Dnešní obec vznikla splynutím řady menších vsí a osad, po nichž zůstaly zachovány místní názvy jako Rovinka, Malvařice, Praha, Pazucha, Víska, Ždár, Přibiňoves, Kabatoves, Záves, Bořkov a Dolečka. Součástí obce jsou menší osady Jiříkov (založen roku 1785 Jiřím z Valdštejna) a Václavky (založeny r. 1730 Václavem Trautmansdorfem). Spolu s nimi má Dolní Újezd v současné době téměř dva tisíce obyvatel a jejich počet se každým rokem zvyšuje.
V letech 1992 - 1995 provedl Jiří Reif, pozorování hnízdění ptáků na hřbitově v Dolním Újezdě.V uvedeném období zde hnízdilo celkem 16 druhů ptáků z toho 6 druhů pravidelně. Sledované druhy : zvonek zelený (21 hnízd v letech 1992 - 1995), zvonohlík zahradní (12 hnízd), pěnkava obecná, kos černý, hrdlička zahradní (po 8 hnízdech), konopka obecná, strnad obecný (po 7 hnízdech), pěnice pokřovní (6 hnízd), rehek domácí (5 hnízd), konipas bílý, budníček menší, sýkora modřinka, stehlík obecný (po 3 hnízech),lejsek šedý (2 hnízda), sedmihlásek hajní , sýkora koňadra(po 1 hnízdě)
(Zdroj: Wikipedie)
Bohatá historie obce sahá až do poloviny 12. století, kdy je zmiňována jako Újezd na Lubném v listině krále Vladislava datované k roku 1167. Staletou minulost obce dokládá také několik stavebních památek, z nichž je nejvzácnější a nejvýraznější farní kostel sv. Martina. K původně románské stavbě z 1. poloviny 13. století byl ve 14. století přistavěn gotický presbytář, nalezneme zde i prvky renesanční, barokní a novější. Kostel je obklopen hřbitovem, na který se vchází raně barokní zvonicí. Z řady soch umístěných v obci a nejbližším okolí je nejvýznamnější sousoší P. Marie z roku 1737, jehož autorem je známý východočeský barokní sochař Václav F Pacák, jehož otec Jiří Pacák byl žákem Matyáše B. Brauna. Před budovou školy upoutá pozornost monumentální pomník selského povstání, které na Litomyšlsku vypuklo v roce 1680. Socha byla postavena v r. 1914 podle návrhu Jana Štursy. Za zmínku stojí i kamenný tzv. Pražský most pocházející z roku 1868. Po plánované rekonstrukci by měl být most znovu osazen sochami sv. Vojtěcha, Václava, Josefa a Jana Nepomuckého. V obci se zachovalo i několik zajímavých památek lidové architektury, ať již selských statků z 19. století, nebo malých roubených chaloupek.
- Kostel svatého Martina Původně románský tribunový kostel (asi 1. polovina 13. století). Z gotického období pochází přístavba presbytáře, předsíně a sakristie, jižní portál byl upraven renesančně (1553). Portál věže a kružby v oknech jsou z úprav koncem 17. století.
- Zvonice před kostelem, v přízemí s hřbitovní bránou z roku 1646, s dřevěným patrem
- Sousoší Panny Marie (Jiří František Pacák, 1737). Postaveno růženeckým bratrstvem spolu se 3 kapličkami, které se užívaly jako oltáře při průvodu o Božím Těle. Jedna z nich byla v roce 1908 zbourána stavbou školní budovy.
- Socha sedláka na návsi - památník selských bouří z roku 1680, návrh Jan Štursa (1914)
- Lidová architektura atriových domů
