První písemná zmínka o Drahonicích pochází z roku 1240. Ve středověku patřily několika majitelům. V roce 1700 zakoupili ves se zámkem Schwarzenbergové. (Zdroj: Wikipedie)
"Dle výňatků z knížecích archivů mívali páni na Drahonicích ve svém znaku "střelu" a byli spřízněni s pány ze Strakonic, z Kremže a s pány Bavory z Bavorova. Roku 1374 stvrdil Onšo z Wihlavy, že Vyšehradský probošt Jan prodal bratřím Jarošovi a Rackovi ze Štěknů vesnice Drahonice a Sivkovice. Roku 1409 a 1419 jmenuje se v službě Rožmberské Račko Ondraž (Racek Ondráč) z Drahonic, purkrabí na Hluboké. V roce 1427 uvádějí se bratří Jan a Racek na Drahonicích. Roku 1443 až 1447 patřily Drahonice Jaroši z Drahonic, jenž na tvrzi Božejovicích sídlil a který se za nepokojů, jaké v zemi za Jiřího z Poděbrad panovaly, pálením a loupeží vyznamenával. Jaroš z Drahonic byl na počátku válek husitských ve službě u pana Oldřicha z Rožmberka, později po roce 1420 od tohoto odešel a na Bechyni a Riesenburce sloužil.
Později vystavěl si tvrz v Božejovicích, kde ale nějakým způsobem nepochodil s velkopřevorem Strakonickým Václavem z Michalovic, kterého Jaroš nepřestával opilcem naříkati a všude rozhlašoval, že se zrádným křížem chodí, aby pro jeho špatné skutky čert k němu přístupu neměl apod. Takové nařčení mělo za následek, že velkopřevor Strakonický společně s Ulrichem z Rožmberka tvrz Božejovickou r. 1443 obléhal a dobýval. Jaroš z Drahonic, nemoha se v ní déle udržeti, ji zapálil a do Vodňan uprchl, kde ochrany došel a přidal se ku straně Táborské. Velkopřevor zbořil tvrz úplně, při čemž nalezl tam přístroje ku ražení falešných mincí uherských, zlatých, míšenských, grošů, trojníků vídeňských aj. Falšování mincí Jarošem z Drahonic nyní velkopřevor po celé zemi rozhlašovati dal. Obvinění to ale Jaroš na se připustiti nechtěl, ale spíše velkopřevora obviňoval. Roku 1445 uzavřen konečně mezi Ulrichem z Rožmberka a Jarošem z Drahonic mír. Jaroš z Drahonic musel zemříti asi kolem roku 1449, neboť téhož roku paní Kateřina, vdova po něm znova vystavenou tvrz Božejovickou, kterou pan Oldřich z Rožmberka opět rozbořil, prodala Předborovi z Radejšína. Tento tvrz znova vystavěl, pevnými baštami obehnal a jako jeho předchůdce po celém okolí loupil a pálil.
Napotom přešly Božejovice v majetek pánů z Mladějovic, poté Mikuláši Divišovi Radkovci z Mírovic na Drahonicích. Po letech pak koupil Drahonice kníže Ferdinand ze Schwarzenbergů."
- Jan Řežábek (1852—1925), ředitel obchodní akademie v Praze, zeměpisec a překladatel.
- tvrz ze 14. století, sídlo rodu pánů z Drahonic, ze které zbyla jen dvoupatrová válcová věž se střílnovými okénky, krakorci a částí portálu.
- zámeček s velkým dvorcem a sochou sv. Václava z 18. století.
- kaple z roku 1840; před kaplí osazen krucifix.
- usedlosti čp. 10, 34, 46 a 47
