V současnosti dochází v Dolních Břežanech k rychlé výstavbě a rozvoji obce. Vzhledem k blízkosti Prahy se obec stává atraktivním místem k bydlení se snadnou dosažitelností hlavního města. Síť služeb a obchodů je v centru obce již dokončena (Probíhají zde pravidelně farmářské trhy, nalézá se zde prodejna Tesco Expres, atd…).
Dolní Břežany patří k sídlům s nejrychleji rostoucím počtem obyvatel (1991 – 1045 obyv., 2001 – 1512 obyv., 2003 – 1790 obyv., 2005 – 2250 obyv., 2007 – 2485 obyv., 2009 – 2909 obyv.), předpokládá se možnost zvýšení až na 4 tisíce obyvatel.
Výstavba rodinných domků probíhá především v severní části obce nebo v místní části Lhota. Přímo v centru obce se však staví vícepodlažní bytové domy.
Přes prokazatelné starší osídlení se Břežany poprvé v písemných pramenech objevují až na počátku 14. století, konkrétně v roce 1332 při koupi břežanského statku pražským měšťanem Menhartem Olbramovicem. O tři dekády je mladší první informace o existenci tvrze, dokonce snad větších rozměrů, podobně v roce 1377, kdy se uvádí spolu s tvrzí i kaple. Roku 1364 se dostaly Břežany se Lhotou litomyšlskému biskupství, následně pak obec patřila zbraslavskému klášteru. Než vypukly husitské války, propůjčil král Václav IV. Janu, řečenému Líček právo na vypírání a kutání zlata u Břežan.
Husité s Janem Žižkou dobyli Břežany i tvrz ve Zlatníkách. V roce 1436 zastavil císař Zikmund ves Břežany, Zvoli, Ohrobec a Lhotu Benedovi z Nečtin. Jeho syn koupil roku 1476 od zbraslavského opata Jana břežanskou tvrz, poplužní dvůr s poplužím a okolní vesnice - Lhotu, Rájov (dnes Jarov), Zvoli a Ohrobec. Benedové vlastnili Břežany až do poloviny následujícího století.
Od roku 1527 byl majitelem Břežan Jan starší z Valdštejna, ale ten roku 1546 Břežany opět prodal, a to svému švagrovi Jetřichu Špetlovi z Prudic a Janovic. Jetřich se oženil s Valdštejnovou sestrou Annou z Dobřenic, jež v Břežanech založila chmelnici. V roce 1573 jeho dědicové Burián, Karel a nezletilý Jan prodali statek Břežany s tvrzí, pivovarem, sladovnou, mlýnem a dalším příslušenstvím, vesnicemi Zvolí, Lhotou a krčmou Jarovem Jiřímu Voděradskému z Hrušova. Tento vyhlášený lichvář a finanční manipulátor byl v roce 1580 sťat a jeho majetek připadl sirotkům Janovi, Jindřichovi, Václavovi a Bohuslavovi. Správkyní statku se však stala jejich matka Anna Voděradská z Dobřenic.
Roku 1585 získala Břežany dcera Anny Voděradské, Magdalena Voděradská z Hrušova, ke které se v roce 1590 přiženil místokancléř Království českého, Krištof Želínský ze Sebuzína. Za jeho vlády byla tvrz přestavěna na renesanční zámek, k rozšiřujícímu se panství přibyly vesnice Vestec, Zdiměřice, Jirčany a dvůr Štědřík, tvrz a ves Cholupice, Písnice, část Modřan a Libeň s Libří. Po smrti Želínského v roce 1606 vládla na panství vdova Magdalena, a to až do roku 1616. Ke statku mimo jiné připojila Chotouň. Poté se Břežan a Cholupic ujal její syn Václav Želínský ze Sebuzína, zatímco jeho bratr Gabriel Krištof spravoval Libeň s Chotouní. Oběma však byl majetek roku 1623 zkonfiskován. Zemřeli bez potomků.
Roku 1626 připadla ves s tvrzí, dvorem, pivovarem, poplužním dvorem a dalším majetkem (tj. Lhotu a krčmou na Jarově, vsí a dvorem Zvolí, tvrzí Cholupice s příležitostmi a rybníky, Ohrobec, Jirčany, Hodkovice, Štědřík, Písnice, 5 poddaných v Modřanech, Vestec, mlýny v Břežanech a Modřanech) tetě předchozích majitelů Polyxeně Donínové z Hrušova, rozené Voděradské. Ta byla jedinou dcerou Bohuslava Voděradského z Hrušova – posledního mužského potomka pro lichvu popraveného Jiříka. Polyxena se provdala za Otu purkrabího z Donína, a zadlužený majetek nabídla k prodeji.
Roku 1627 koupil břežanský statek Pavel Michna z Vacínova a připojil k němu i Libeň, kterou již předtím získal od Gabriela Krištofa Želínského. Za Michnova držení byly Břežany nazvány „Dolní“ k rozlišení Břežan ležících nedaleko Lešan u Sázavy, které šlechtici rovněž patřily. Michna zemřel roku 1632 a Břežany získal jeho syn Jan Michna z Vacínova, po něm v roce 1636 dědil Břežany Janův bratr Václav Michna z Vacínova. Po jeho smrti roku 1667 po něm dědil Zikmund Norbert, který záhy zemřel a vdova s nedospělými syny panství prodala v roce 1673 Jiříku Ludvíkovi, hraběti ze Sienzendorfu. Zemřel roku 1683. V témže roce koupil Břežany Jan Fridrich, hrabě z Trautmansdorfu. Byl nejvyšším komorníkem a místodržícím Království českého. V roce 1596 se Břežan ujal jeho nejmladší syn František Josef. Roku 1715 koupil od Trautmansdorfů Břežany pražský arcibiskup František Ferdinand hrabě Khünburg a připojil břežanské panství k majetku Arcibiskupství pražského. Arcibiskupství zůstalo vlastníkem Dolních Břežan i po zrušení poddanství (1848) v rámci stejnojmenného velkostatku do roku 1945.
- Vendelín Grünwald, právník a veřejný činitel v jižních Čechách, nar. v Dolních Břežanech roku 1812
- Eduard Prchal, vojenský letec, nar. 1911 v Dolních Břežanech
- Zámek – původně renesanční z období okolo roku 1600, pseudorománská kaple sv. Maří Magdaleny přistavěna v letech 1885–1887. Upravován roku 1901, kdy byla přistavěna loggie. Dnes v majetku Pražského arcibiskupství.
- Sousoší Kalvárie na návsi, od Jana Antonína Quitainera
- Hradiště nad Závistí (oppidum) – významné archeologické naleziště, nachází se západně od obce. Osídleno Kelty od 6. století př. n. l. do začátku 1. století př. n. l.
