První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.
Novodobá historie Dobrčic:
Od roku 1939 bylo předáno psaní obecní kroniky řídícímu učiteli J. Hradilovi. Slavnostní předání provedl starosta Josef Uherek. Na tomto místě je potřeba upozornit na skutečnost, že po řídícím učiteli Hradilovi se dochovaly pouze zápisy z let 1960 – 1966. Po těch zbývajících bylo marně pátráno mnoha členy zastupitelstva i bývalého MNV Dobrčice. I kronikář František Ostrčilík navštívil osobně pozůstalé rodinné příslušníky učitele Hradila několikrát, ale žádné písemnosti nebyly nalezeny. Do této doby se nenašel ani jeden svědek, který by kdy viděl nějaké poznámky vztahujících se k těmto rokům. Proto se zdá s největší pravděpodobností skutečnost, že zápisy nebyly vůbec vedeny, zřejmě s ohledem na dobu okupace a poválečných let provázených významnými politickými a společenskými změnami. Úplnou pravdu se zřejmě již nedozvíme. S ohledem na tyto skutečnosti se dochovalo informací po roce 1938 jen velmi málo a jsou útržkovité.
V lednu 1939 přijalo obecní zastupitelstvo závazek úrokování a umořování půjčky na hasičskou stříkačku ve výši 26.000,- Kč (Okresní úřad neschválil rozpočet na nákup stříkačky). Na jaře 1939 bylo postaveno hasičské skladiště jako prozatímní zbrojnice ve školní zahradě. Slavnostní svěcení nové hasičské stříkačky se uskutečnilo 29. června a na tuto slavnost byli pozváni všichni rodáci obce. 15. března 1939 obsazují republiku jednotky německé armády. Po silnicích jedou vpravo, do té doby se jezdilo vlevo. Jízda vpravo od té doby zůstává dodnes. Všechny existující spolky jsou zrušeny. Je utvořeno „ Národní souručenství“, jeho předsedou se stává Josef Uherek a „Národní jednota“, předsedou se stává Josef Kubík. Počasí po celý rok 1939 bylo spíše deštivé a chladné a úrody velmi slabé. Byla povolena výroba cihel Fr. Ostrčilíkovi. Bylo usneseno obsadit místo obecního tajemníka a kronikáře (J. Hradil) za odměnu užívání 4 míry pole.
Dne 1. května 1940 bylo zavedeno noční telefonní spojení s Přerovem. Do školního výboru byl zvolen Ladislav Matlocha za zemřelého Ludvíka Ostrčilíka. Do společné správy lesů zvoleni Augustin Ostrčil a Florián Horák. Jako ošetřovatel býků byl zvolen Antonín Nevařil, který zároveň bude vykonávat funkci obecního strážníka. 1. dubna 1941 odhlasován návrh na opravu cesty k rybníku a zavezení cesty v Ulici štěrkem. Rovněž odhlasován návrh na opravu potoka a hráze rybníka.
Dne 18. července 1941 zavedena pracovní povinnost od 15 roků pro muže i ženy. 26. června 1942 schválena uzávěrka společné správy lesa, zakoupení mořícího bubnu na obilí dle nařízení okresního úřadu a odvodnění pozemků pod křížem. Dne 18. září 1942 schváleno převzetí soukromé cesty od mostku k lesu od p. Štěpánky Šmejkalové a Františka Slováka bez náhrady pod správu obce. Dne 28. prosince 1943 odhlasováno vybírat dávku z nápojů ve výši 10% a zaveden poplatek ze psů ve výši 10,- Kč za psa. Dne 10. května 1945 byla obnovena Československá republika. Dosavadní obecní zastupitelstvo bylo rozpuštěno. Bylo rozhodnuto, že správu obecních věcí převezme Národní výbor, který bude nově utvořen. Dne 17. května ustanoven nový Národní výbor ve složení: Za protifašistický odboj František Ostrčilík, Jan Masařík, Stanislav Matlocha, Maxmilián Svoboda a František Ostrčil. Za KSČ Josef Baláš, Bedřich Brada, Kristián Kubíček a Alois Koleček. Dále pak Josef Motáň za národní socialisty, Augustin Ostrčil zemědělec a bývalý starosta a Jar. Hradil bez politické příslušnosti.
