Čistá (okres Svitavy)

569 56, Čistá, Tel.: +420 461 634 903, obec.cista@iol.cz
Čistá/Společnost - Čistá




     V Čisté v současnosti žije více než 900 obyvatel v téměř 250 domech a je místem rekreace a odpočinku pro 60 rodin chatařů a chalupářů. Podstatnou část rozlohy obce, téměř 1000 hektarů, tvoří převážně smrkové lesy a hojná zeleň. O 1200 hektarů polí, luk a strání pečuje několik soukromě hospodařících zemědělců a Zemědělské družstvo Dolní Újezd.
kostel     Občanům i návštěvníkům obce Čistá slouží dvě prodejny smíšeného zboží, pošta, ordinace praktického a dětského lékaře, kadeřnictví a jiné. Malé provozovny jsou zastoupeny několika truhlářskými dílnami, autoopravnou, autodopravou a dalšími živnostníky. Mnozí také často a rádi ocení tradiční služby hostince U Chlebounů, kde jsou pravidelně pořádány různé gastronomické, kulturní a společenské akce.     Společenský život a tradice se udržují a rozvíjí především díky spolkům, z nichž nejaktivnější jsou místní hasiči, sportovci a chovatelé. Zdaleka ne všechno, co stojí za to vidět, bylo možné popsat v několika řádcích nebo zachytit na fotografii. Přijďte se sami přesvědčit o malebnosti krajiny okolo Litomyšle o pohostinnosti a pracovitosti zdejších lidí.

Ves Čistá (dříve Litrbachy, německy Lauterbach) leží 4 km východo-jihovýchodně od Litomyšle po obou březích řeky Loučné. Lokalitu Starých Litrbach (patrně pozdějších Benátek) a Litrbach (jak uvedeno nynější Čisté) spojuje novodobá historiografie s existencí slavníkovského hradiska (zmiňovaného v Kosmově Kronice české k roku 981), jehož lokalizaci kladla starší historiografie do prostoru severozápadního návrší současného litomyšlského zámku. Ves Litrbachy vnikla patrně již ve 13. století kolonizační činností litomyšlského premonstrátského kláštera.
     V písemném materiálu je ve tvaru „villa Luterbach" prvně zmíněna k roku 1347 v listině vratislavského biskupa Přeclava z Pogorelly, kterou (na žádost papeže) učinil zmíněný biskup majetkové narovnání mezi litomyšlským biskupem a biskupskou kapitulou, přičemž se ves Litrbachy stala majetkem biskupovým. Listinným pořízením z roku 1398 vlastnil tehdejší litomyšlský biskup Jan IV., řečený Železný, celou ves s výjimkou kapitulního mlýna. K témuž roku se v Litrbaších zmiňuje též svobodná rychta. Roku 1412 osvobodil biskup Jan IV. ves od odúmrti. Po faktickém zániku litomyšlského biskupství k roku 1421 byla ves Litrbachy součástí litomyšlského zámeckého panství, a to až do zániku patrimoniální správy v roce 1848.
     Místní farní kostel sv. Mikuláše byl (spolu s filiálním kostelem v Trstěnici) od roku 1350 součástí poličského děkanátu. Roku 1677 se ve věži (zvonici) kostela nacházely 4 zvony a roku 1740 byla přestavěna loď kostela (poslední zásadnější opravou kostel sv. Mikuláše prošel v devadesátých letech 20. století).
     Od roku 1850 byla obec Litrbachy součástí politického okresu Litomyšl, v letech 1960 až 2002 pak okresu Svitavy; nyní je součástí Pardubického kraje.
     Převážnou část obyvatelstva tvořili do roku 1945 Němci; po jejich vysídlení v poválečném období a příchodu českých osídlenců došlo roku 1947 ke změně názvu obce Litrbachy (německy Lauterbach) na obec Čistou. Podle Antonína Profouse se název obce Lauterbach, resp. Litrbachy přikláněl v českém jazyce k adjektivu ľútý = lítý (prudký, hrozný, divoký); český ekvivalent Litrbachy však mohl být prý též odvozován od názvu Litomyšl (srov. Litrbachy). Podle soudu Mgr. Oldřicha Pakosty, ředitele státního okresního archivu ve Svitavách, je tato slovní konstrukce poněkud krkolomná; mnohem jednodušší se zdá být německé označení obce od řeky Loučné (Lauterbach = Čistý potok), jež obcí (a ostatně i Litomyšlí) protéká. Od názvu Lauterbach = Čistý potok, též Čistá voda, již není daleko k současnému názvu obce – Čistá.
     Znakové privilegium nebylo obci Čistá nikdy vydáno. Vyobrazení symboliky obce se nedochovalo ani na otiscích pečetního typáře ani na otiscích razítek. Během tzv. první republiky byl užit na úředním razítku symbol lva, znaková figura Československé republiky, která ale neprezentuje symboliku obce.

  • Kostel sv. Mikuláše
  • Barokní patrová fara s roubeným patrem
  • Kaple na Brlence
  • Polygonální roubená stodola
  • Roubený výměnek usedlosti z roku 1510
  • Kamenná křížová cesta u kostela
  • Množství původních uzavřených usedlostí a chalup

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz