Doksany se nacházejí v nadmořské výšce 158 m n. m.v blízkosti řeky Ohře. Průměrná lednová teplota(1961-1990) činí -2,0 °C,v červenci pak 18,1 °C.Roční úhrn srážek vlivem srážkového stín Krušných hor je nízký-v průměru pouze 455,9 mm.Nejdeštivější je srpen(63,0mm),nejsušší únor(19,2mm).
První historická zmínka o Doksanech se týká založení kláštera premonstrátek knížetem a pozdějším králem Vladislavem II. a jeho manželkou Gertrudou v letech 1144. Jeho základy byly posvěceny biskupem Jindřichem Zdíkem, klášter spolu s kostelem Narození Panny Marie byl dobudován na poč. 13. století. Do kláštera byly uvedeny jako první řeholnice panny z porýnského Dunnewaldu. Jejich představení byli probošti jmenovaní strahovským klášterem. K nejvýznamnějším proboštům patřili Albert, Bertold, Fabián a Heřman. Premonstrátky se kromě svých řeholních povinností věnovaly psaní knih, vyšívání bohoslužebných rouch a výchově dívek z předních rodin. Vzdělávala se zde např. dcera Přemysla Otakara I. Anežka, zakladatelka Anežského kláštera v Praze. Význam kláštera dokládají také četná nadání z let 1226, 1273, 1331, 1336 a 1358. R. 1226 mohl klášter na základě nadání Přemysla Otakara I. udělit vsi Mury německé právo (emfyteutické ), tzn. že za splácení smluvených platů a dávek se rolník mění v dědičného uživatele pozemků a usedlostí. V případě získání tohoto práva celou vesnicí se tato mohla těšit nižší soudní autonomii. Zpráva o Murech je vůbec prvním známým údajem o emfyteutickém právu v Čechách. Klášter několikrát vyhořel. Při velkém požáru r. 1200 shořela i zakládací listina, r. 1278 ho vyplenili vojáci Oty Braniborského, r. 1421 ho vypálili stoupenci husitského hnutí a litoměřičtí měšťané se zmocnili některých vesnic, náležejících klášteru. Klášterní budovy byly také zničeny za 30.leté války vojáky císařskými a švédskými. Období nového rozkvětu kláštera spadá do 2.pol. 17. století a 1.pol. 18. století. Především za probošta Josefa Miky v letech 1709 – 1730 proběhla velká barokní přestavba, rozšíření a výzdoba kostela a kláštera.
- Klášter Doksany na západním kraji obce, Rozsáhlý barokní areál s (v jádru románským) kostelem Narození Panny Marie. Větší část budov zchátralá, některé již pro potřeby církve nově opravené. Krypta kostela turisticky přístupná po přdchozím objednání u správy farnosti.
- Hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla, na samotě severně od Doksan. Původně románský z první poloviny 13. století, dnešní podoba barokní z doby kolem roku 1726. Zvenčí zachovalý, zařízení však vybrakované. Na hřbitově mj. pseudogotický pomníček vojáků, přenesený ze zrušeného hřbitova u pražské Invalidovny roku 1904.
- Dvojice výklenkových kapliček z 19. století severně od obce, při levé straně silnice do Dolánek
- Socha Krista Trpitele u hlavní silnice při východním křídle kláštera, pozdně barokní z roku 1775. Dnes pouze torzo (podstavec zachován v úplnosti, ze sochy toliko spodek).
- Bývalý mlýn, původem středověký, v jv. sousedství kláštera, od roku 1998 znovu využíván jako MVE. Přes náhon u mlýna kamenný obloukový mostek z poloviny 18. století.
- Železobetonový silniční most z roku 1928 přes řeku Ohři, spojuje Doksany a Brozany
- Přírodní rezervace Loužek po obou stranách Ohře při jižním okraji obce. Prohlášena opakovaně v letech 1933 a 1977 na ochranu lužního lesa a slepého říčního ramene.
- Dub U Umučeného
