V Dlažově se nachází : obecní úřad, mateřská škola, pošta, prodejna smíšeného zboží, kostel sv. Antonína Paduánského - jedná se o kulturní památku, hřbitov, hasičská zbrojnice po celkové rekonstrukci v roce 2011, hřiště, dětské hřiště a sokolovna. Obec má vodovod a plynovod.
Dlažov patří bezesporu mezi nejzajímavější osady na Kdyňsku právě svými dějinami a bohatou minulostí.
Ves, ležící na východním svahu návrší svatomarkétského zdobeného na vrchu kapličkou již zdaleka viditelnou, bývala osadou značně rozlehlou. Svoji polohou nad údolím úhlavským, poblíž zemské brány a zemské cesty klatovsko - domažlické byla téměř na ráně.
-
První zmínka o obci je z roku 1379 a to jako majetek několika držitelů.
-
V berních listinách Plzeňského kraje nalezneme v Dlažově tři zemany - Sezimu, Heřmana a Vojtěcha. Rod ani přijmení nebylo uvedeno. Sezimův podíl byl největší - měl 2 celé lány a dvůr. Heřman a Vojtěch měl každý 3/4 lánu. Ostatní usedlíci byli jejich poddaní. Panovala tu soustava lánová jíž ovládlo německé právo manské.V Dlažově se na dvorech dříve českých usazují Němci.
-
Až po roce 1410 se Dlažov stal majetkem pána na Klenové Přibíka z Klenového a němci museli za jeho vlády z Dlažova utéci.
-
Roku 1426 stihla Dlažov strašlivá pohroma od německého vojska. Dlažov byl Němci vypálen a to proto, že byl v rukou husity Přibíka z Klenového. Po husitských válkách se stal majitelem dvora v Dlažově Čech Jan Štěpánovic.
-
Roku 1561 byla část Dlažova prodána Oldřichu Janovskému z Janovic, který byl synem Smilova, vlastníka Soustova. Druhou část Dlažova držel Oldřichův bratr Vladislav Janovský z Janovic . Kromě toho jsou v Dlažově dva dvory, které vznikly po husitských válkách. Na jednom hospodařil Jan Jílek a na druhém Petr Hronek.
- Kostel svatého Antonína Paduánského
- kaple svatého Jana Nepomuckého v Mileticích
- kaple svaté Markéty z 1. poloviny 19. století