První zmínka o obci pochází z roku 1319, kdy je připomínána coby villa Dracow. (Zdroj: Wikipedie)
Dějiny obce Drachkov sahají do dávné minulosti a jsou úzce spjaty s vývojem Prácheňského kraje, jehož charakter i rozlohu určovaly vnější osudy závislé na politickém vývoji. V okolí dominantních hradů, Práchní na východě počínaje až ke hradu strakonickému, se vcelku logicky usazovali lidé, aby zde i přes nepříliš příznivé zemědělské a klimatické podmínky pěstovali rozličné plodiny, chovali dobytek a věnovali se lesnímu hospodářství.
Nejinak tomu bylo i na tomto místě, kde pod vrchem zvaným Kamenná bába stál zpočátku jen dvůr vladyky Drahka. Odtud také pramení původní název obce Drahkov. První písemná zmínka o malé osadě je z roku 1319, kdy již patřila Vilému Bavoru ze Strakonic. Od roku 1356 je ves už majetkem strakonického řádu Maltézských rytířů. Od té doby přetrvávala obec po několik století bez výraznějších změn, aniž by se příliš rozšiřovala. Tak tomu bylo až do Bílé hory. Dopady třicetileté války, během které byla země česká zcela zpustošena, se nevyhnuly ani naší obci. Dle Berní ruly kraje Prácheňského z doby císaře Ferdinanda III. z roku 1654, tedy před více než 350 lety, zde hospodařilo osm větších rolníků, kteří osévali více než 30 strychů polí (přepočteno na současné měrné jednotky je to více než osm a půl hektaru) a chovali dobytek. Berní rula se zmiňuje, že tři z těchto rolníků vyhořeli a v druhém kvartálu roku 1675 byli defalcírováni, tedy byli pro platební neschopnost na nějaký čas zproštěni daňové povinnosti. Potomci Pavla Zlocha a Matěje Nováčka zde žijí dodnes. Dále zde hospodařilo na menších plochách, ne větších než pět strychů, šest takzvaných zahradníků, kteří též chovali dobytek, ovšem ve velmi omezené míře. V Berní rule se již uvádí název obce s „ch“, tedy Drachkov.
V době 18. a zejména 19. století se obec rozrostla o další usedlosti a v roce 1850 již měla 22 stavení a 159 obyvatel.
Třísetletá pobělohorská doba temna byla zakončena stejnou tragédií, jakou začala, a sice 1. světovou válkou. Tragické osudy se nevyhnuly ani zdejším obyvatelům. Ve jménu Rakousko-Uherského mocnářství položilo své životy i 11 zdejších otců a synů. Jejich památku připomíná pietní místo na návsi, symbolicky ohraničené českými lipami. Opodál stojí dominanta obce, kterou je malebná kaplička z 19. století.
- Kaplička na návsi
- Brána usedlosti čp. 17