Jméno pochází z osobního Dobrošek - původní název osady byl Dobroškovice. Obec se nachází 8 km severovýchodně od Bučovic, 292 m.n.m. Pošta byla dříve v Brankovicích, v dnešní době je v Nesovicích. Půdorys tvoří protáhlá náves ovlivněná potokem, z jihovýchodu otevřená do údolí říčky Litavy, s kostelem při severozápadním konci obce obklopeným skupinou domů.
Jiný shluk stavení je na jihovýchodě osady. Rozlehlou, chalupami zastavěnou náves obestupují nově upravená, podélně řazená přízemní stavení s půdním polopatrem. Obdobná zástavba pokračuje do svahů, kde je soustředěna při cestě směřující do polí a při komunikaci vedoucí z návsi do údolí.
V roce 1930 zde žilo 549 osob, z nich české národnosti 544, výhradně římskokatolického vyznání. V roce 1960 426, mužů 196, žen 230. Rozsah katastru byl 5,02 km2. Roku 1348 tu údajně vystavěl Mikuláš ze Zástřizl kostel a 1358 se jmenují majetníky osady bratři Vlček a Ješek z Dobročkovic, 1376 Jan a jeho synové Vlček a Vavřinec z Dobročkovic. Bezpečně doložená zmínka je však až z roku 1355, kdy Dobročkovice patří místním vladykům Luckovi a Janovi z Dobročkovic.
Ještě téhož roku seděl však na Dobročkovicích Vilém z Kobeřic, 1406 Jindřich ze Zástřizl, 1460-66 Mikuláš ze Zástřizl. Bratři Oneš a Hynek ze Zástřizl vložili roku 1493 Dobročkovice s dvorem a s podacím Jarošovi ze Zástřizl na Morkovicích a také roku 1502 Aleš ze Zástřizl vložil svůj díl vsi témuž.
Jiřík ze Zástřizl intabuloval r.1516 Dobročkovice s podacím Janu Kobíkovi z Opatova, jenž tu seděl ještě roku 1538. V roce 1545 byl pánem osady Hynek Pacák z Pačlavic a na Šardičkách.
Dcera Jana Kobíka Alžběta intabulovala roku 1548 ves Jeronýmu Bařickému z Bařic, po jehož smrti byl statek Dobročkovice s tvrzí a Knihnicemi vložen roku 1555 Václavu Havránkovi z Rybího(erb vlevo), jehož manželkou byla Jana z Manova.
Vilém Havránek vložil 1560 Dobročkovice a pusté Knihnice Záviši z Víckova, jenž 1580 přikoupil od Jabuka Pacáka z Pačlavic díl Dobročkovic, ale r.1569 odkázal ves svému synovci Přemkovi z Víckova. Dobročkovice pak sdílely osudy Nových Zámků.
Fara byla r.1611 katolická, zaniká však za 30leté války. Roku 1584 byl uzavřen zdejší bratrský sbor. Roku 1671 patří Dobročkovice do Milonického panství. Od roku 1780 až do konce patrimoniální správy do panství bučovického. Roku 1846 tu byla škola, filiální kostel Všech svatých a hostinec.
Od druhé poloviny 19. st. se začali v obci uplatňovat vedle zemědělců i řemeslníci a dělníci. V roce 1895 bylo zde 16 pololáníků, 15 držitelů čtvrtlánů a 25 domácích tkalců. JZD bylo založeno v roce 1953. Po dočasné krizi po dvou letech obnoveno. V roce 1965 v zemědělství pracovalo 140 obyvatel, v průmyslu v okrese 41, mimo okres 46 osob.
V roce 1904 byl založen spořitelní a záložní spolek. O rok později byla postavena silnice a v roce 1928 elektrická síť. V 60. letech byla zahájena autobusová doprava.
Za první republiky byla nejsilnější strana lidová. Sociálně demokratická založena v roce 1924 a komunistická 1945.
Vedle hasičského sboru od roku 1898 se tu vyvíjela činnost Hospodářská besídka od roku 1911. Dobročkovice se dočkaly osvobození 30. dubna 1945.
V Dobročkovicích se narodil regionální historik J.V.Pokorný
V dubnu r. 1945 se fronta blížila stále blížeji k naší vesnici a 28. dubna se již ozvala kulometná střelba od Uhřic. V neděli 29. dubna se k nám dostala zpráva, že Sověti jsou již v Nesovicích. Ze Snovídek postupovala rumunská jízda. K 5. hodině se ukázali první rumunští vojáci na polní trati zvané Borky. Ti také osvobodili naši obec. V noci se urputně bojovalo.
Fronta se posunovala k Nemochovicím a ve směru na Boří, kde bylo německé dělostřelectvo. Během boje padlo do naší vesnice asi 28 granátů. Většinou padly do zahrad a nenadělaly větších škod. Obětí na civilním obyvatelstvu nebylo. Když vojáci první linie opustili naši vesnici leželo na bojišti 5 rumunských vojínů a 1 poddůstojník. K večeru 1. máje byli ve společné rakvi na místním hřbitově pohřbeni.
- Farní kostel všech svatých
- Sv. kříž před kostelem
- Svatý kříž za Venhudovou zahradou při bývalé horní cestě do Milonic a Uhřic
- Svatý kříž za novým hřbitovem na bývalém rozcestí do Nových Zámků a Nesovic
- Svatý kříž na křižovatce cest Dobročkovice - Nemochovice a Chvalkovice - Nemochovice z roku 1918. Na konci války v roce 1945 byl při něm zraněn rumunský voják a než zemřel, vyryl do něj bodákem nápis.
- Pomníček se soškou panny Marie a lípou na bývalém rozcestí do Milonic a Uhřic.
- Pomník Panny Marie na Hrubé Straně. Ke cti a chvále Panny neposkvrněné
- Lípa svobody na návsi. Na pravé straně byla druhá, která uschla. Vysadili je bratři Štěpán a Ludvík Petříkovi z č.53 po návratu z 1. světové války na počest vzniku 1. samostatné Československé republiky.
- Lípa u kostela. Dle vyprávění se za ní za třicetileté války schoval farář a tam byl Švédy zastřelen.
- Pomník obětem 1. a 2. světové války
- Pomník rumunským vojínům padlým v 2. světové válce v katastru naší obce při postupu proti Němcům ve směru na Chvalkovice stojící před kostelem od roku 1946.
