Od roku 1990 je obec Dubno opět samostatná, před tím v roce 1975 byla připojena k městu Příbram a byla jeho územní součástí. Dubno má zcela zasíťované s funkční kanalizací a plynofikací včetně nové hlavní asfaltové komunikace.
V roce 1850 došlo ke změně správního systému: byly zrušeny dosavadní kraje a panství a zřízeny soudní okresy, které se staly nejnižší jednotkou územní správy (a existovaly s malými změnami až do roku 1949). Soudní okresy byly orgány správy justiční i finanční. Vždy dva či tři byly sdruženy v okres politický - politické okresy se časem měnily, měnil se i počet místních obcí vzájemným slučováním či naopak osamostatňováním.
V letech 1850 - 1855 existoval v rámci Pražského kraje politický okres Příbram (se soudními okresy Příbram a Dobříš), v letech 1855 - 1868 byl okres Příbram i Dobříš současně okresem soudním i politickým, v letech 1868 - 1948 se obnovil původní stav z r. 1850 (i když k jistým změnám došlo v letech 1939 - 1945). V letech 1850 - 1855 existovala okresní hejtmanství, pak do r. 1868 okresní úřady, poté do r. 1919 znovu okresní hejtmanství a konečně opět okresní úřady.
Později, v roce 1960, vzniklo nové krajské zřízení. Radikální reformou (podle zákona č. 36 Sb. ze dne 9. 4. 1960 s platností 1. 7. 1960) vznikl nový okres Příbram jako jihozápadní část Středočeského kraje - zahrnoval dosavadní okresy Příbram, Dobříš a Sedlčany i některé části dosavadních okresů jiných. V průběhu času se měnil význam některých míst - vlastně pouze Příbram si podržela svou důležitost (jako sídlo správních orgánů, jako privilegii obdařené královské horní město, i pro svou spjatost s mariánským poutním místem Svatá Hora). Jiná městečka či místa naopak svého významu pozbyla - jedním z nich bylo i Dubno (které bylo po určitou dobu dokonce součástí vsi Nová Hospoda, v jiné době naopak Nová Hospoda patřila k Dubnu, její osudy však byly později odlišné).
V letech 1850 - 1949 měl soudní okres Příbram 42 osad a obcí. Do roku 1850 však např. dvě osady Dubnu nejbližší k Příbrami nespadaly: Bytíz byl enklávou panství Lhota, patřícího Františku knížeti Colloredo Mansfeldo- vi, a Dubenec enklávou panství Milín, patřícího ústavu šlechtičen na Hradě pražském. Církevně spadalo Dubno - spolu s dalšími osmi obcemi - k děkanství (a vikariátu) Příbram (v roce 1298 je např. Dubno jmenováno v potvrzení biskupa Řehoře, jímž stvrdil faráři Vojslavovi v Příbrami desátky na některých vesnicích). Škola byla v Dubně založena r. 1866 a existovala do r. 1953. V roce 1922 byl v Dubně založen Podpůrný spolek občanský (trval do r. 1953), v letech 1906 - 1918 tu existovalo vodní družstvo a v letech 1908 - 1949 kampelička.
Původ jména "Dubno" odvozuje J. V. Bezděka (viz "Jak vznikla jména osad na Příbramsku") od charakteru lesnaté krajiny (podobně jako Dubenec, Dubová hora atd.). Dodává, že r. 1298 se uvádí název "Duben" (r. 1379 patřila ves Duben ke hradu příbramskému), r. 1390 název "Dubna" a od r. 1555 "Dubno". (Uvádí rovněž, že název "Dubenec" vznikl zdrobněním jména Dubno - osadu Dubenec vysadil právem německým Štěpán z Tetína, r. 1555 připadal Dubenec ke hradu Karlštejn.)
Doba vzniku se udává podle první historicky známé písemné zmínky o obci: pro Dubno uvádí Retrospektivní lexikon obcí ČSFR rok 1298 - neuvádí však pramen. Oním pramenem je právě výše zmíněné potvrzení biskupa Řehoře. Uvádí však pošty obyvatel: roku 1869 - 485 obyvatel, 1900 - 766 obyvatel, 1930 - 597, 1950 - 505, 1961 - 164, 1970 - 239, 1980 - 243, 1991 - 209. (Ottův slovník naučný uvádí pro rok 1890 v Dubně jako části vsi Nová Hospoda: 76 domů, 635 obyvatel, trojtřídní škola, cihelna.) Od roku 1900 tedy počet obyvatel postupně klesá. Okresní oddělení Českého statistického úřadu ("Obce v číslech", 1991) pro obec Dubno uvádí v kapitole "Vývoj občanské a technické vybavenosti" srovnání z roku 1976 a 1990: nákupní středisko 0, prodejna smíšeného zboží 1 - 1, prodejna potravin a průmyslového zboží 0, pojízdná prodejna 1 - 1, restaurace (hostinec) 1 - 1, ubyto- vací zařízení 0, provozovna služeb 0, sběrna oprav 0, tělocvična 0, sportovní hřiště (koupaliště) 1 - 1.
- kaplička na návsi
