Čížová je obec na jihu Čech, v Jihočeském kraji, nacházející se 7 km severozápadně od města Písku. Obec zaujímá rozohu 36,10 km² a čítá 903 obyvatel. PSČ zdejší pošty je 398 31. Kromě základní školy se v obci nachází také pošta, škola a zdravotnické zařízení. Obec má kanalizaci a vodovod, a je plynofikována. Čížová má napojení na železniční trať č. 200 Zdice - Protivín.
(Zdroj: Wikipedie)
"Kníže Boleslav I. ty pohany, kteréž při sobě
měl na Boleslavi a na Brandýse, jichžto bylo
okolo patnácti set, poslal léta 942 na hory,
které jsou v zemi české mezi polednem a
západem slunce okolo starého hradu jinak
Boubína a Čížové, aby zlato dobývali buďto
v skalích neb píscích a knížeti svému
aby desátý díl zlata dávali."
Z kroniky Václava Hájka z Libočan
Čížovskou kotlinu, ležící severně od Písku, vytváří seskupení většinou zalesněných kopcovitých pásem a návrší. Téměř uvnitř této kotliny vystupuje nepřehlédnutelná a jedinečná Čížovská hora (512 m n. m.), korunovaná stromovím a věžičkami církevních staveb spolu s kostelem sv. Jakuba Většího, založeného kolem roku 1250 a několikrát přestavěného. Obec Čížovou tvoří několik okolních starobylých vesnic : Bošovice, Borečnice, Krašovice, Nová Ves, Zlivice, Topělec a do třicetileté války i zaniklá ves Skrýšov. První, ale nevěrohodnou zmínku o Čížové uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan k roku 942.
Roku 1316 připomíná farář Mikuláš Čížovou, kterou řídil spolu s kostelem sv. Václava v Písku. Do roku 1200 byli majitelé Čížové knížecí rody, poté až od roku 1509 čeští králové. Po nich bylo až do roku 1547 majitelem město Písek a po odporu českých stavů proti Ferdinandovi I. Adam Řepický ze Sudoměře. Roku 1560 se připomíná na Čížové Jan Deym ze Stříteže. Rod Deymů zde sídlil až do roku 1726, poté nastupuje rod Černínů z Chudenic a roku 1753 kupuje Čížovou August Anton z Lobowicz. Roku 1932 přechází toto panství sňatkem Ludmily Lobkoviczowé do majetku Lichtensteinů (do roku 1948). V roce 1741 se před Čížovou strhla jedna z menších bitev o dědictví rakouské, v následujícím roce došlo u Červené hajnice k zavraždění tří francouzských "princezen".
V Krašovicích kolem okrouhlé návsi se nalézá 12 vzorně udržovaných štítů tzv. "selského baroka". V Bošovicích je nejvíce místních čtvrtí : Ovčín, Fabika, Císadlovice, Na Staveništi, Dudína, Tasnov. Zlivice mají ve svém katastru i vzdálené hajnice: Skrýšov, Pěchovna, Novoveskou, Červenou hajnici. V Topělci byla odkryta rozsáhlá pohřebiště ze střední doby bronzové.
- Kostel sv. Jakuba - kostel byl založen již jako gotický roku 1407, v předsíni kostela se nachází náhrobní kámen rytíře Ludvíka Loreckého a jeho dvou synů, kteří byly zavražděni poddanými roku 1571. Kostel se nachází v dominantní poloze na návrší nad obcí.
- Kaple sv. Barbory - hřbitovní kaple z roku 1759. Leží na hřbitově u kostela.
- Zvonice - dřevěná zvonice na zděné podezdívce z 1. pol. 16. stol. Leží též na hřbitově u kostela.
- Bývalý špitál - budova z let 1762-1763.
- Zámek - byl vybudován ze starší tvrze roku 1629, dnes je upraven na byty a sklady.
- Pivovar - bývalý pivovar z 2. pol. 17. stol.
- Klášter sester Kongregace Nejsvětější svátosti - byl založen roku 1901 a zrušen roku 1948.
- Dřevěný kříž - byl postaven na hromadném hrobě francouzských pěšáků, kteří padli v bitvě s Rakušany roku 1741. Stojí poblíž železničního přejezdu.