Deblín

Nejstarší písemný pramen, který dokládá osídlení tohoto místa, je z roku 1173. Podle nálezu užitkové keramiky, datované do 10.století, lze však usuzovat i na starší, mladohradištní osídlení. Koncem 12.stol. se začíná na Deblíně vytvářet panský rod, který brzy patřil, spolu s pány z Pernštejna a z Lomnice, k nejvýznamnějším na Tišnovsku. Ve 13.stol. zastával důležité postavení mezi moravskou šlechtou a měl styky i s nejvyšší šlechtou. Dokládá to listina z roku 1234, podle které daroval Ratiboru z Deblína, za služby prokázané královně Konstancii, celé své právo na stříbrných dolech u Deblína její syn Přemysl, markrabě moravský. Z téhož roku je i zakládací listina cisterciáckého ženského kláštera porta coeli v nedalekém Předklášteří. Jako svědek je na ní uveden také Ratibor z Deblína a jeho syn Artléb.
     Asi v té době byl také postaven na panském sídle v Deblíně románský kostel. Po několika, během staletí provedených úpravách, mu zůstala od poslední přestavby v polovině 18.stol. až do dneška barokní podoba. Původní kostel byl součástí sídelního kamenného hradu. Po dlouhém úpadku způsobila jeho definitivní zánik třicetiletá válka.
     Po vymření pánů z Deblína se majitelem panství stali páni z Lomnice. Poslední majitelé, páni z Boskovic, prodali roku 1466 městečko Deblín s dvorcem a hradem královskému městu Brnu. Roku 1784 byl rozdělen a rozprodán dvaceti, původně německým rodinám, nastěhovaných sem ze severních Čech. Dnes již dávno splynuly se svým okolím. V té době měl Deblín na devadesát obývaných domů, kostel, faru, školu a obecní dům, žilo tam více než 500 lidí. Pošta funguje v Deblíně od roku 1860. V roce 1948 zde žilo ve 250 domech 1176 obyvatel. Charakter obce Deblína je hlavně určován způsobem obživy jeho obyvatel. Dříve to bylo převážné zemědělství, práce v lese, drobná řemesla, obchod a přechodně – létech 20. a 30. hromadné krmení hus a jejich rozvoz a prodej hlavně v Brně. Dnes pracuje v zemědělství mnohem méně lidí. Část jich dojíždí za prací do okolí nebo až do Brna, část podniká soukromě nebo využívá nově vzniklých pracovních příležitostí v místě. Tvář obce dokreslují občané svými zálibami, zájmy a zábavami, kteří se sdružují do spolků, kroužků a podobných organizací. Tak již v roce 1894 se utvořil čtenářský kroužek, jímž založená knihovna funguje dodnes. Byly také sehrány první divadelní hry v Deblíně. Po první světové válce vznikly dva sportovní a vzdělávací spolky- Sokol a Orel Do padesátých, případně šedesátých let sehráli jejich členové velká množství divadelních představení. Ochotnické divadlo bylo svého času velmi rozšířenou, oblíbenou a hodnotnou zábavou lidí téměř v každé větší vesnici. Dnes většina lidí produkty tzv. průmyslu zábavy pouze konzumuje a vlastní schopnosti tvořit si tak ubíjí. Závodní i rekreační sportování, hlavně však fotbal, organizuje už mnoho let Tělocvičná jednota Sokol, nejstarší trvale působící dobrovolná organizace v obci. V posledních desetiletích působí i zájmové spolky jako zahrádkáři, chovatelé, včelaři, nimrodi a od založení rybníka i rybáři. To je stručný výtah z archivních pramenů.
 
     Výčet nejdůležitější informací od roku 1848
V roce 1848 začalo několik zámožných starousedlíků stavět budovu radnice.
V roce 1852 se stavěla myslivna, sídlo správce lesů města Brna. Tentýž rok byla zasazena alej lip od fary ke kostelu.
Rok 1853 přinesl Deblínu strašný požár, který zničil 36 domů včetně fary.
V roce 1860 byl v Deblíně zřízen poštovní úřad.
V šedesátých letech definitivně skončilo kutání na železo v okolí Deblína.
V roce 1875 se vytvořily cechy místních řemeslníků.
Rok 1876 znamená začátek působení četnické stanice v Deblíně.
Roku 1893 byl u příležitosti biskupské vizitace opraven kostel za 1350 zl. O měsíc později, t.j. v červenci, došlo k druhému velkému požáru, který zničil také téměř 40 domů. Před požárem měla obec skoro 200 obytných domů, ve kterých žilo bezmála 1200 lidí
Tyto smutné zkušenosti přiměly obyvatele Deblína k tomu, že roku 1895 založili Dobrovolný hasičský sbor.
V letech 1904 a 1905 byla vybudována nová silnice z Tišnova do Deblína. Obecní pokladna přispěla částkou 5200 korun.
V roce 1919 vznikly v Deblíně dva soupeřící tělocvičné spolky Sokol a Orel.
První pokus zavést autobusovou dopravu mezi Deblínem a Tišnovem byl učiněn již v roce 1925.
Rok 1928 byl pozoruhodný dvěma událostmi. Velkou novinkou byl první biograf, zatím s vlastním zdrojem proudu. Byl také postaven první obecný samospádový vodovod zásobující školu, radnici a 12 domů pitnou vodou ze zdroje horní části obce zvané Na Zahrádkách.
K elektrifikaci obce došlo až v roce 1929, protože dřívější nabídky musely být pro nedostatek peněz odmítnuty.
Roku 1932 byl rozšířen hřbitov směrem severním, postavena kamenná hřbitovní zeď a ze západní strany vjezdová brána. Tentýž rok byla postavena u hlavní silnice budovy Katolického domu a Orlovny.
V roce 1933 zakoupil Sokol usedlost s pohostinstvím a přeměnil ji na svůj stánek – Sokolovnu.
V roce 1937 byl do obce zaveden telefon, zatím jen na poštu, četnickou stanici a do Myslivny.
O rok později byly v kostele postaveny nové varhany za 21000 Kč a posvěcen nový hlavní oltář z bílého mramoru.
Válečné běsnění v letech 1939-1945 zastavilo rozvoj obce a následný převrat ke komunizmu v roce 1948 téměř umrtvil i drobné podnikání a obchody.
Roku 1957 došlo i v Deblíně k násilné kolektivizaci zemědělství.
V roce 1960 byl postaven za státní peníze obchod s železářským zbožím a textilem. Několik roků před tím však byla mimo jiné zakázána dvě soukromá řeznictví, tři obchody s potravinami, obchod smíšeným zbožím, dvě pekařství a dvě pohostinství.
Od roku 1959 do r. 1963 trvala stavba budovy mateřské školky.
Nová budova základní školy byla slavnostně otevřena v roce 1967.
Od roku 1972 do r. 1974 probíhaly práce na obnově rybníka a sypané hráze u Myslivny. Původní rybník zde byl až do začátku 19. století, kdy musel ustoupit silnici z Deblína do Svatoslavi.
V době od roku 1979 až 1984 se stavěla budova s restaurací zvanou Vysočina a prodejnou masa, a to na místě za tím účelem zbourané starobylé budovy uprostřed obce, sídla první pošty v Deblíně.
Za léta 1982 až 1984 přebudoval Sokol své hřiště u Myslivny na pěkný fotbalový areál s travnatým hřištěm a technickým zázemím.
V roce 1993 odkoupila obec od zemědělského družstva jeho bývalou správní budovu Na horním konci a přestavěla ji na Zdravotní středisko se třemi ordinacemi lékařů.
Za roky 1994 a 95 byl vybudován místní stavební firmou Karla Weigla první centrální obecní vodovod pro všechny domácnosti i podniky v obci. Celkové náklady na stavbu činily 19 miliónů Kč. Zdroj pitné vody je v místě zvaném Řezníkova zmola západně od obce.
Roku 1997 postavila v deblínském kostele nové varhany ostopovická firma Varhany.
V obecním stavení vedle radnice byla v r. 1996 – pro rozsáhlých stavebních úpravách – otevřena pivnice a vinárna Na Gruntě.
Největší stavbou loňského roku 1999 je právě 10. září dokončená plynofikace Deblína a přidružených obcí Březina, Heroltice, Vohančice a Žernůvka. Stavbu prováděla firma MERTASTAV z Předklášteří. Z celkových 38,4 miliónů Kč uhradila Jihomoravská plynárenská a.s. Brno 14,6 miliónů a sdružené obce poměrným dílem 23,8 miliónů Kč.
V květnu roku 1999 Parlament ČR udělil obci Deblín znak a prapor
V roce 2001 Obec Deblín provedla  odkoupení objektů čp. 58 a 60 v Deblíně. V roce 2003 byla provedena jejich demolice a následně v roce 2004 provedena parková úprava tohoto prostoru.
V polovině roku 2001 byly provedeny rozsáhlé udržovací práce na budově mateřské školy v Deblíně. Práci prováděla firma RIGI z Hradčan. Byly vyměněny rozvody ústředního topení, radiátory, položen izolační podklad a nová dřevěná podlaha. Oprava byla provedena v hodnotě 423 tis. Kč.
Na základě darovací smlouvy byl pozemek hřbitova, včetně stavby márnice a hlásky u vstupní brány předveden do vlastnictví Obce Deblín.
V roce 2002 byla provedena oprava hřbitovní zdi nákladem 425 tis. Kč. Obec získala dotaci ve výši 80 tis. Kč ze státního fondu památkové péče.
Územní plán obce byl schválen v roce 2002 a tím byl položen závazný, odborný a právní základ pro komplexní rozvoj obce.
V roce  2003 byla provedena oprava budovy mateřské školy. Jednalo se o komplexní opravu sociálního zařízení, výměnu podlah v šatně, ředitelně a kuchyni. Byla opravena fasáda. Odborné práce provedla stavební firma Bohumil Rouča z Deblína nákladem 550 tis. Kč.
Oprava Pomníku padlým v I. světové válce, který je umístěn na hřbitově v Deblíně, byla provedena v roce 2004. Rekonstrukce, kterou provedla firma Kamenosochařství  Smetana z Černé Hory, si vyžádala částku téměř čtvrt milionu Kč, z toho 105.200,-  Kč byly dary od občanů a firem.
V roce 2004 byla provedena oprava historických bran bývalého panského dvora v částio obce zvané Ve dvoře. Na jaře roku 2005 byly na stupní brány osazeny pískovcové znaky obce Deblín.
 V roce 2004 Obec Deblín získala ve veřejné dražbě objekt čp. 320 v hodnotě 1 mil. Kč .Jedná se o bývalou provozovnu veřejného stravování a prodejnu  masa „Vysočina“.
letech 2004 a 2005 probíhala rekonstrukce Základní školy v Deblíně. V roce 2004 bylo provedeno zastřešení objektu, rekonstrukce sociálního zařízení a částečná výměna oken. Výběrové řízení vyhrála firma EMBRA Tišnov. Celkové náklady byly ve výši 6,79 mil. Kč, z toho 5 mil. Kč získala Obec Deblín ve formě státní dotace. V roce 2005 proběhla II. etapa rekonstrukce–výměna elektrických rozvodů a výměna oken. Rekonstrukci prováděla firma JICOM Tišnov. Celkové náklady ve výši 4,5 mil Kč. Obec Deblín obdržela státní dotaci ve výši 3 mil Kč.
 Další finančně náročnou akcí byla instalace nové autobusové čekárny „Pod cihelnou“ a poté provedena výstavba nové autobusové zastávky a čekárny ve středu obce včetně parkovacího zálivu. Stavební práce provedla firma Bohumil Rouča z Deblína.
Jednou z významných akcí, které proběhly v roce 2006 byla rekonstrukce Obecního domu čp. 320. Výběrové řízení vyhrála firma Stylstav s.r.o. Křižanov. Objekt byl zastřešen, provedena výměna oken, úprava vnějšího i vnitřního prostoru a zrekonstruováno sociální zařízení. Obec obdržela na tuto akci dotaci z ministerstva financí ve výši 5 mil. Kč a do rekonstrukce vložila vlastní finanční prostředky ve výši 600 tis. Kč.
Ve středu obce byl vybudován chodník od autobusové zastávky k domu čp. 196. Obec získala na tuto akci dotaci ve výši 93 tis. Kč, kterou poskytl Krajský úřad Jihomoravského kraje a stavbu dofinancovala z vlastního rozpočtu ve výši 345 tis. Kč. Stavební práce prováděla místní  stavební firma Bohumil Rouča.
Díky dotaci ve výši 360 tis. Kč z Ministerstva pro místní rozvoj byla opravena ochranná hráz přítoku vodního toku Závistka.
Dalším výrazným zlepšením vzhledu obce byla rekonstrukce dvora a polorozpadlých hospodářských budov za restaurací na Gruntě v Deblíně čp. 42. Vzniklo cykloturistické centrum. Společně s touto akcí byla vybudována cyklostezka od horního konce obce k rybníku U myslivny s odpočivkou. Akce byla financována z fondů EU a stavební práce prováděla firma VRBA s.r.o. Blansko.
V říjnu 2006 byl obce Deblín navrácen historický titul Městys.
V letech 2007 a 2008  se pokračovalo ve výstavbě chodníků podél státní silnice, tentokrát v části  "Pod cihelnou" a v Deblíně byl umístěn první přechod pro chodce
Dne 18. 11. 2007 bylo uděleno čestné občanství panu Eriku Pardusovi, za propagaci městyse Deblín při ztvárnění  role četníka Zahálky z četnické stanice Deblín v seriálu Četnické humoresky.
V roce 2009 byla dokončena 3. etapa výstavby chodníků do části městyse Pod Cihelnou. Pokračovala stavba nové ohradní zdi na hřbitově. Během prvních měsíců došlo k rekontrukci části obecního domu na dům služeb. V nově přebudované části vznikly ordinace lékařů,  zubní laboratoř a provozovny kadeřnictví a kosmetiky. Nejvýznamější stavbou roku 2009 bylo zahájení výstavby splaškové kanalizace a ČOV. Stavbu realizovalo sdružení firem EKOSTAVBY Brno, VHS Bohemia a STAVOS Brno.
Největší akcí roku 2010 bylo dobudování kanalizace a ČOV.
Jedním z nejdůležitějších úkolů roku 2012 bylo vybudování posílení vodního zdroje, tj. vybudování propojení mezi stávající studnou a novým vrtem v Řezníkově zmoli. V areálu školní zahrady proběhla rekonstrukce stávajícího objektu na regionální mateřskou školu.

• Josef Felkl - letec ČS. perutě u RAF
• František Slavíček - člen ČS. armádního sboru v SSSR, důstojník, mj. účastník bitvy u Sokolova
  

• zaniklý hrad
• farní kostel sv. Mikuláše z roku 1250