Češov

Na obou katastrálních územích, z nichž se skládá obec, jsou dnes známy četné stopy antropogenní aktivity, sahající minimálně do mladší doby kamenné. Těžiště rozvoje území lze spatřovat v období raného středověku, kdy na jižní hranici češovského katastru vzniká významné regionální slovanské centrum známé dnes jako „Češovské valy“. Jeho přibližně 35 hektarů rozsáhlý areál byl vybudován na místě staršího pravěkého osídlení. Nekritická interpretace pravěkých nálezů, jež byly v minulosti získány v areálu „Valů“, přinesla řadu problematických pokusů o jeho dataci a tím i stanovení kulturní příslušnosti tohoto masivního opevnění. Mimo Slovanů, jejichž keramika byla získána přímo z tělesa destruovaného jižního úseku hlavního valu, byla stavba opevnění připisována i kulturám lidu popelnicových polí,  Keltům, Germánům a dokonce i Avarům.  Movité památky s odpovídající datací byly v areálu hradiště skutečně nalezeny, ale naprostá převaha všech nálezů patří do slovanského období využívání této strategické polohy. Při dosavadní absenci odborně vedeného výzkumu je tím také dána i nejpravděpodobnější datace vzniku opevnění. Výrazný terénní útvar, jaký představovala uzavřená soustava valů, byl nárazově využíván, především v dobách válečných konfliktů i později. Odraz událostí, zachovaný v lokální ústní tradici, dokládají i v movité nálezy a terénní situace uvnitř plochy opevnění. Mimo ně je zde především v severovýchodní části hradiště zachován i novověký systém plužiny. Vně hradiště, již ale na sousedním katastru Slavhostic a Kozojed, byly rozeznány i pozůstatky dalších podpůrných vojenských objektů: opevněné tábory (jeden z nich je situován i na k.ú. Češov do polohy „V Dešni“, dělostřelecké postavení (interpretováno někdy jako „skupina mohyl mezi plošinami“) a vyvýšené dělostřelecké reduty (ty jsou někdy bezdůvodně vysvětlovány jako keltské svatyně tzv. „Viereckschanzen“). Otázka údajného neolitického kultovního areálu v poloze „U studeného lesa“ zůstává nedořešena. Stejně otevřená je i problematika datování dvou skupin mohylovitých útvarů situovaných jižně od „Valů“ - obě polohy na k.ú. Slavhostice.
Historické zprávy týkající se posuzovaného území se datují až do druhé poloviny 14. století. Češov byl v té době sídlem vladyky Jana Skály z Češova. Právě v souvislosti s predikátem tohoto vladyckého rodu, který pocházel z Kladska, se datuje první písemná zmínka o vsi – v r. 1360. První písemná zmínka o Liběšicích je z r. 1383.
Zánik samostatných správních center je s největší pravděpodobností možné spojit s průtahem Žižkových vojsk, i když přímou likvidaci tvrze (včetně zesílené posádky) máme doloženou jen pro blízké Kozojedy. Otázka zaniklé středověké vsi v poloze „Vitálovčice“ (položka č. 6) nebyla dosud odborně řešena.
Od 16. stol. připadala část vesnice Češov k panství Velišskému. Na svobodném dvoře sídlili v 16. století Kameničtí z Vitiněvsi, od r. 1597 Vojičtí z Nové Vsi, r. 1716 byl svobodný dvůr přikoupen k Veliši.

V řešeném území se nacházejí další hodnotné objekty, které nejsou zapsány v seznamu kulturních památek ČR, ale  tvoří významnou součást zdejšího hmotného kulturně-historického dědictví. V návrhu ÚP budou respektovány, posíleno bude jejich uplatnění v obrazu obce. Jedná se o zvonici z r. 1863 v Češově, sochu sv. Václava a pomník Jana Sladkého-Koziny v Češově, pomníky padlým z I. světové války a další drobné sakrální stavby.
 
Jako určitou technickou památkovou kuriozitu, postrádající dosud zákonné ochrany, je možné zmínit i stále v terénu patrné pozůstatky úzkorozchodné (tzv. „cukrovarské“) železniční trati, která vedla souběžně se silnicí do Slavhostic a byla zakončena cílovou stanicí situovanou proti hřbitovu v prostoru areálu ZD. Na katastru obce z ní navíc odbočovala větev do kozojedské cihelny. Celý systém navazoval na síť lokálních tratí protínající počátkem 20.století pomezí středních a východních Čech. I při její stavbě byly (snad ještě v k.ú. Češov) konstatovány četné archeologické nálezy. Trať byla v provozu od r. 1922 do r. 1959.

• Kříž u polní cesty
• Rozcestník na polní cestě
• Socha sv. Václava (na návsi)
• Pomník padlým v I. světové válce se sochou Jana Sladkého Koziny (na návsi)
• Zvonička (na návsi)
• Pomník Tomáše Svobody, myslivce češovského (u vstupu do Češovských valů)
• Češovské valy