Obec Daleké Dušníky se nachází v severovýchodní části okresu Příbram. Rozkládá se na jihovýchod od údolí potoka Kocáby, pod kopci Druhlický vrch (442 m n. m.) a Tuškovský vrch (441 m n. m.). Obec je vzdálená 7 km od Dobříše a 14 km od Příbrami a 48 km jižně od Prahy. Má dvě místní části, vlastní Daleké Dušníky, kde sídlí obecní úřad a Druhlice. Rozloha obce je 681 hektarů.
Obec leží na říčce Kocábě a v úpatí Strážného vrchu (494 m.n.m.) na jeho severní straně. Vede jí turistická značka červené barvy, po které se dá jít na jihovýchod do obce Nečín, nebo na sever směrem na Starou Huť či na Dobříš. Terén je zde příznivý jak pro pěší turistiku, tak i pro cykloturistiku. Na východ od obce se rozprostírá hojně zalesněná vrchovina, která je oblíbená především u vášnivých houbařů.
Sportovní vybavenost obce reprezentuje fotbalové hřiště, obec se účastní okresního fotbalového přeboru. Požární bezpečnost v obci pomáhá udržovat místní sbor dobrovolných hasičů.
První zmínku o obci Daleké Dušníky najdeme v listině českého krále a císaře Karla IV. z 27. března roku 1357, jíž zakládá karlštejnskou kolegiátní kapitulu. V historickém originále listiny je obec Dušníky zmíněna v souvislosti s její povinností odvádět kapitule desátky. Nejstarší osídlení území obce a jejího nejbližšího okolí se dá samozřejmě předpokládat již před rokem 1357. Jednak víme, že sousední obec Druhlice je prvně připomínána již roku 1325 a současně veškeré klimatické podmínky a geografické umístění obcí u řeky nasvědčují o možném starším středověkém zasídlení již v dobách hradištních. Místní jméno Dušníky je odvozeno od záduší, jehož obyvatelé se nazývali dušníci. Záduší je i v tomto případě chápáno jako kostelní jmění budované z darů či poplatků věřících, jmění spravované a určené k zajištění chodu kostela a v mnoha případech nejen pouze k jeho údržbě, ale třeba i k nákupu svící či sloužící k obživě služebného personálu kostela. Svůj přívlastek daleké získala obec až v pozdním novověku. Můžeme se jenom domnívat, že existoval logický důvod související se vzdáleností od příslušného kostela (Svaté Pole, Višňová).
Obec Daleké Dušníky je z historického hlediska typu okrouhlice. Střed obce se vyznačuje charakteristickou vesnickou výstavbou, kterou tvoří velké hospodářské usedlosti s typickým uspořádáním obytného objektu, stodol a kůlen. Okrajové části obce jsou již koncipovány odlišně, vyskytuje se zde ulicová výstavba rodinných domů, které jsou příznačné pro příměstská sídla a byly realizovány v průběhu druhé poloviny 20. století.
Druhá část obce, Druhlice, je spojována s českým králem Janem Lucemburským. Právě z období jeho vlády pochází první dochovaná písemná zmínka o obci, a to v listině vydané roku 1325, v níž Jan Lucemburský přiděluje Heřmanovi z Miličína v okolí Kamýku (nad Vltavou) přilehlé obce, mimo jiné i Druhlice. Podobně je tomu v případě druhé zmínky o Druhlicích, opět v listině Jana Lucemburského, která pochází z roku 1326. V uvedeném dokumentu jsou Druhlice psány jako Drahlice (Drahlicz). Vzhledem k obsahu první listiny a k celkové logice věci je více než pravděpodobné, že se jedná o shodnou obec. Stejně jako první listina i tato je dochována v edici Regest vydané Josefem Emlerem. K poznání nejstarších druhlických dějin opět chybí historické prameny. Název je odvozen nejspíše od osobního jména Druhla, Druhl, což byl tehdy stařešina či jinak představený oné sídlištní lokality.
- Jiří David – výtvarník
