Dobrkovice

Nejstarší historický název obce "villam nomine Dobrkowicz" je doložen k r. 1360, r. 1397 je v textu užito pojmenování "villam Dobrkowicze", r. 1720 "Dobřzkowitz", r. 1751 "Dobrkowitz", vedle tohoto německy znějícího pojmenování se r. 1846 vyskytuje i český název "Dobrkowice" a od r. 1872 "Dobrkovice".

Obecní pečet z r. 1758 má v pečetním znamení krojidlo, v opisu Dedina Dobrkovice. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1808.K přírodním zvláštnostem v obci patří výskyt nerostů - glaukonitu v magurském pískovci (račanská jednotka, zlínské vrstvy).V katastru obce byl zaznamenán ojedinělý archeologický nález sekeromlatukultury s lineární keramikou z doby neolitu.

V letech 1360-1417 byla vesnice samostatným statkem. Jejími nejstaršími doloženými držiteli byli bratři Přech a Ješek ze Slanče, kteří ji r. 1360 prodali Vítkovi z Březolup. Po jeho smrti (po r. 1382) ji převzal jeho bratr Janáč z Újezda, který ji r. 1397 prodal Mikuláši z Rozsochatce a jeho ženě Evce. Po Zikmundově smrti přešel velkoořechovský statek na Jiříka, který se naposled připomíná r. 1476, resp. 1478. Všechny statky pak dědili jeho čtyři synové Markvart, Jiřík, Václav a Jan. Ti se o majetek rozdělili (kolem r. 1480) a Dobrkovice se spojily s Pašovicemi. Drželi je pak společně bratři Václav a Jan.

Na přelomu 15. a 16. století tvořily obě obce samostatný statek, který držela, nejspíš zástavně, Cilka z Brodu (1499, 1504). Před r. 1512 patřily obě obce opět bratrům Václavovi a Janovi Ořechovským z Honbic, kteří je toho roku odevzdali Jiříkovi z Honbic. Ten r. 1516 předal obě vsi manželu své dcery Anežky, Hynkovi ze Zástřizl, který Dobrkovice s Pašovicemi připojil k Prakšicím. Když mezi r. 1533 a 1535 zdědili Prakšice synové Hynka ze Zástřizl, byly Dobrkovice a Pašovice od Prakšic odloučeny a staly se součástí statku Velký Ořechov. S ním pak sdílely jeho osudy až do r. 1652, kdy byl připojen k panství Uherský Brod. Jeho součástí zůstaly Dobrkovice až do pádu feudalismu r. 1848.

Od r. 1850 do r. 1960 patřily Dobrkovice k okresu Uherský Brod (do r. 1949 soudní i politický okres), od r. 1960 patří k okresu Zlín. V letech 1980-1990 měly Dobrkovice společný místní národní výbor ve Velkém Ořechově.

Od r. 1990 mají Dobrkovice samostatný obecní úřad.

Při lánové vizitaci r. 1671 bylo v Dobrkovicích napočítáno 19 usedlostí, z nich 14 bylo starých a 1 osídlena nově. Z uvedeného počtu bylo 6 láníků, 3 pololáníci, 5 podsedníků s poli a 1 nově usedlý podsedník. Celkem 4 lánové usedlosti byly pusté, z toho tři byly opuštěny již za třicetileté války a jedna usedlost byla opuštěna někdy po první lánové vizitaci po r. 1657.Po třicetileté válce byl v Dobrkovicích pustý dvůr paní z Gašína se 60 měřicemi, které užívali poddaní v pronájmu. Při druhé lánové vizitaci r. 1671 byl dobrkovický dvůr opět v režii vrchnosti.Podle rozsahu obhospodařovaných pozemků se r. 1695 dobrkovičtí usedlíci dělili na 12 celoláníků, 1 pololáníka a 6 podsedníků. Vrchnosti tehdy odváděli z lánu 3 a 1/4 měřice ovsa, 1 husu, 7 slepic a 119 vajec; kromě toho ještě nařízený, určitý obnos peněz. Faráři do Velkého Ořechova odváděli 14 kop a 15 snopů žita a stejné množství ovsa.R. 1750 bylo v Dobrkovicích 13 pololáníků, kteří robotovali tři dny v týdnu s dvěma voly a 6 podsedníků - ti robotovali tři dny v týdnu s jedním pěším. V létě robotovali pololáníci navíc s jedním pěším 3 dny a podsedníci s jedním pěším šest dnů.R. 1910 způsobila škody na polích, loukách i polních cestách povodeň, která vznikla déletrvajícími dešti. Následujícího roku postihla obec velká letní vedra provázená suchem, kdy teplota vzduchu dosahovala ve stínu až 45 °C. Jejich následkem byla místy úplně vypálená tráva, široké trhliny v půdě a uschlé stromy.V první světové válce 1914-1918 bylo z Dobrkovic povoláno do vojenské služby 72 mužů, z nich 10 ve válce padlo a 6 mužů utrpělo válečná zranění. Obětem války byl r. 1921 postaven v Dobrkovicích pomník.Značné škody utrpěla obec na konci druhé světové války. Leteckými bombami a granáty bylo r. 1945 poškozeno 24 hospodářských stavení s obytnými budovami, hostinec a škola. Tři poškozené obytné domy bylo nutno zbourat. Dobrkovice byly osvobozeny 1.5.1945.

V r. 1953 převzala obecní lesy správa státních lesů, lesní hospodářství v Brumově. Od r. 1960 pak Jihomoravské státní lesy, lesní závod Luhačovice.
Jednotné zemědělské družstvo bylo v obci založeno koncem r. 1959. Společně začalo hospodařit od r. 1960 na 207 ha zemědělské půdy, z níž 178 ha tvořila orná půda. JZD mělo v té době 49 členů, spolu s nimi pracovalo v družstvu 12 rodinných příslušníků. V r. 1960 existovalo v obci 7 soukromých zemědělských závodů s celkovou výměrou 40 ha zemědělské půdy, z toho 27 ha orné. V soukromém sektoru pracovalo 18 osob. V r. 1972 se dobrkovické JZD sloučilo s JZD Kaňovice pod názvem JZD Svornost. V r. 1980 se JZD Svornost Kaňovice integrovalo do JZD Mír se sídlem v Březůvkách.

Škola byla v Dobrkovicích postavena r. 1872, předtím byla obec přiškolena k Velkému Ořechovu. Školní budova vznikla adaptací domu čp. 19, zakoupeného obcí od J. Majera. Ve školním roce 1872/ 1873 navštěvovalo školu 56 žáků. Pro nevyhovující stav této školní budovy byla r. 1907 postavena nová škola na pozemku nad vesnicí. Ve školním roce 1907/1908 navštěvovalo školu 60 žáků, r. 1919/1920 to bylo 70 žáků a r. 1949/1950 poklesl stav na 55 žáků. Do r. 1949 byla škola jednotřídní, od r. 1949 byla škola dvojtřídní. Od r. 1946 navštěvovali školu pouze žáci 1.-5. postupného ročníku; starší děti dojížděly do měšťanské školy do Velkého Ořechova. V r. 1975/1976 navštěvovalo školu pouze 21 dětí. V r. 1976 byla proto škola v Dobrkovicích zrušena a obec byla opět přiškolena k Velkému Ořechovu.

Společenský život se soustřeďoval ve Velkém Ořechově. V prvních obecních volbách po vzniku ČSR byly v Dobrkovicích zvoleny dvě nepolitické skupiny - rolníků a domkařů. V dalších volbách od r. 1923 kandidovaly do obecního zastupitelstva dvě politické strany - agrární a lidová, které si v obci udržely větší vliv až do okupace. V r. 1942 byl v obci založen Sbor dobrovolých hasičů.

V r. 1935 byla v Dobrkovicích opravena zvonice, při níž byl menší poškozený zvon z r. 1860 nahrazen větším zvonem. Při příležitosti primice dobrkovického rodáka Vojtěcha Fuglíka byl r. 1947 vysvěcen před domem čp. 27 nový kříž.

• Socha svatého Jana Křtitele
• Kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů