Dne 24.11.2007 byla zpřístupněna stezka pro pěší na tzv. Mlynářův kámen,
kde je možnost horolezectví. Stezka vede od vlakového nádraží
v Dolních Zálezlech po zelené značce až ke "kameni" asi půl hodiny.
Přístupnost neomezena po celý rok.
Počátky osídlení území dnešní obce spadají až do mladší doby kamenné. Obec samotná je prvně zmiňována již v roce 1057 v zakládací listině litoměřické kapituly. Další zmínka o Dolních Zálezlech pochází z roku 1226, kdy část vsi propůjčila královna Gertruda a Přemysl Otakar I. klášteru v Doksanech. Roku 1357 získal část vsi šlechtic Špik z Hradce, druhou rodina Styrfa z Dubic. Jinou část vsi ve vlastnictví doksanského kláštera získali v roce 1487 páni z Koldic na Krupce. Později, v roce 1578 město Ústí tento majetek koupilo spolu s obcí a v roce 1610 jej prodalo městu Litoměřice. V roce 1579 přešel jeden díl vsi pod panství Řehlovice.
V roce 1633 vedla přes Dolní Zálezly pěší pošta z Drážďan do Prahy. Posel tady měl i svůj domek. Od roku 1652 již jezdil koňmo a od roku 1752 jela pošta poprvé na nápravě, dostavníkově. Den 25. 4. 1815 bude navždy zapsán v dějinách obce černým písmem - toho dne zde vypukl velký požár, který úplně zničil 13 domů. Na paměť této události je toto datum označováno Dnem slibů.
Roku 1780 zde byla postavena barokní kaple sv. Anny. Původní kruhový půdorys vsi byl značně změněný výstavbou železnice Praha - Drážďany v letech 1847 - 1850, kdy zmizela nejstarší část vsi. Polovina 19. století byla pro ves významnou i z jiného důvodu - v této době bylo zrušeno poddanství a v roce 1850 se obce staly samostatnými správními jednotkami. Druhá polovina 19. století byla ve znamení rozkvětu společenského a kulturního života. Poklidný život v obci však přerušil příchod první světové války v roce 1914. Lidé během války strádali nedostatkem, potraviny a různé zboží bylo vydáváno na lístky, naturálie, koně a jiný majetek obyvatel byl zabavován pro potřeby armády, muži ze vsi byli povoláváni na frontu a mnozí se zpět již nikdy nevrátili…
Rok 1918 konečně přinesl mír. Život v obci se pak postupně vrátil zpět do normálu a obec zažívala období dalšího rozvoje. To však netrvalo dlouho. Přišla třicátá léta a s nimi hospodářská krize. V roce 1938 zabralo nacistické Německo Sudety a krátce nato vypukla druhá světová válka. Ta měla v obci podobný průběh jako válka předešlá. Opět bída a strádání, opět bolest a strach. Po osvobození v roce 1945 byl v obci ustanoven Místní národní výbor. Do následujícího roku také proběhl odsun německého obyvatelstva. Potom se již běh událostí konečně uklidnil a obec vstoupila do dalšího období rozvoje.
Dnes Jsou Dolní Zálezly pokojně žijící vsí, mající před sebou jistě světlou budoucnost.
- Socha Ecce Homo u silnice nad tratí
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Železniční stanice z roku 1850
- Moravanský vodopád
- Kaple sv. Anny z roku 1780 stojí v horní části návsi za tratí. Vedle kaple jednoduchá kovová zvonička s litinovým zvonem, který pořídila ocelárna v Bochumi v roku 1894.
