Jízda králů
Jedná se o národopisnou slavnost pořádanou každoročně Hanáckým národopisným souborem Olešnica Doloplazy, vždy první neděli v červenci. Tedy v době hodů v Doloplazích.
Dnešní Jízdy králů v několika obcích na Moravě jsou jen torzem někdejšího výskytu letnicového obřadu. Ten byl kdysi obecně rozšířený nejen na Moravě a Čechách, ale i v mnoha dalších evropských zemích.
Na Moravě, zejména na Hané, podložili tomuto zvyku pověst o králi Ječmínkovi, jinde historickou událost z roku 1469, kdy král Matyáš, po porážce Jiřím Poděbradským u Uherského Hradiště, prchal přestrojen v dívčích šatech do Uherského brodu a odtud déle podzemní chodbou do Uher.
Svatodušní obřadní objížďka na koních byla v Doloplazích – jako ve většině hanáckých obcí – zcela zapomenuta. Iniciátorem obnovy Jízdy králů se stal hanácký národopisný soubor Olešnica a první Jízda králů se konala v roce 1977. od té doby se pořádá pravidelně každým rokem začátkem července, v době cyrilometodějských hodů v Doloplazích.
Slavnost probíhá před domy, na široké, prostorné a pěkně upravené návsi. Na koních jede kolem dvaceti jezdců z nichž někteří jsou členové souboru Olešnica, na bujnějších koních sedí jezdci z jezdeckého oddílu nebo jejich majitelé. Králem bývá vždy chlapec ve věku 14 – 15 let z Doloplaz a podle zvyku je ustrojen do ženského kroje a na znamení mlčenlivosti má v ústech růži.
Průvodem zní vyvolávání doprovodu krále:
Na krála, paní matko, na krála!
Máme krála chodobnyho, ale zato poctiviho.
Okradle ho na horách, na dolách,
Na krakovskym mostě.
Okradle mo tře sta koni z prázdného stáni,
Okradle mo tře sta volu z prázdného dvoru.
Eště že tam neměl nic, bele be mu vzale vic!
Slavnost se vyznačuje skromnou, esteticky působivou úpravou koní i čistotou krojů všech účastníků. Po projížďce návsí pokračuje slavnost programem folklorních souborů, mezi nimiž jsou vedle domácí Olešnice kolektivy z jiných oblastí naší země i ze zahraničí.
Slavnost je chloubou celé obce Doloplazy.
V historických pramenech se jméno vesnice objevuje poprvé v roce 1228, daleko dříve, než vesnice stejného názvu na Kojetínsku. Za feudalismu byly Doloplazy vždy samostatným statkem a až do roku 1719 náležely k panství velehradského kláštera, později byly drženy u úřednické šlechty.
V roce 1233 moravský markrabě Přemysl, syn českého krále Václava I. daroval cisterciánskému klášteru v Langheimu v Rakousích ves Doloplazy v Olomouckém kraji. To znamená, že ves stála již před tímto datem. Langheimský opat zanedlouho prodal Doloplazy za 100 hřiven stříbra dalšímu klášteru, tentokrát na Velehradě. Doloplazy stále neměly dlouhodobého majitele. Byly prodány i bratrovi českého krále Václava Janovi za 60 hřiven stříbra.
K rodu doloplazských zemanů patřil i Václav z Doloplaz, který koupil několik dalších vesnic v okolí a založil Velkobystřický statek. Dále připomeneme některé doloplazské památky, např. kamenný sloup z roku 1679 a kříž u hřiště. Dominantu Doloplaz tvoří kostel z roku 1896. Asi největší společenský a kulturní rozkvět zažily Doloplazy v období před 1. světovou válkou, kdy v obci působil spolek, který zřídil první veřejnou knihovnu v obci, převzal i konání ochotnických divadelních představení a rozvíjel další kulturní činnosti. Rozsáhlou činnost rozvíjel doloplazský dobrovolný hasičský sbor, založený v roce 1892. Do dnes je sbor dobrovolných hasičů významným sdružením, mající úspěchy v celém kraji. V roce 1912 zde byl založen Sokol. Po založení ČSR, o kterém se v Doloplazích dozvěděli 29. října 1918 dopoledne se konaly první obecní volby, a to v červnu 1919.
Druhá světová válka znamenala stagnaci a omezování, ale nikdy nebyla na vesnicích tak krutá, jako ve městech. I občané Doloplaz se podíleli na partyzánském boji a k osvobození došlo hned ráno 8. května 1945. Po roce 1948 došlo k postupné socializaci české společnsti, stejně tak zasáhla i Doloplazy. Za války zakázaný Sokol se nyní změnil v tělovýchovnou jednotu - TJ Sokol, vznikl Československý svaz mládeže, a v roce 1957 založeno JZD. V roce 1974 byla obec připojena k Tršickému obvodu. V 90. letech došlo k opětovnému osamostatnění obce.
Obec Doloplazy se vyčlenila z bývalého společného MNV Tršice k datu 1.7.1990 a jako samostatná územní jednotka vznikla v souladu s §1 a 2 zák.č.367/1990 Sb. O obcích v platném znění ke dni 2.12.1990. Od tohoto data vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese zodpovědnost z těchto vztahů vyplývající, tedy je právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. Posláním obce je zajištění samosprávy na svém území, případně výkon státní správy ve svém územním obvodu za podmínek stanovených zákony.
- Doloplazský kostel a farnost - dominantní stavbou v obci je kostel Cyrila a Metoděje. V blízkosti kostela najdete základní školu, poštu a Hostinec u Fraitů. Více informací o farnosti naleznete na www.farnost.doloplazy.cz
- socha prvního prezidenta ČR pana Tomáše Garriquea Masaryka. Sochu najdete v parčíku v blízkosti autobusové zastávky u lípy.
- Socha sv. Václava
- Doloplazské kříže
- Pomníky obětem světových válek
