Drysice

683 21, Drysice, Tel.: +420 517 357 722, ou@obecdrysice.cz
Drysice/Společnost - Drysice




V obci je v provozu pohostinství, prodejna smíšeného zboží a prodejna potravin. Funguje zde i autoservis ,stolařství , dřevovýroba, pekařství, autodoprava, kovovýroba, tesařství a stavební firma.

První písemná zmínka o Drysicích je v listině krále Přemysla I. Z r. 1201, kdy celé Vyškovsko náleželo knížatům moravským, případně českým králům. Toho roku daroval král ves Drysice (psáno Drissich) biskupskému chrámu sv. Václava v Olomouci. Olomoucký biskup Robert daroval r. 1232 ves kostelu sv. Pantaleona v Pustiměři. Tehdy ještě nebyly Drysice zasaženy německou kolonizací. Část Drysic náležela jako panství biskupské držitelům hradu Mejlic. Tak roku 1389 Majnuš z Mejlic držel v Drysicích lénem dvůr s půldruhým lánem polí. R. 1405 byl lán prodán pustiměřskému klášteru. Poplužní dvůr v Drysicích prodal olomoucký biskup Bohuše ze Zvole drysickému fojtovi Niklasowi s dalšími právy. V té době byla v Drysicích krčma, chalupy, cihelna, zahrady a vinice.

Drysice byly na tu dobu větší vesnicí se 420 obyvateli. Vchod do vsi uzavíraly dvě brány. Ves velmi trpěla husitskými válkami a téměř zpustla po třicetileté válce. R. 1675, kdy měla ves již 42 usedlostí byla obydlena českými usedlíky, kteří byli vázáni vrchnosti robotou a daněmi. R. 1727 byla v Drysicích postavena kaple Matky Boží, r. 1750 dal olomoucký biskup Coloredu postavit v obci zájezdní hostinec. Socha sv. Floriána postavená na návsi r. 1777 připomíná velké požáry, které ves velmi poničily. R. 1784 byl zde rychtářem František Tauš, burmistrem Matěj Ryšánek. V obci dnes žijí jejich potomci. Ves měla tehdy 523 obyvatel a 93 domy. R. 1846 tu byly 102 domy s 583 obyvateli, škola, hostinec s palírnou. R. 1880 zde žilo již 646 obyvatel, r. 1900 – 758 obyvatel a v r. 1930 – 781 obyvatel a 179 domů. Obec ležící na staré cestě z Vídně do Polska utrpěla také průchozími francouzskými a pruskými vojsky v 19. Století a nejvíce koncem druhé světové války. Již koncem 19. Století byly Drysice pokrokovou vesnicí se snahami o kulturní povznesení občanů. R. 1896 byl založen pěvecko-čtenářský spolek Beseda. Při něm byl ustaven smíšený pěvecký sbor se 40 zpěváky, ochotnické divadlo a veřejná knihovna. První světová válka do této činnosti krutě zasáhla. Na frontu byli postupně odváděni muži ve věku od 17 do 50 let. Celkem 25 občanů padlo za říši Rakouska-Uherska. Jejich jména jsou vyryta na pomníku padlých v parku na návsi. V poválečných letech se soustřeďoval společenský život nejvíce v TJ Sokol (založen roku 1912), později také v Omladině při Lidové straně, vedené místním farářem F. Vaculíkem. Z dalších místních spolků vyvíjel již od roku 1898 pravidelnou činnost hasičský sbor. Druhá světová válka opět veškeré snahy o kulturní a sportovní život v obci potlačila. Do školy chodily drysické děti v min. století nejdříve do Pustiměře. V o obci byla koncem 19. Stol. Zřízena škola na radnici, kde se tísnilo až 120 dětí. R. 1873 byla část zájezdního hostince upravena na jednotřídní školu. R. 1890 bylo přistaveno poschodí se dvěma třídami a r 1909 byla budova rozšířena o další třídu a tělocvičnu, kterou využívali i členové Sokola do r. 1931, kdy si postavili svoji sokolovnu. Ve třech třídách se vyučovalo do 1926. Od tohoto roku se smělo vyučovat jen ve dvou třídách, i když školu navštěvovalo téměř 100 dětí. Do měšťanky děti chodili do Ivanovic. Většina obyvatel se dříve zabývala zemědělskou výrobou. V kraji byl znám proslulý chov plemenného vepřového a hovězího dobytka drysických rolníků. Meliorace půdy v celém katastru obce byla uskutečněna mezi prvními v kraji. Již v r. 1925 byla založena rolnická mlékárna, jež sloužila i blízkým obcím. Denně se tu zpracovalo až 2000 l mléka a vyráběly se zde výborné sýry. Obec pronajímala honitbu zvěře a místní kamenolom, kde pracovalo v některých letech přes 100 dělníků i z okolních obcí. V obci bylo kolem 155 zem. usedlostí s 250 pracovníky. Většinou to byli zemědělci s výměrou půdy do 5 ha, 34 středních rolníků a čtyři s výměrou půdy nad 15 ha. Často byli zemědělci postihováni různými nepříznivými vlivy: suchem, nemocemi dobytka, hospodářskými krizemi aj. Odváděli státu vysoké daně, často upadali do dluhů. Před založením JZD měli větší rolníci celkem 56 tažných koní, menší zemědělci 96krav-tahounek. Dva rolníci vlastnili traktor. Ve dnech válečných událostí v květnu 1945 uhynulo nebo bylo Němci odcizeno 190 ks hovězího a vepřového dobytka, 18 koní a přes 900 ks drůbeže. Zničeno bylo přes 300 hospodářských strojů. Druhá světová válka postihla obec velmi těžce. Po osvobození Vyškova a Ivanovic na Hané koncem dubna 1945 bojovaly sovětské a rumunské jednotky o vesnici až do 9. května všemi druhy zbraní. Ústupovou cestu na západ se jím podařilo udržet až do konce války. V deseti dnech prožili občané všechny hrůzy válečného běsnění. O život přišlo 7 občanů: Julie Nováková, Marie Klimešová, František Gregor, Jan Tihelka, Vladimír Jánský, Drahomír Knap a Jan Korčián. Ze 183 domů zůstalo jen 11 nepoškozených, 42 domů bylo úplně zničeno, 148 občanů zůstalo bez přístřeší. Většina z nich našla nový domov v obcích u Vyškova, dříve obydlených Němci.

V koncentračních táborech zahynuli za okupace občané: Jan Polách, F. Smékal, ing. Vl. Horák a Anna Rezníčková. V bojích o Drysice padlo 17 sovětských a rumunských vojáků.

V prvních poválečných letech byly provedeny nutné opravy válkou poškozené školy a kostela. Po odklizení trosek bombou rozbořené budovy byla postavena nová fara. Při obnově rodinných domů si občané značně pomohli stavebním materiálem z rozbořených kasáren a letiště u Vyškova, které zničila ustupující německá vojska. Roku 1948 byla opravena radnice č. p. 10, zaveden místní rozhlas a do kostela pořízeny věžní hodiny. V letech 1949 – 1951 byl vybudován park v Hliníku, vozovka na Velkém zábraní, zavedeno elektrické osvětlení do 1. Poschodí místní školy, vypracován projekt kanalizace obce. Po válce se místní zemědělci setkávali s mnoha obtížemi. Chyběly potřebné stavy dobytka, stroje, mnohé hospodářské budovy byly poničeny. Větší rolníci postrádali námezdní pracovní síly, neboť bývalí pracovníci se nacházeli výhodnější zaměstnání v průmyslových závodech ve Vyškově, Prostějově a jinde. V rámci Jednotného svazu českých zemědělců byla v obci ustavena rolnická komise a při MNV odbor žen. Odtud vycházely první náměty na ulehčení těžké práce, zejména zemědělských žen a to doma i na poli. S podporou ministerstva zemědělství byla obci přidělena velká pračka prádla s odstředivkou. Katastrofální sucho v roce 1947 přineslo zemědělcům další potíže. Roku 1948 bylo v obci ustanoveno strojní družstvo pro umožnění zmechanizování některých prací. Vstoupilo do něj 24 zemědělců. V roce 1950 bylo v obci založeno JZD. Z několika set parcel polí vzniklo 18 scelených honů o celkové výměře 446 ha půdy. Roku 1951 hospodařilo družstvo na 558 ha půdy a mělo 133 členů. Vlastnilo 3 traktory, 4 samovazy, 3 traktorové pluhy a 2 vlečné vozy. V domech zemědělců bylo 33 obilných mlátiček. První kombajn pomáhal družstevníkům při žních roku 1956. Koncem padesátých let byl sveden dobytek do nově postavených stájí družstva. Výrobní středisko se zvětšovalo o dalších hospodářská zařízení. Roku 1973 došlo ke sloučení družstva s JZD Pustiměř. Do společného podniku přešlo 165 drysických družstevníků a 560 ha půdy s vysokou hrubou zemědělskou produkcí. Po druhé světové válce se na zájmové činnosti občanů podílely organizace NE, Osvětová beseda, kino a knihovna. Kronika obce je vedena soustavně od roku 1918. Po roce 1945 se střídala škola jednotřídní a dvoutřídní. Působili zde učitelé-hudebníci, kteří po dlouhou dobu vedli dětské pěvecké sbory i pěvecké sbory dospělých. Postupně dostala škola novou střešní krytinu, elektrickou instalaci, parkety do tříd, vodovod a sociální zařízení, ústřední topení, šatny a nová okna a dveře. Třídy byly vybaveny novým nábytkem, pomůckami a byla vybavena i mateřská škola. V roce 1950 byla v obci založena mateřská škola. Bylo do ní zapsáno 25 dětí. V roce 1973 byla rozšířena na školu s celodenní péčí a od roku 1981 začaly do MŠ Drysice dojíždět i děti z Pustiměře. V roce 1977 byla v Drysicích základní škola a její prostory začala využívat mateřská škola. Děti z Drysic začaly základní školu navštěvovat v Pustiměři. Pro potřeby MNV obec zakoupila dům č. 120, kde byly místnosti upraveny na kancelář, zasedací síň, obřadní síň. V přízemí byl zřízen kinosál, ve sklepě stylová klubovna. Bývalé hospodářské budovy na dvoře byly přestavěny na velkou požární zbrojnici a kotelnu. V zahradě byla vybudována víceúčelová vodní nádrž a upraven prostor na konání zábavné i zájmové činnosti občanů. V bývalé radnici byl roku 1960 zřízen poštovní úřad, později také klubovna mládeže a pamětní síň, o jejíž vznik se zasloužil Vojtěch Knap, který zde nashromáždil mnoho cenných památek ze života obce. Ve dvoře bývalé radnice byla zřízena sběrna ovoce. V obci Drysice byla vybudována kanalizace, bezprašné vozovky s obrubníky, výbojkové veřejné osvětlení, autobusové čekárny. Byl opraven hřbitov a provedeno jeho odvodnění. Velká péče byla věnována úpravám veřejných prostranství. V letech 1971 – 1981 bylo ve škole vybudováno nové sociální zařízení a zřízen vodovod. MNV ve spolupráci s TJ Sokol postavil šatny na hřišti v Dolích. Dále byly vybudovány inženýrské sítě a vozovka na Vinohradské ulici, kde začala výstavba nových rodinných domků. V zahradě MŠ bylo upraveno školní hřiště s pískovištěm a prolézačkami. V přízemí místnosti MŠ byla umístěna veřejná knihovna, vybavená vších potřebným nábytkem a knižním fondem. Získala již vícekrát celostátní ocenění. Pro důchodce byly pořádány besedy s důchodci v sále sokolovny. Zde měli možnost ukázat své dovednosti školní děti, občané dostali pohoštění a byli seznámeni vedením obce s jejím rozvojem.

Negativním přínosem pro Drysice byla výstavba dálnice, jejíž úsek nesmyslně vede přímo středem obce a zhoršuje životní prostředí v celé obci. Roku 1986 byla obec Drysice připojena ke střediskové obci Pustiměř. Po dobu integrace obec zastupoval Občanský výbor. Středisková obec Pustiměř sice na požádání poskytovala obcím potřebné, ale naše obec se v tomto období dostala na okraj zájmů Pustiměře, kde se bohatě se bohatě investovalo. V Drysicích však v tomto období rozvoj obce stagnoval.

Po revoluci v roce 1989 rozhodli občané Drysic o osamostatnění obce Drysice a vytvoření vlastní samosprávy. V obci žilo 518 trvale přihlášených obyvatel.

V obci se začalo úspěšně rozvíjet soukromé podnikání. Vzniklo několik nových firem, z těch větších např. Drystol, Pekařství Klanica, Stolařství Konečný, Stavební práce Jaroslav Dobeš atd. Přibylo i několik obchodů a s tím související konkurence v této oblasti. Obecní úřad začal provádět práce na údržbě a obnově obce. S tím souvisí běžná údržba budov obecního úřadu, mateřské školy, komunikací, veřejného osvětlení atd.
Podařilo se uskutečnit mnoho akcí, potřebných pro rozvoj obce. V roce 1991 byla provedena rekonstrukce pošty, která spočívala ve stavebních úpravách, které umožnily její přestěhování do jiné části budovy, vybudování nového sociálního zařízení, kanalizace a vod. Přípojky. Bylo provedeno oplocení obecní skládky a opraven chodník od hřbitova ke kostelu. Úspěchem bylo opětovné otevření základní školy v Drysicích, kde od prvního září usedli do školních lavic žáci 1. A 2 ročníku. Byla jednotřídní, v přízemí školní budovy. Bylo zde zrekonstruováno sociální zařízení, šatna a třída byla vybavena potřebným nábytkem. Po zrušení školy před 16 lety tak mohli nejmladší žáci opět navštěvovat školu v místě svého bydliště.
Začal se více rozvíjet i kulturní život v obci, na kterém se podílelo několik společenských organizací jako TJ Sokol, SDH Drysice, Český svaz zahrádkářů a Myslivecké sdružení Hubert. Došlo k obnovení různých tradičních zvyků jako např. pořádání ostatků s průvodem masek po obci a večerní ostatkovou zábavou. Každoročně se začalo pořádat několik plesů, hodová zábava, chutnání vín, stavění a kácení máje atd.
Chlapci do 15 let obnovili tradici „hrkání“ před velikonocemi, kdy obchází obec s hrkačkami a klapačkami. V roce 1992 byly provedeny obklady zdí na chodbách školy dřevěným obložení a zhotovena nová fasáda školní budovy.
V roce 1993 byla provedena oprava 1. části kanalizace na nové ulici k domu pí. Šírkové. Rovněž byla provedena oprava fasády hřbitovní zídky. Ve školní budově byla vyměněna tělesa ústředního topení, stejně jako na obecním úřadě, kde bylo dokončeno obložení zdí na chodbách dřevěným obložením. Počátkem roku 1994 se započalo s přípravami na plynofikaci obce, které spočívaly ve vyřizování potřebných povolení a projektové dokumentace. Na několika místech v obci byly opraveny kanalizační šachty. Byla opravena fasáda budovy obecního úřadu, zadní části budovy MŠ s výměnou okapových žlabů a opravena byla i střecha nad skladem potravin MŠ. Na zahradě MŠ byla postavena okrasná zídka.

 

V obci se začalo úspěšně rozvíjet soukromé podnikání. Vzniklo několik nových firem, z těch větších např. Drystol, Pekařství Klanica, Stolařství Konečný, Stavební práce Jaroslav Dobeš atd. Přibylo i několik obchodů a s tím související konkurence v této oblasti. Obecní úřad začal provádět práce na údržbě a obnově obce. S tím souvisí běžná údržba budov obecního úřadu, mateřské školy, komunikací, veřejného osvětlení atd.
Podařilo se uskutečnit mnoho akcí, potřebných pro rozvoj obce. V roce 1991 byla provedena rekonstrukce pošty, která spočívala ve stavebních úpravách, které umožnily její přestěhování do jiné části budovy, vybudování nového sociálního zařízení, kanalizace a vod. Přípojky. Bylo provedeno oplocení obecní skládky a opraven chodník od hřbitova ke kostelu.
Úspěchem bylo opětovné otevření základní školy v Drysicích, kde od prvního září usedli do školních lavic žáci 1. A 2 ročníku. Byla jednotřídní, v přízemí školní budovy. Bylo zde zrekonstruováno sociální zařízení, šatna a třída byla vybavena potřebným nábytkem. Po zrušení školy před 16 lety tak mohli nejmladší žáci opět navštěvovat školu v místě svého bydliště.
Začal se více rozvíjet i kulturní život v obci, na kterém se podílelo několik společenských organizací jako TJ Sokol, SDH Drysice, Český svaz zahrádkářů a Myslivecké sdružení Hubert. Došlo k obnovení různých tradičních zvyků jako např. pořádání ostatků s průvodem masek po obci a večerní ostatkovou zábavou. Každoročně se začalo pořádat několik plesů, hodová zábava, chutnání vín, stavění a kácení máje atd.
Chlapci do 15 let obnovili tradici „hrkání“ před velikonocemi, kdy obchází obec s hrkačkami a klapačkami.
V roce 1992 byly provedeny obklady zdí na chodbách školy dřevěným obložení a zhotovena nová fasáda školní budovy.
V roce 1993 byla provedena oprava 1. části kanalizace na nové ulici k domu pí. Šírkové. Rovněž byla provedena oprava fasády hřbitovní zídky. Ve školní budově byla vyměněna tělesa ústředního topení, stejně jako na obecním úřadě, kde bylo dokončeno obložení zdí na chodbách dřevěným obložením.
Počátkem roku 1994 se započalo s přípravami na plynofikaci obce, které spočívaly ve vyřizování potřebných povolení a projektové dokumentace. Na několika místech v obci byly opraveny kanalizační šachty. Byla opravena fasáda budovy obecního úřadu, zadní části budovy MŠ s výměnou okapových žlabů a opravena byla i střecha nad skladem potravin MŠ. Na zahradě MŠ byla postavena okrasná zídka.
  • Farní kostel Narození Panny Marie
  • Socha svatého Floriána na návsi z 18. století
  • Boží muka
  • Kříž
  • Pomník padlých 1. světové války na návsi
  • Zájezdní hostinec z 18. století

 


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz