V samotné obci stojí novorománský kostel sv. Jana Křtitele, který je dílem známého architekta Josefa Mockera. Slavnostně byl vysvěcen 24. dubna 1875. Před kostelem vyrůstá památný jírovec statného vzrůstu. V katastru obce se nacházejí další památné stromy " smrk za koupalištěm v Luhách a obrovský dub na soukromézahradě v Nepřejově. V Luhách a Jelencích se zachovalo několik dřevěných roubených staveb. Nenarušená venkovská architektura je v Kácini. Kdo se vydá směrem k Vltavě, může využít tři hlavní trasy. První a asi nejhezčí vede přes samotu Brodce, Horní a Dolní Líšnici, dále Líšnickým údolím až do Solenic. Druhá, stejně hezká, vede přes obce Nepřejov a Větrov, zde je možno zajít podívat se na takzvanou „Podkovu“, a potom kolem Pacova do Solenic k Orlické přehradě. Třetí cesta k Vltavě vede přes Luhy, Horní a Dolní Třtí do obce Velká a odtud do Kamýka nad Vltavou.
Počátky Dolních Hbit sahají do daleké minulosti. Přestože je to obec malá a nenápadná, její historie je velmi bohatá. Vznikla přesně v nezjištěné době, pravděpodobně ve 12. století na tzv. solné stezce, která vedla z dnešních Solenic, přes Kamýcký hrad – Vrš, do Prahy.
Vesnice je zajímavá již svým názvem, který je jediný v celých Čechách. Původně se ve staročeštině nazývala Tba, což znamená dbalý. Později se přejmenovala na Tybity, po úpravě jazyka Janem Husem na Tbity a později na Hbity.
První písemná zpráva je z roku 1325, kdy český král Jan Lucemburský prodával kamýcké lovčí lesy a přilehlými vesnicemi panu Heřmanovi z Miličína.
V Dolních Hbitech se udržuje pověst o tom, že český král Karel IV. v těchto místech na lovu zabloudil a protože zde chybil, nechal zde postavit kapličku a toto místo nazval Chybity. I když je tato historka zřejmě nepravdivá, existuje zde jedna zajímavost. Král Karel IV., za doby své vlády osobně jmenoval třikrát kněze pro dolnohbitskou faru. Tento doložený fakt je v našich dějinách ojedinělý a znamená to, že musel mít ke zdejšímu kraji určitý vztah. Pravděpodobně jezdil do zdejších lesů na lovy a je možné, že si chtěl popovídat se vzdělaným člověkem a třeba i kulturněji přenocovat u zdejšího faráře.
Hbitům se nevyhnuly ani husitské války. Husité rozbořili a spálili původní starý kostel. Během třicetileté války, kdy si různí zemani a šlechtici prodávali tuto obec podle momentální potřeby peněz, celé Hbity vyhořely.
Kostel sv. Jana Křtitele v Dolních Hbitech stojící na místě starého gotického kostelíka je vytvořen v pseudorománském slohu. Z gotického kostelíka, který zde stával asi od roku 1368 do jeho zboření v roce 1868, se do dnešní doby nic nezachovalo. Nový kostel byl dostavěn v roce 1872 a posvěcen 24.dubna 1875 kardinálem Schwarzenbergem.
Dne 26.ledna 1968 uhodil do hlavní věže kostela blesk a z 36 metrů vysoké věže uhořelo 6 metrů. Při hašení byly také poškozeny varhany. Oprava po vyhoření věže byla provedena během léta a podzimu 1968.
- Novorománský kostel sv. Jana Křtitele.
- Socha sv. Jana Nepomuckého, naproti obchodu.
- U morového kříže proti kostelu památný strom - dolnohbitský maďal.
- Památník padlých za první světové války, vedle autobusové zastávky.
- Další památné stromy v místních částech Luhy a Nepřejov.
