V katastru jsou dvě přírodní rezervace – Lipovka a Mechové údolí. Obec je položena v zemědělské krajině, která je částečně zalesněna. Nadmořská výška je 485 m nad mořem, měřeno u nádraží v Dolním Žandově.
Počet trvale bydlících občanů se pohybuje okolo 1 200 včetně obyvatel v okolních osadách, které patří do správního území Obce Dolní Žandov. V obci Dolní Žandov žije téměř 1 000 obyvatel. Z tohoto počtu je asi 700 obyvatel ekonomicky aktivních.
Zástavba v obci je smíšená. Dominantou obce je farní kostel sv. Archanděla Michaela, chráněná památka, původně gotického slohu, přestavěného do dnešní barokní podoby v r. 1682. Ve středu obce, který se rozkládá kolem kostela, se dochovaly některé selské statky v lidovém stylu. Ostatní zástavba je tvořena rodinnými domy a jsou zde také panelové domy, které jsou soustředěny do jednoho místa. Ostatní části patřící k obci jsou zastavěny buď staršími rodinnými domy, nebo chalupami a chatami. Zvláštností je Salajna, kde lze vidět objekty lidové architektury chebského hrázděného slohu. V roce 2005 bylo prohlášeno historické jádro obce Salajna za vesnickou památkovou zónu lidové architektury. V Salajně se také nachází hrázděná kaplička z r. 1751. K opravené střeše přibyla mříž, která brání dalšímu znečišťování a devastaci kapličky. Schází již jen fasáda.
V současné době má obec charakter zemědělského střediska. Pracovní příležitosti poskytují v obci v oblasti zemědělství Agro & Kombinát, s.r.o. a několik soukromě hospodařících rolníků. Část obyvatelstva pracuje v lesnictví u lesních společností a část bývalých zaměstnanců Lesů Českých republiky pracuje v lesním průmyslu na živnostenské listy. Další pracovní příležitosti vznikly v soukromém sektoru jako je pohostinství, ubytování, drobná výroba a služby. Větší část ekonomicky aktivních obyvatel za prací dojíždí do okolních měst.
Společenský život
Obec Dolní Žandov leží v blízkosti hranic se SRN v bývalých Sudetech, a tudíž byla poznamenaná migrací občanů v historických souvislostech. Po válce bylo velmi těžké navazovat na původní tradice. S příchodem nových obyvatel z různých částí republiky začaly vznikat nové tradice. V letech 1945 – 1989 vzniklo a působilo v obci několik společenských organizací, které se významně podílely na kulturním dění. Některé z nich ve své aktivní činnosti pokračují i po roce 1989. K původním tradicím patří každoroční stavění a kácení máje v Dolním Žandově, Salajně a v Podlesí, pouť na sv. Michaela, každé dva roky navštíví obec bývalí občané žijící v SRN, zúčastní se slavnostní mše v římskokatolickém kostele v Dolním Žandově a uspořádají posezení s občerstvením. V 2011 proběhl již 10. ročník vítání vánočního stromu venku na návsi s nadílkou od Mikuláše a kulturním programem, který připravují naše děti ze základní školy a mateřské školy, mažoretky z Chebu. Na tuto krásnou osvědčenou akci vozíme obecním autobusem děti z dětského domova v Mariánských Lázních. Pracovnice obecního úřadu připravují pro každé zúčastněné dítě balíček s tradiční náplní od Mikuláše. Tato akce se již stala vyhlášenou tradicí a děti se sjíždějí ze širokého okolí. Finanční prostředky poskytují sponzoři. Další večer následuje Mikulášská zábava.
V obci provozují svou činnost tyto spolky – Sbor dobrovolných hasičů v Dolním Žandově a v Podlesí, TJ Sokol Dolní Žandov, včelaři a rybáři. Od roku 2009 zahájila svoji činnost Základní kynologická organizace 747 Dolní Žandov. Nejaktivnější jsou hasiči a sportovci. Obě organizace pořádají samostatné akce pro občany, pomáhají při velkých akcích, které organizuje obec, a hlavně mají vlastní rozsáhlou spolkovou činnost.
Klub přátel Dolního Žandova. Převážnou část tohoto klubu tvoří ženy, scházejí se jedenkrát týdně v klubovně hasičů, předávají si zkušenosti – ruční práce, pomáhají organizovat kulturní akce, pořádají krátké výlety po okolí. Klub Přátel byl hlavním organizátorem prodejní výstavy Symfonie šikovných rukou.
Hasiči pořádají každoročně vyhlášený ples, ve spolupráci s okolními sbory se podílejí na přípravě soutěže o putovní pohár „sv. Floriána“ v požárním sportu, letos se uskuteční již 19. ročník. Zásahová jednotka je zařazena jako JPO III. v plošném pokrytí HZS Karlovarského kraje, územního obvodu Cheb. Jednou až dvakrát v roce pořádají námětové cvičení s účastí nejbližších sborů a i profesionálů z Chebu a Mariánských Lázní. Hasiči mají v obci dlouholetou tradici. Hasiči se podíleli na vybudování hasičské zbrojnice. Obec dodala materiál a zajistila odborné práce. Podstatnou část prací vykonali hasiči ve svém volném čase a zadarmo, zrekonstruovali dvě hasičské cisterny a osobní výjezdový automobil, z dotací Karlovarského kraje a z rozpočtu obce. Všechno ve svém volném čase a zadarmo.
V Podlesí je také sbor dobrovolných hasičů. Jsou to však již vesměs starší pánové, ale tvoří stále duši této malé osady. Obec zde vlastní nemovitost, ve které je umístěna knihovna a je zde malý sálek, kde se obyvatelé scházejí při různých příležitostech. Stále se zde dodržuje stavění a kácení máje a družstvo hasičů se zúčastňuje každý rok soutěže o putovní pohár sv. Floriána. Velkou raritou tohoto místa je malé hasičské muzeum požární techniky, které vybudovali právě hasiči z Podlesí ve svém volném čase.
TJ Sokol Dolní Žandov se skládá z oddílů kopané (muži, dorost, žáci) a odbíjené. Fotbalové týmy se velmi dobře umísťují ve svých kategoriích. Mezi samostatné akce patří: stavění máje, kácení máje, soutěž v kopané „staří páni“. Sportovci se celoročně podílejí na údržbě a výstavbě hřiště, zvláště aktivní je oddíl odbíjené, který se slibně rozvíjí. Pořádá několik soutěží během roku např. „Žandovská smeč“, „Pouťový turnaj“ apod. Ve volném čase upravili zdevastované tenisové kurty a pravidelně je udržují. Tím se rozšířila možnost provozovat další sport v obci.
Rybáři a včelaři nemají svoji základní organizaci v místě, ale základna rybářů je poměrně rozsáhlá a místní rybáři obhospodařují dva rybníky v Dolním Žandově a v Úbočí, které mají v nájmu od obce. Každý rok provedou údržbu okolí rybníků, postaví dřevěné lavičky a průběžně provádějí úklid v těchto lokalitách.
Základní škola nabízí žákům řadu kroužků a mimoškolních aktivit. Škola se v hojném počtu zúčastňuje všech akcí v širokém okolí, protože obec pořídila nový autobus a naše děti již nejsou omezeny časem. Účast školy na významných kulturních a společenských akcích je samozřejmostí – žáci vystupují na MDŽ, Vítání vánočního stromu, posezení v předvánočním čase se seniory atd. Pokud se chcete dozvědět více o naší krásné škole klikněte na uvedený link http://zsdolnizandov.unas.cz
Příspěvky na kulturní akce jsou zahrnuty v rozpočtu obce a obec zajišťuje další zdroje ze sponzorských darů.
Obec vlastní kulturní dům, který byl částečně zrekonstruován. Bylo zavedeno ústřední plynové topení, rekonstrukce sociálního zařízení a vymalování sálu a přísálí. Obec vydala pohlednice obce, vydává informační materiály „Žandovské listy“, na jejichž tvorbě se podílejí přímo občané Dolního Žandova. Tisk včetně grafické úpravy je prováděn v tiskárně pana Antonína Hally, který je občanem Dolního Žandova. Kronikářka, paní Drahomíra Havlíčková, pravidelně vede kroniku. V Dolním Žandově a v Podlesí jsou obecní knihovny. Obě knihovny vykazují velmi dobré výsledky. V roce 2004 byl do knihovny v Dolním Žandově zaveden internet. Knižní fond zapůjčuje Městská knihovna v Chebu a i obec se podílí jednorázovou částkou z rozpočtu na nákup nových titulů. Na zajištění činnosti knihoven, hasičů a sportovců vyčleňuje obec každý rok prostředky z rozpočtu obce. Obec má zájem na podpoře jakékoliv aktivity, do které se zapojí hlavně děti, ale i dospělí. Pod patronátem obce jsou během roku pořádány různé soutěže pro děti, které pořádá Základní škola a ostatní organizace v obci. Obec zpravidla zajisťuje ceny, diplomy, případně prostory, pokud soutěž neprobíhá venku.
V uplynulém období byly uspořádány tyto větší akce :
- Vánoční posezení pro důchodce s vystoupením dětí Základní školy a Mateřské školy a s pohoštěním
- Vítání vánočního stromu na návsi
- Mikulášská zábava
- Den dětí
- Pouť na sv. Michala
- MDŽ
- Soutěž o nejkrásnější květinové okno, předzahrádku a pergolu, generální sponzor Zahradnictví p.Slepičková
- Salajnský žebřiňák – přehlídka country, trampské a bluegrass hudby
- III. Ročník Salajnského plesu
- Maškarní zábava pro děti v Dolním Žandově a Salajně, Maškarní ples pro dospělé v Dolním Žandově
Tyto kulturní akce jsou z větší části dotované z obecních prostředků a od sponzorů.
Aktivity občanů
Naši občané jsou ochotni pomoci při organizování akcí a dnes jsou již utvořeny okruhy obyvatel, kteří se zaměřují na jednotlivé akce. Mezi nejpilnější řadíme hasiče, sportovce, členy Základní kynologické organizace 747 Dolní Žandov a členky Klubu přátel Dolního Žandova.
V uplynulém roce uspořádali tyto větší akce:
Hasičský ples
Stavění máje v Dolním Žandově a v Podlesí - sportovci
Kácení máje v Dolním Žandově a v Podlesí - sportovci
Soutěž o putovní pohár sv. Floriána - hasiči v požárním sportu
Jarní slavnosti – Manský Dvůr – Ing. Babuška
Soutěž o nejkrásnější květinové okno, pergolu, předzahrádku
Salajnský ples
Děti ze základní a mateřské školy vystupují s krátkými kulturními programy na většině akcí, které jsou uvedeny. Do školy také dojíždí učitelé z Lidové školy v Mariánských Lázních a děti se učí hrát na hudební nástroje. Mimoškolní aktivita je na dobré úrovni a paní učitelky, které bydlí v Žandově a blízkém okolí se dětem věnují. Děti se také zúčastňují akcí, které pořádá obecní úřad, např. vítání nových občánků do života, svatby, setkání důchodců, vítání vánočního stromu aj. Naše děti jsou velmi šikovné. Každý rok proběhne slavnostní rozloučení s žáky deváté třídy na sále kulturního domu, kdy Základní škola vystoupí s kulturním programem - Akademie, každá třída má připraven svůj program a na závěr vystoupí žáci deváté třídy a následuje slavnostní rozloučení s „deváťáky“, v září přivítáme prvňáčky.
Všechny akce, které obec pořádá směřují k tomu, aby se občané sešli v pohodě a prožili spolu příjemné chvíle. Občané této příležitosti využívají a smysl těchto akcí je naplněn. Pro starší spoluobčany pořádáme každý rok vánoční posezení s vystoupením dětí ze školy a školky. Všem důchodcům starším sedmdesáti let osobně popřeje starostka obce k 70, 75, 80 a od 80 let pak každý rok. Od šedesáti let dostane každý důchodce každoročně přání poštou.
Pro starší občany zajišťujeme obecním autobusem pravidelně jedenkrát za 14 dní cestu do Chebu, za symbolický poplatek, občané mají možnost navštívit odborného lékaře, vyřídit si potřebné věci na úřadech a nakoupit si v hypermarketech. Tato služba je velice využívaná.
Obec také zajišťuje slavnostní obřady k výročím sňatků a podle potřeby i jiné slavnostní obřady. Vzhledem k tomu, že obec má matriku, probíhají ve zdejší obřadní síni i svatební obřady. Obec vlastní velmi pěknou obřadní síň, takže každá slavnostní akce je zasazena do důstojného prostředí.
Seniorům je obec nápomocna při vyřizování různých žádostí a zajišťování informací a případné pomoci v krizových situacích.
V tomto volebním období pracují v obci mimo kontrolního a finančního výboru dvě komise. Komise stavební a bytová a komise životního prostředí a povodňová. Komise jsou nejméně tříčlenné a jsou v nich zapojení občané obce. Přinášejí tak podněty z obce, které se pak přes poslance projednávají v zastupitelstvu. Komise pracují velmi dobře.
Podnikání
V Dolním Žandově byla provedena transformace Státního statku privatizačním projektem společností Agro & Kombinát s.r.o. Společnost se zabývá chovem masných plemen skotu, chovem krůt a zavádí způsob ekologického zemědělství.
Dalším podnikatelem v tomto oboru je pan Petr Jadlovský, který je zaměřen na chov koní a masných plemen skotu. V současné době hospodaří cca na 200 ha a zvláště v oblasti chovu koní dosáhl velmi pěkných ocenění. Chová plnokrevné arabské koně, účastní se s koňmi na rehabilitačním programu pro děti v rámci jízdárny. Jeho dlouholetá účast v distančních dostizích do 160 km mu přinesla časté umístění koní na prvních místech jak v republikových, tak i v zahraničních dostizích.
Podnikatel Ing. Babuška pronajal své pozemky soukromě hospodařícím rolníkům, kteří je obdělávají a provedl rozsáhlou rekonstrukci bývalých rybníků v okolí Manského Dvora. V současné době provádí postupnou rekonstrukci celého komplexu budov bývalého statku do původní podoby brázděných budov. V současné době je zde umístěn penzion a restaurace a vybudoval zde malé muzeum.
V katastru části Brtná budují manželé Janovských Ekofarmu Brtná, kde do dnešního dne obnovili původní rybníky, vysadili rozsáhlé ovocné sady, věnují se chovu skotu, ovcí a drůbeže a zaměřují se na ekologické zemědělství.
Tato činnost je velmi významná pro údržbu a obnovu krajiny a většina polností v okolí obce je buď obdělávána, spásána nebo posečena. Tím se naplňuje program obnovy venkova v části krajinotvorné.
V obvodu obce jsou v současné době zastoupena téměř všechna drobná řemesla a služby. Je zde kovář, malíř, automechanik, čtyři truhláři, čalouník. Hnatovo pekařství s velmi chutnými výrobky, výrobna cukrářských výrobků – trubičky Dyleňky, dvě prodejny potravin, prodejna s průmyslovým zbožím, prodejna dárkového zboží s prodejem květin, prodej propan-butanu, jsou připraveny prostory pro kadeřnici. V Salajně vznikla malá sklárna, která vyrábí krásné drobné umělecké sklo. Protože se jedná o malé provozovny, pracovní místa jsou vytvořena v počtu 1 – 3 pracovníků.
Podmínky pro venkovskou turistiku jsou v obci částečně již utvořeny. Od Horního Žandova přes Dolní Žandov směr Salajna vede cyklostezka č. 36 s napojením na mezinárodní cyklostezky, v roce 2004 bylo provedeno značení této stezky z programu obnovy venkova. Cyklostezky vedou velmi pěknou krajinou, částečně po místních komunikacích a jsou cykloturisty hojně využívány. Možnost ubytování je v otevřeném penzionu v Horním Žandově, v Úbočí, na Mánském Dvoře a ve Farním penzionu v Dolním Žandově. Jedno pohostinství je v Horním Žandově, v Dolním Žandově dvě a klubovna na fotbalovém hřišti.
V obci je fotbalové hřiště, tenisové kurty a v zimních měsících je plně vytížena školní tělocvična.
Soukromý podnikatel v Dolním Žandově nabízí jízdu na koních.
V roce 1999 byla obec plynofikována a všechny panelové domy byly napojeny na centrální plynovou kotelnu. Pro činnost výroba a prodej tepla byly založeny ve stejném roce Služby Dolní Žandov, s.r.o., kde je obec jediným vlastníkem. Od roku 1999 s.r.o. prosperuje a nijak nezatěžuje rozpočet obce.
Péče o stavební fond a obraz vesnice
V obci se zachovala v okolí kostela část původní zástavby, která je již z větší části opravena. Kromě lokality panelových domů mají rodinné domy sedlové střechy a vhodně doplňují původní venkovskou zástavbu. Většina těchto domků je dvoupodlažních. Základní škola, která je stavěna v moderním stylu je postavena na okraji vesnice, takže nerozděluje původní zástavbu na menší části. Památkově chráněné objekty jsou – kostel sv. Archanděla Michaela, socha sv. Jana z Nepomuku a tři evidované smírčí kříže. Všechny smírčí kříže byly nalezeny v posledním desetiletí. Poslední tzv. „cigánský“ za dost dramatických podmínek. V části Salajna je hodně původních staveb hrázděného typu.
Panelové domy z naší obce již neodstraníme. Nacházejí se všechny v jedné lokalitě a předpokládáme, že všichni majitelé provedou opravy a zateplení fasád a tím by se strohost těchto domů mohla zjemnit. V obci je třeba doopravit některé nemovitosti v majetku obce a nová výstavba je již podřízena novým pravidlům.
Stavební komise pojednává návrhy nových projektů, vyhláška o regulativech pro výstavbu zpracovaná není.
Občanská vybavenost, inženýrské sítě, doprava, úspory energií
V Dolním Žandově je občanská vybavenost na velmi dobré úrovni – je zde Základní škola pro 1. – 9. ročník a Mateřská škola v nově upravených a vybavených prostorách ve škole. V obci je podací pošta a jak již bylo uvedeno dvě knihovny. Ve zdravotním středisku ordinuje tři dny v týdnu všeobecný lékař, dva dny dětská lékařka, jeden den gynekolog, denně zubní lékařka. Zásobování je velmi dobré. V prodejnách se nachází široký sortiment nejen potravin, ale i průmyslového zboží, elektrospotřebiče, elektronika, textil, stavební materiál. Po ukončení plynofikace kotelny v základní škole byly stávající prostory použity pro hasičskou zbrojnici. Obec vlastní několik nemovitostí, které je nutné opravit. Každým rokem pak je třeba uvolnit v rozpočtu částku na postupné opravy všech obecních nemovitostí. Dále je nutné vybudovat u školy hřiště pro děti. Hodiny tělesné výchovy probíhají na fotbalovém hřišti. U školy bylo dokončeno dětské hřiště pro Mateřskou školu. Pro Základní školu máme zatím zpracovanou studii a rozpočet. V Dolním Žandově je hřbitov, který obec udržuje.
V Dolním Žandově jsou vybudovány téměř všechny inženýrské sítě. Vodovod, plyn, elektrika, telefon, splašková kanalizace. Na okraji obce je kvalitní čistírna odpadních vod, do které jsou svedeny splašky asi z 80 % nemovitostí. Komunikace jsou vesměs opraveny.
Svoz domovního odpadu pro nás zajišťuje firma Marius Pedersen a.s.. Mariánské Lázně. Jednou v roce zaplatí obec svoz objemného odpadu pomocí kontejnerů a minimálně jednou v roce svoz nebezpečného odpadu. V roce 2000 jsme zavedli kontejnery pro tříděný odpad. Svážíme plasty, papír a sklo ve spolupráci s firmou EKO-KOM. Po celý rok jsou v obci umístěny dva kontejnery a pracovníci obce na požádání pomohou občanům s odvozem objemných odpadů. Snažíme se likvidovat černé skládky, ale někdy je to opravdu obtížné. Informace pro občany rozšiřujeme všemi způsoby na letácích, v místních novinách, na kterých jsou pokyny pro připravované svozy a další možnosti likvidace odpadů. Tato osvěta se vyplácí. Sice ještě dlouho bude trvat občanům, aby pochopili důležitost správné likvidace odpadů, ale přece jen zde určité výsledky jsou a občané začínají spolupracovat.
Vzhledem k celkové plynofikaci obce a klimatickým podmínkám, nehledá obec alternativní zdroje energie.
Péče o veřejné prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci
Obec Dolní Žandov zaměstnává dva stálé pracovníky, kteří se starají o čistotu a údržbu zelených ploch ve vsi. Mimo toho uzavřela obec smlouvu s Úřadem práce Cheb a vytvořili jsme společně pracovní místa na veřejně prospěšné práce. Dále je možnost vykonávat v obci Dolní Žandov veřejnou službu. Občas si u nás odpracuje i některý hříšník svůj alternativní trest. Tato aktivita se již začíná projevovat, upravujeme stále větší plochy a i stabilní skupina obyvatel intenzivně pomáhá. Pro údržbu a prořezávání stromů, likvidaci náletů a stříhání a výsadbu živých plotů používáme odbornou firmu paní Miroslavy Slepičkové z Mariánských Lázní.
Do budoucna bychom chtěli rozšířit plochy, na kterých si budou hrát děti, hlavně u panelových domů. V roce 2011 jsme realizovali akci Regenerace zeleně v obci Dolní Žandov, byla nám přiznána dotace, tato akce se týká pěstebních opatření a výsadby stromů na místním hřbitově, nově osázená průjezdová komunikace Dolním Žandovem – alejí. Máme zpracovanou studii na odpočinkovou zónu k místnímu rybníku. Obec Dolní Žandov je členem Mikroregionu Chebsko a v letošním roce jsme byli úspěšní při podání žádosti do programu Cíl3/Ziel3 na projekt „Učení v přírodě – bylinné zahrady bez hranic“. V rámci tohoto projektu bude zrealizováno 5 zahrad - zahrady vonné, bylinné a odpočinkové a opraven dům č.p.40 na Dům bylin. Dále máme připraveny projekty na úpravu návsí – Regenerace zeleně v obcích Dolní Žandov, Podlesí a Úbočí.
V roce 2012 byla ukončena Regenerace historických kašen. Tyto kašny jsme dlouhá léta osazovali květinami a po dlouhém úsilí se podařilo do těchto historicky významných objektů opět přivést vodu. Tyto vodní prvky budou zdobit centrální část obce Dolní Žandov.
Péče o krajinu
Péče o okolní krajinu se začíná zlepšovat. Hlavně proto, že se začínají stabilizovat podmínky pro soukromé zemědělce a také začíná ubývat pozemků, které vlastní Pozemkový fond a nikdo se o ně nestará a ani nejsou pronajaty. Tam, kde je konkrétní vlastník, jsou pole ošetřena. V okolí naší vsi jsou lesy, o které pečují lesní společnosti podle zpracovaných dlouhodobých plánů. Péče o krajinu je věcí mnoha subjektů a je důležité, jak se o své pozemky starají. Významně se podílejí na tvorbě krajiny soukromí zemědělci a podnikatelé – Ekofarma Brtná, chov koní – Petr Jadlovský, Manský dvůr – Ing. Babuška.
Územní systém ekologické stability je nedílnou součástí územně plánovací dokumentace nejenom obce, ale i okresu a kraje.
Obec vlastní dva rybníky, které jsou v současné době v pronájmu. Velký kus práce udělají občané i v ostatních částech, které patří k Dolnímu Žandovu. Plánů na zlepšení podmínek u nás je mnoho a doufáme, že se nám podaří uskutečnit co největší díl.
V katastrálním území obce Dolní Žandov jsou smírčí kříže, kapličky ve volné krajině, o které pečuje obec a občané.
Informační technologie v obci
Obec Dolní Žandov vydává občasník Žandovské listy, ve kterém jsou obyvatelé seznamováni s nejdůležitějšími věcmi – zápisy ze zastupitelstva, činnost jednotlivých spolků, zprávy ze Základní a mateřské školy. Jsou tímto způsobem předávány informace k našim občanům. Obec má své www.stránky, o které se stará zaměstnanec obecního úřadu. V roce 2008 jsme vybudovali bezdrátový veřejný rozhlas do všech našich spádových obcí.
Dopravní dostupnost
Dopravní obslužnost v obci Dolní Žandov je velmi dobrá. V obci Dolní Žandov se nachází železniční stanice na trase Plzeň – Cheb a na stejné trati železniční zastávka v Salajně. Stanice Dolní Žandov je vybavena i pro nákladní dopravu a do soukromého objektu vede železniční vlečka. V obci jsou dvě místní zastávky pro autobusové spoje ve směrech Aš-Plzeň-Praha, Cheb a Mariánské Lázně a části Podlesí a Úbočí jsou zařazeny do těchto linek. Autobusová zastávka pro Salajnu je mimo obec u silnice č. I/21. Do Horního Žandova, který leží asi 2 km od Dolního Žandova, autobus nezajíždí.
Poloha místa a vznik osídlení:
Dolní Žandov leží v mělké kotlině 5 kilometrů západně od Lázní Kynžvartu. Vznikl v zemské bráně na cestě z Chebu do Plzně německou kolonizací někdy ve 12. století. Jeho vzniku předcházelo osídlení daleko starší. Podle M.Špačka bylo území Žandovska původně osídleno Kelty a první zprávy o tom pocházejí údajně už z roku 350 před naším letopočtem
Oblast kolem Žandova se v listině z roku 1086 o hranicích pražského biskupství uvádí pod různými obměnami slova Tugost. Lze proto soudit, že se nejedná o jméno slovanského, nebo jiného kmene, ale že jde o název nové pohraniční hradové oblasti. V té době vzniká řada statků, tvrzí, vesnic a vesniček. Stavějí se i nové kláštery, neboť na celém Plzeňsku byl dostatek volné půdy v rukou knížete, který ji také vydatně použil ke svým záměrům a začíná odměňovat své družiníky půdou a lidmi. Vzniká tak nová třída – šlechta.
V 11. a 12. století se situace začala měnit, neboť i menší statek svým výnosem postačoval k obživě feudála. Panovník proto odměňuje své družiníky tzv. výsluhou, která však stále zůstává vlastnictvím panovníka. Ten ji mohl kdykoliv odejmout. Pokud tak neučinil a ani potomkům družiníka výsluhu nevzal, stala se půda dědičnou.
Názvy obce:
Ve starých českých pramenech najdeme názvy Nižší Žandov, Sanda, Sandawa Dolní, Žandov, v latinských a německých Sandov, Sandow, Sandowe, Sandou, Sandauwe, Sandaw, Zandow, Zandaw, Zanda, Unter Sandau.
Historie obce:
Nejstarší zmínka o Dolním Žandově je z roku 1197, kdy už existující ves daroval vévoda Jindřich Břetislav nově založenému tepelskému klášteru. Když získal okolní krajinu král Přemysl Otakar II., vzniklo zde povýšením původní vsi na město, městečko Žandov. Bylo to někdy mezi lety 1261 až 1278. Městečku vévodil vysoko na kopci původně opevněný kostel sv. Michala, jehož podací právo náleželo ještě ve 13. století valdsaskému klášteru.
V době bojů mezi Karlem IV. a Ludvíkem Bavorem bylo v roce 1347 městečko zničeno a zůstalo tak až do roku 1370, kdy udělil Karel IV. "Vyšší a nižší Žandovy" v léno Borešovi z Oseka. Ten si na panovníkovi v roce 1374, 16. září, vyprosil svolení, podle něhož mohl zpustošený Žandov zbořit a místo něho založit nové městečko Žandov pod blízkou tvrzí Amonsgrýnem. K založení nového městečka ale nedošlo a tak byl Žandov znovu postupně obnoven. Od té doby byly osudy Žandova společné s kynžvartským panstvím až do konce feudalismu. V roce 1464 dostali žandovští povolení vařit a čepovat pivo. Na konci 18. století měl Žandov právo konání čtyř výročních a dobytčích trhů a každé pondělí zde byl týdenní trh.Novodobý vývoj obce ve 20. století byl nevýrazný, stavělo se jen za potokem jihozápadně od náměstí, směrem k nádraží, kde vyrostla malá Nádražní čtvrť. Po odsunu německých obyvatel nastala hluboká stagnace s výraznou devastací cenného architektonického fondu města. V té době byla zničena zvláště předměstská hrázděná architektura. Výsledkem neblahého období ve druhé polovině 20. století byl úbytek počtu domů na polovinu předválečného stavu.
Počet obyvatel a domů:
V roce 1654 stálo v Dolním Žandově 54 domů, r. 1713 bylo 75 domů, 1785 už jich bylo 151, v roce 1846
žilo v Dolním Žandově 1537 lidí ve 206 domech, r. 1869 bylo 1687 obyvatel ve 213 staveních, r.1880 je to 1625 obyvatel ve 226 domech, v roce 1890 bylo 1472 obyvatel ve 226 domech, roku 1900 1416 obyvatel ve 219 domech, roku 1921 1465 obyvatel ve 223 domech a roku 1939 1467 obyvatel ve 251 domech. V roce 1950 zde bylo 806 obyvatel, 1961 750 a 1991 měl Dolní Žandov 134 domů a 863 obyvatel.
Obživa obyvatel:
Výrazně zde převažovalo zemědělství a různá řemesla (tkalcovství, barvířství) . Berní rula k roku 1654 uvádí v Dolním Žandově 12 sedláků, 22 chalupníků, 17 zahradníků, celkem 628 strychů (strych = 0,2877 hektaru) půdy z toho osívají na zimu 208 a na jaro 205 strychů, 89 potahů, 103 krav, 99 jalovic, 21 ovcí a 48 sviní. Mezi řemesly bylo nejpočetnější soukenictví a na samém konci 18.století vynikla výroba tzv. Sandovek – Žandovských dóz a tabatěrek.
Žandovské papírové dózy a tabatěrky:
V roce 1799 se v Žandově usadil brusič Jan Geiger (narodil se 4.11.1744 v Maltši v Bádensku)a začal s výrobou dóz (v domě tehdy s číslem popisným 65). Jeho výrobky byly velmi vzhledné a dobře se prodávaly. Geiger najmul tovaryše a rozšířil sortiment o tabatěrky, šperkovničky, kávové hrnky a podšálky, pohárky na minerální vody pro lázeňské hosty, pudřenky a řada dalších výrobků. Mistra Geigra navtívil i sběratel zvláštností a kuriozit K.W.L.Metternich a projevil o dózy zájem. Geigrovi dokonce půjčil chybějících 2000 florinů (florin = mince v hodnotě 2 šilinků), aby mohl koupit větší dům a tím rozšířit výrobu. Geiger skutečně koupil dům na náměstí s čp. 198 a rozšířil výrobu. Zboží nadále prosperovalo a tak v brzké době dostal od Metternicha nabídku, aby dal souhlas k postavení malé továrny na výrobu tohoto zboží. Geiger odmítl a dlužnou částku raději podle úmluvy řádně uhradil. Mistr Geiger po nesčetných pokusech vyrobil zvláště odolný lak, kterým se výrobky lakovaly, prý byl odolný i vůči vařící vodě a šla o něm pověst, že je nezničitelný. J.Geiger zemřel 25.9.1836 v Žandově a před svou smrtí stačil vyučit svého synovce Josefe Kailera s neteří, oba z Maltše, a seznámit je s výrobou záhadného laku. Po letech přijal J.Kailer do své dílny dva tovaryše, Martina Lindmayera a Adalberta Krause, kteří se po čase stali Kailerovými společníky. Kailer těžce onemocněl a předal výrobu svým společníkům, kteří výrobu dóz už ovládali a znali i výrobu laku. Na světové výstavě ve Vídni v roce 1873 dosáhli velkého ocenění a uznání korunovaného nabídkou postavení továrny na výrobu dóz na státní účet. Nabídku odmítli stejně jako nabízenou částku za prozrazení tajemství výroby laku. V tradicích výroby žandovských dóz pokračoval Krausův syn Jiří Kraus. Ten měl syna Emila, který se narodil 10.10.1879 v Žandově čp.52. U svého otce se vyučil. Osamostatnil se v roce 1904, když se Emil Kraus oženil. Vyráběl dózy až do první války a rozesílal je snad do všech evropských zemí. Po návratu z války sice ve výrobě pokračoval, ale zájem o ně silně poklesl, takže si musel přivydělávat jako muzikant. Podle dochovaných záznamů zhotovil E.Kraus se dvěma pomocníky za rok asi 1200 dóz. Mistr Emil Kraus ve srovnání s výrobky předchůdců vylepšil tím, že je vykládal stříbrnými ozdobami. Brzy na to výroba ustala.
Emil Kraus si k výrobě dóz vždy vše předem pečlivě připravoval. Počínaje lepenkou, kterou měl v různých tloušťkách a v různě dlouhých a širokých pruzích. Podle toho, jakou dózu měl vytvořit. Velikosti pruhů měl přesně přizpůsobené na dřevěné formy – kopyta. Vlastní práce byl obřad. Každá nepřesnost mohla dílo zmařit. Lepení jednotlivých vrstev bylo pro každý výrobek v podstatě stejné, ale přece jen se lišilo v síle použité lepenky. Byly to zejména tabatěrky a jiné různé nádobky se silnější stěnou. Barva dóz byla tmavočervená, sytá. Na dotaz, jak to bylo se zázračným lakem, Emil Kraus odpověděl: "Jak to bylo s lakem, už bohužel nevím. Vím jen to, že děda používal jantar který tavil, pak znovu zahříval na vysokou teplotu a přidával nějaké přísady. Tyto laky měl dvojího druhu. Ten jeden byl hodně tmavý, až černý, druhý byl tmavý – červený. Oba vypalováním v peci získávaly na sytosti". Postup při výrobě dóz byl takový, že se postupně lepí pruhy lepenky na kopyta, pak se dřevem uhlazují a v peci vypalují. Po vypálení se pak každá vrstva brousí. To se opakuje celkem čtrnáctkrát. Zapalování pece a udržování ohně patřilo jen mistrovi. Ten také zásadně topil jen bukovým dřevem a jen mimořádně používal dřeva smrkového "na rychlý oheň" jak říkával.
Pro informaci uvádím rozměry tabatěrky, které byly: 10,5 x 10,5 x 2 centimetry, rozměry šperkovničky: byl to osmihran o průměru 11 a výšce 4 centimetry
- Kostel sv. Michala: Na faře doložené už v roce 1317: jsou obrazy sv. Michaela archanděla z druhé poloviny 18. století a čtrnácti sv. Pomocníků, z téže doby.
- Dva smírčí kříže: Převezeny ze svého původního místa a umístěny u zdi kostela.
- Kaplička a smírčí kříž: Při levé straně cesty z Dolního Žandova do Úbočí, blíž k Úbočí. Nedávno zakonzervované torzo kapličky s velkou klenutou nikou. Vedle kapličky druhotně osazen smírčí kříž.
- Socha sv. Jana Nepomuckého: Stojí v blízkosti kostela, pochází z roku 1705.
- Socha sv. Antonína Paduánského: Stojí vlevo při silnici do Mar.Lázní, za křižovatkou se silnicí k zámku Kynžvart. Památkově chráněná socha světce je umístěna na kamenném podstavci a drží v levé ruce zavřenou knihu, na níž sedí Jezulátko. Socha pochází z doby kolem roku 1800, a původně stála v prostoru vedlejší křižovatky. Při rekonstrukci silnice byla přemístěna.
- Socha sv.Anny: Sloup se sochou sv. Anny v blízkosti Křížového vrchu zanikl zhruba v polovině 20. století.
- Kaple Svatého Kříže na Křížovém vrchu: Obdélná, zděná, se zvoničkou s jehlovou střechou, původně prastarého založení, upravená barokně. V blízkosti kaple na výrazném skalisku vysoký kříž. Vše zaniklo počátkem 20. století, zařízení kaple přeneseno do kaplí v okolí.
- Barvířský dům: Hrázděný dvoupatrový dům – lidová stavba z 18. století s vysunutou podstřešní chodbou. Spolu s dalšími domy byl zbořen v padesátých a šedesátých letech 20. století.
- Památník padlým: Stojí v jihozápadní části obce. V horní části pomníku vyobrazena postava vojáka s puškou u hrobu a nápis „Za vlast“ a v části pod tím deska s letopočty 1918 a 1945 a s nápisem „Věrni zůstaneme. Pro věčnou paměť, obyvatelé Dolního Žandova“. Pomník postaven 28.10.1958.
- Soška Pany Marie:Vlevo při výjezdu z Dolního Žandova do Horního Žandova, při čp. 25, ve štítě hospodářského stavení vedle půdních oken. Nika ve stěně je orámovaná dřevěným zaskleným rámem se stříškou, uvnitř bývala soška Panny Marie. Po jejím odcizení zde je umístěna její sádrová replika.
- Tvrz v obci: Poloha Dolního Žandova a jeho poslání jako "Zemské brány" dává předpoklad existence staršího sídla – tvrze, nebo hradiště. Sousední tvrz Amonsgrýn (později Boršengrýn), vznikla až koncem 13.století, ale to už několik staletí před tím bylo třeba důležitou "bránu do Čech" nějak ochraňovat. Příhodné místo pro tyto účely jsem v roce 1998 našel východně od současné školy. Pahorek přímo navazuje s pozemkem školy a na své západní straně má několik výrazných skalek. Na jedné z nich, na straně obrácené směrem ke škole, je nověji vytesaný portrét vousatého muže (snad Jahn Hugel). Pahorek je obehnaný dobře znatelným příkopem, který se ztrácí v místech vjezdu ze sousedního pole na východní straně v délce asi 30 metrů a ve druhém případě je vlivem odebrání části svahu v severovýchodní části příkop odstraněn také v délce zhruba 30 metrů. Příkop na severní straně je dokonce vylámán ve skále a jeho délka je kolem šedesáti metrů. Objev tvrziště jsem 20.12.1998 oznámil archeologickému pracovišti v Plzni a Chebu a nyní čeká odborný archeologický průzkum.