Dvakačovice

Bezprostřední  okolí obce  bylo osídleno  již v pravěku, což je doloženo nálezy z mladší a pozdní doby  bronzové (1400 - 800  let př. n. l.) a z halštatského období doby železné (800 – 450 let př. n. l.), konkrétně lužické a slezskoplatěnické kultury lužického komplexu popelnicových polí. Prostor  byl též osídlen Kelty v době  laténské (450 - 50 př. n. l.). Asi nejvýznamnější jsou však raně  středověké nálezy z doby hradištní (6. až poč. 13. stol. n. l.), pocházející z mohylového slovanského pohřebiště v obecním lese východně od obce. Značné intenzívní osídlení Slovany dokládají i další nálezy z jiných míst našeho katastru.
Jméno obce je doloženo z 15. stol. predikáty zdejších šlechticů. Roku 1415 šlechtic Štěpán z Dvakačovic připojil svoji pečeť k stížnému listu proti upálení Mistra Jana Husa. Další písemný záznam existuje  z r. 1504, kdy Mikuláš z Mezilesic na Bořicích uzavřel s Vilémem z Pernštejna smlouvu o kus řeky pod  mlýnem Dvakačovským.
Původ názvu obce je dosud zahalen tajemstvím. Podle jedné hypotézy se mohlo jednat o sídliště okolo dvora jakéhosi Dvakače, podle hypotézy druhé se jednalo o dvě obce (horní a dolní) lidí Káčiných (od jména Kateřina) nebo Káčových. Úrodné půdy a příhodné mikroklimatické poměry poskytly podmínky  pro úspěšné  polní hospodaření  i ovocnářství (třešňovky), v minulosti byly v okolí i vinice.
Ve Dvakačovicích  a v okolních obcích  existovala od husitských dob početná českobratrská komunita, od  18. stol. je obec střediskem evangelické církve. V obci a v jejím okolí byly postupně zřízeny 3 evangelické hřbitovy. První se nacházel v blízkosti současného kostela, druhý na okraji lesa sv. od obce – připomíná jej pomníček, obnovený v roce 2011, třetím je hřbitov současný. Evangelický chrám Páně byl v obci vystavěn v novogotickém slohu v 19. stol. a byl vysvěcen 16. září 1860. Soužití obyvatel různého  vyznání dokládá taktéž novogotická katolická kaplička Nejsvětější Trojice s nástěnnými malbami od chrudimského akademického malíře Josefa Papáčka. Nachází se na návsi a byla postavena v roce 1864, rekonstruována v roce 2001. Plány chrámu Páně i kapličky, jakož i současné fary a hřbitova nakreslil stavitel František Schmoranz.

V obci byly dva mlýny a v minulosti zde existovalo sedm polygonálních stodol, z nichž se bohužel žádná nedochovala. Nad jezem  v obci se  nachází počátek významné  vodohospodářské stavby:  umělého vodního  kanálu Zminky (též Zvíny,  Dvakačovického náhonu nebo jen Náhonu). Náhon je v současnosti dlouhý 11,5 km a byl vybudován v 15. stol., za Viléma z Perštejna, v období pudkého rozvoje rybníkářství ve východních Čechách. Sloužil k napájení dnes  již zaniklé rybniční  soustavy okolo Zminného a k pohonu několika mlýnů. Dílo je unikátní tím, že převádí vodu z Novohradky přes  výrazné rozvodí do Loučné u Sezemic. Na trase Zminky se  mezi Veskou  a Sezemicemi  nacházelo i několik akvaduktů (dodnes se zachoval jeden), kterými byl Náhon  převáděn přes křížící vodní toky.  K ochraně jezu ve Dvakačovicích a vtoku do Zminky při povodních slouží tzv. Jalovák - odlehčovací koryto, převádějící část povodňové vody asi 1/2 km pod vtokový objekt.

• Petr z Dvakačovic, zv. Bradáč (Barbatus) – matematik a astronom na pražské univerzitě
• Benjamin Opočenský – dlouholetý farář a iniciátor výstavby chrámu Páně
• František Šůra – c.k. vrchní evidenční geometer
• Čeňek Šůra – starostoval zde 46 let a byl nejdéle sloužícím starostou v českých zemích
• Adrian Mikolášek – farář a biblický badatel
• Bohumil Schejbal – kapelník, pozorovatel počasí a zakladatel zdejšího muzea
• Vojmír Vokolek – malíř a sochař, ktrerý ve Dvakačovicích krátce působil
• Adolf Chlumský – evang. farář, Čechoameričan

• pomník padlým v obou světových válkách
• pomník neznámého vojína RA
• Evangelický chrám Páně - byl v obci vystavěn v novogotickém slohu v 19. stol. a byl vysvěcen 16. září 1860
• kaplička Nejsvětější Trojice s nástěnnými malbami od chrudimského akademického malíře Josefa Papáčka. Nachází se na návsi a byla postavena v roce 1864, rekonstruována v roce 2001
• Mohylník v lese