- První písemná zmínka pochází z roku 1238. Tehdy ves získal klášter na Zderaze darem od Všebora z Hrabišic. Skutečný vznik vesnice se ale předpokládá již v období raného středověku.
- Během husitských válek byla Dobrovíz roku 1422 zabrána pražany, v následujícím období patřila pražským měšťanům.
- Od 15. prosince 1436 se s posvěcením císaře Zikmunda dostává Dobrovíz do rukou Tvocha z Nedvídkova
- 1447 obec připadá Jindřichu Libštejskému z Kolovrat, který ji připojil ke statku Buštěhrad. Během konfiskací počátkem třicetileté války (roku 1620) Kolovratové o Dobrovíz přišli.
- 1645 připojena se statkem Středokluky k Tuchoměřicím, majetku jezuitského semináře sv. Václava a Klimenta. Na tváři Dobrovíze se třicetiletá válka dost podepsala; 8 z 12 tehdejších usedlostí zůstalo opuštěných. Navíc byla zplundrována od té doby neexistující osada Vervenice (stála v místě dnešních božích muk a větrolamu směrem k letišti).
- Od dob pobělohorských až o nedávné minulosti byla Dobrovíz nejbohatší obcí z panství Středokluky, především díky půdě. Např. v roce 1713 bylo dle očité visitace v Dobrovízi vlastněno 53 koní, 23 volů, 50 krav, 29 jalovic, 175 ovcí, 29 prasat.
- Jezuitům ves patřila až do 1773, kdy byli jakožto řád zrušeni.
- Údolím mezi Dobrovízí a Hostouní podle pověsti táhla pruská armáda v roce 1866.
- V 50. letech 20. století se v těsném okolí obce rozoraly meze a vysázely větrolamy. Rozšířením ruzyňského letiště přišla Dobrovíz o přirozené dopravní spojení na východ (Ruzyně) a jihovýchod (Hostivice)
- Vesnická památková rezervace (od roku 1995, soubor lidové architektury, jaký nemá v širokém regionu západně od Prahy obdoby)
- Statky čp. 16 a 14 při severní straně návsi
- Kaple Panny Marie na návsi je barokní z konce 18. století; před kaplí osazen železný kříž z roku 2011 (na místě staršího, datovaného 1885). V současné době je filiálním kostelem římskokatolické farnosti Unhošť.
- Výklenková kaple na severním okraji obce, při silnici do Bělok
- Přístupné cesty k plotu letiště Praha-Ruzyně s výhledem k terminálům i ranvejím.
- Archeologické naleziště z paleolitu u vlakové trati (dnes staveniště)
- Skála u Žákova Mlýna směrem k Bělokům, buližníkový výchoz s malým lesíkem a výhledem na Kladno