn Benedikt. Zde pak začíná životní příběh Benedikta Schrolla, který po vyučení se obchodníkem přejímá otcovu živnost a stává se tak pokračovatelem . V r. 1820 se snižuje vývozní clo do Slezska a tak i Benedikt Schroll v roce 1824 začíná plátno skupovat a prodávat je slezským obchodníkům.  V r. 1821 přichází na svět syn Josef Edler von Schroll. V r. 1830 dostává Schroll povolení na vývoz bílého plátna. Třicátá léta jsou v jeho podnikání poznamenána táhnoucím sporem s polickými radními o prodejní místo přímo pod radničním loubím. V první polovině 19. století zřizuje Benedikt v Hejtmánkovicích a Heřmánkovicích bělírny plátna a v r. 1841 přebírá benediktýnské bělidlo v Olivětíně. Zpracovává bavlnu a vyrábí kartoun na než dostává povolení v témže roce. Výroba je prováděna na ručních stavech domácích tkalců, které zaměstnával. Přízi dováží a její zpracování provádí zejména tkalci jeho faktorie v Hejtmánkovicích, Šonově aj. V roce 1841 již dle úředních dotazníků Schroll zaměstnává přes dva a půl tisíce přadláků a zhruba stejný počet lidí za stavy aj. Okolo roku 1853 přebírají vedení firmy jeho dva synové, Augustin a Josef Edler Schroll.
• Josef Edler von Schroll  (syn Benedikta Schrolla) -  Narozen v Hejtmánkovicích roku 1821. Okolo r. 1853 přebírá  spolu s bratrem Augustinem řízení otcovy firmy. Za jeho řízení získávají závody v Olivětíně a Meziměstí jméno světově známých firem.
• Josef Kahle a Anton Just - členové pražského senátu
• Alois Jirásek - bydlel v obci přibližně 1,5 roku

• Socha Bičovaní Krista
• Venkovské usedlosti čp. 19, 49, 88, 95, 100, 104, 113, 115, 119
• výměnek čp. 72
• Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Korunování P. Marie