Kolem roku 1883 byl jediným spolkem v obci čtenářsko ochotnický spolek.
Sbor dobrovolných hasičů Ejpovice byl založen 25. února 1894, kdy byly schváleny C.K. místodržitelstvím stanovy sboru. Ustanovující schůze se pak konala 31. března 1894. Stručný přehled historických událostí, které vedly k založení sboru a dále popisují jeho činnost popsal Michal Křížek ve svém vystoupení při oslavách 110 let od založení sboru. V současné době (rok 2007) sbor pomáhá udržovat jednotku požární ochrany obce, zařazenou do třetí kategorie pro výjezd i mimo území obce.
(Zdroj: Wikipedie)
Zdejší krajina byla osídlena již za doby kamenných mohyl (zhruba 3.století před Kristem), o čemž svědčí mnohé nálezy pohřebišť. Původní vesnice byla založena v 11. – 12. století našeho letopočtu EPEM (Epo byl plzeňský měšťan, který vlastnil část obce) a rozkládala se v údolí mezi Čilinou a Skálami.
První písemná zmínka o Ejpovicích pochází z roku 1331, kdy vesnice patřila špitálu sv. Máří Magdalény v Plzni. Konrád z Dobřan zakoupil Ejpovice pro tento špitál a král Jan vesnici osvobodil od placení královské berně. Určujícím rozvojovým prvkem byla pro obec zemská stezka vedoucí tudy z Bavorska do Čech. Na původní královské cestě z Norimberka do Prahy stával hrad, který sloužil jako ochranná pevnost pro obyvatele. Z roku 1375 jsou známi dva vladykové Ejpovští – Štěpán a Zifríd, kteří se usadili na ,,Starém zámku“ u Ejpovic (Hrádek). Hrádek se nacházel naproti vesnici Klabavě a stal se sídlem téměř všech pánů Ejpovských. V držení vesnice se postupně vystřídalo mnoho pánů a vladyků (např. 1379 Ctibor ze Švamberka, 1398 Beneš z Ejpovic, 1505 Staněk z Pavlovic a další), až roku 1537 prodali Kryštof a Václav Točníkové z Křimic spolu se svým strýcem Janem tvrz Ejpovice (nové sídlo šlechty, nacházelo se ve vsi), ves Kyšice a Hrádek městu Plzni. Od té doby Hrádek pustl a již nikdy nebyl obydlen. Do dnešní doby se dochovala jen malá část hradního zdiva a označení ,,K Starému zámku“. V 17. století byla v obci zahájena intenzivní těžba železných rud a byl zde postaven vodní hamr, který pracoval pro Horomyslické železárny.
Vesnice byla rozdělena pod držení Rokycan a města Plzně. Toto rozdělení je patrné i ze stavebního stylu jednotlivých, do dnešní doby zachovaných, zemědělských usedlostí z přelomu 19. století. Usedlosti, které byly pod správou města Plzně měly své vjezdy postaveny v barokním stylu a naopak usedlosti spadající pod Rokycany stavěly se ve stylu renesančním.
- Starý Zámek, zřícenina
- Hrádek nad Klabavou, zřícenina
- Kaple svatého Václava
- Kaple svatého Jana Nepomuckého
- Statky se zdobenými štíty ve stylu selského baroka
- Přírodní památka Ejpovické útesy, zhruba 1 km severně, světově nejstarší lokalita autochtonního výskytu spodnoordovické fauny v zatopeném lomu
- Přírodní památka Pod starým hradem, asi 2 km východně, klasické paleontologické naleziště
